Můj Králíček Part 1

103 🐰🐶 ~ Rande

Vylezl jsem z koupelny a došel se do ložnice převléct. Možná poprosím mámu a pronajmu pro Izuku menší domek se zahradou někde u lesa. Možná. Spíš jo. Bude to pro něj lepší než byt.

Obul jsem si boty a sedl si na botník. Kam asi půjdeme? Hm... Zavřel jsem oči a čekal až přijde.

Natáhl jsem si koženou bundu a přišel do chodby. Natáhl jsem si boty a koukl na Izu. ,,Jdem?"

Podíval jsem se na něj. ,, Kožená bunda? Víš jaký tam je vedro?" Nadzvedl jsem obočí a slezl z botníku. ,,Jo můžeme teda."

Protočil jsem oči. ,,Nejsem bábovka, prcku." Oznámil jsem mu a vzal klíče. Chytil jsem Izuku a vylezl s ním z bytu.

Zamručel jsem a chytil ho. Vyšel jsem s ním ven a dal si kapuci. ,,Kam půjdeme?" Zeptal jsem se teda.

Chytil jsem ho kolem pasu a šel s ním... někam. Heh. Pokrčil jsem rameny. ,,Netuším, uvidíme cestou."

,,Hm... Dobře teda." Zahuhlal jsem a šel s ním teda někam. Je opravdu teplo.

Je docela horko, no, neříkám, že ne. Heh. Beztak zase skončíme tam, kde jsem ho unesl.

Nakonec jsme zase byli tam kde jsem dříve byl. To nezná Kacchan nějaká místa? Vydechl jsem a táhl ho v tom případě k vodopádům no.

Zase mě někam táhne on. Mohl bych najít nějaká pěkná místa, abysme nechodili jen sem. To bych mohl, co?

Myslel jsem že mě vezme někam ven. Jako... No rande. Ale nevadí. Jídlo nebo tak můžeme i doma. Navíc přírodu mám celkově radši. Šel jsem s ním po cestičce přes les.

Tak. Až se projdeme, vezmu ho na jídlo a pak do kina. Hm. Možná pak zpátky do přírody? Asi jo. To by se mu mohlo líbit.

,,U vodopádu je hezký místo. Pak můžeme domu, dát si tu vanu a s Kakaem si sednout k televizi." Takový klidný den si uděláme.

Zavrtěl jsem hlavou. ,,Ne, už mám plán, kakao a vanu si můžeme dát večer." Oznámil jsem mu a popleskal ho po zadku.

Zamručel jsem a cukl. No... ,,Jo jo dobře teda." Kývl jsem a po chvíli už jsem uviděl vodopád a vodu okolo. Tady se mi taky často líbilo.

,,Bude se ti to líbit." Zamumlal jsem. Snad. Heh. Sakra. Ehem. No. ,,Tady jsi taky někdy nocoval?"

Usmál jsem se. Hm? ,,Jo jo. Tady jsem byl asi nejčastěji, hlavně protože za vodopádem je malá díra a bouřky díky vodopádu v tý díře nebyli tak slyšet a přes den je tu hezky." Hlesl jsem a sedl si na kraj. Sundal jsem si boty a nechal si namočit nohy.

Sedl jsem si kousek od okraje a sledoval ho. ,,Takže, sem se budeš chodit schovávat o dalších bouřkách?"
Chci ho vidět až bude bouřka, bude sám s Natsumi a já nebudu doma.

,,Ne. Teď budu doma. A navíc jsem si na ty bouřky zvykl, ten zvuk stále nesnáším kvůli mému sluchu, ale v pohodě. A Natsumi... No. To nějak vyřeším." Zbytkem těla jsem si lehl na trávu a sundal si kapuci. ,,Proč jsi tak daleko..?"

Stejně mám pocit, že tady se o bouřkách cítil líp. Chtěl bych, abych byl jeho bezpečné místo, takový úkryt před vším. Ehem. Cože?  ,,Jak daleko?"

Vydechl jsem. ,,Jsi daleko. Pojď blíž." Někdy mám pocit, že i když je se mnou, jsem sám. Proč není otravný? Jako bych byl otravný jen já. Našpulil jsem rty a zavřel oči.

Pousmál jsem se a přisunul se k němu. Sklonil jsem se a dal mu pusu. ,,Už jsem dostatečně blízko?"

Usmál jsem se. ,,Jo to je lepší." Našpulil jsem rty a zavřel oči. Hehe. Ruce jsem si dal pod hlavu a jen odpočíval.

Natáhl jsem si nohy a opřel se o jednu ruku. Druhou jsem ho laskal ve vlasech. Nemá mě rád jen proto, že má díky svému dětství, nízké standardy, ne? Ne?

Usmál jsem se a přetočil se na bok. Objal jsem ho kolem pasu a nohy měl stále ve vodě. Koukal jsem se na ten vodopád.

Lehce jsem ho pohladil po oušku. Má je tak jemné, a dost studené. Miluju ho.

Usmál jsem se a zavřel jsem oči. Hlavu jsem si mu dal na klín a odpočíval. Už teď mi Natsumi chybí. Heh. Ale tak nevadí. Jeho matka je úžasná a popravdě bych chtěl mít takovou matku.

Jeho výraz v obličeji se mu na chvíli změnil. Oh. ,,Chceš za Natsumi?" Zeptal jsem se tiše, abych nekazil atmosféru.

,,Ne. Jakože už mi chybí, ale tvoje máma chci, aby ji taky občas měla. Já bych za takovou mámu byl i rád." Hlesl jsem a povzdechl si. ,,Půjdeme teda." Usmál jsem se a podíval se na něj.

Ruku jsem mu pevně stiskl a přiložil si jí k ústům. Políbil jsem ho na ní. ,,Jo, tak pojď, pak můžeme zpátky."

Koukal jsem se na něj a pak vstal. ,,Jo dobře" usmál jsem se a obul si moje červený boty. Protáhl jsem se a nasadil si kapuci.

Zvedl jsem se a počkal až se obuje a tak. Chytil jsem ho za ruku a šel s ním do nejlepší restaurace ve městě.

Usmál jsem se a chytil ho za ruku taky. Asi se se mnou opravdu nestydí, když mě drží za ruku. Šel jsem poslušně s ním už po městě a rozhlížel se.

Pár lidí na nás kouklo, ale co. Dokud mi po Izu neskočí policajti, je mi to jedno.

Hm... Tomu to nevadí? Asi se za mě opravdu nestydí. Pousmál jsem se a podíval se do země. Co budeme dělat zítra nez Natsumi přijede?

Přitáhl jsem si ho k sobě blíž a chytil ho kolem pasu. Moje. Moje. Moje. Grrr.

Uh... Hm? Podíval jsem se na něj a pak opět před sebe. Usmál jsem se. Po nějaké chvíli jsme přišli asi k nějaké restauraci.

Zatáhl jsem ho do restaurace a svalil se s ním k jednomu stolu. Hned nám donesli jídeláky. Super.

Sedl jsem si ke stolu a rozhlédl se. Em... Vydechl jsem a podíval se na ten papír nebo co to je. Teď jsem rád, že jsem se naučil číst. Heh. Začal jsem se koukat co tu všechno je.

Já si dám co vždy, nic extra. Koukl jsem se na izu. ,,Co si dáš?"

Hm... Tady nemají Katsudon, což je škoda. ,,No... Asi tohle." Ukázal jsem. Je tomu celkem podobný a je to taky vepřové. Třeba to bude dobré.

Kývl jsem a mávl na číšníka. Objednal jsem. Tak. A teď musíme počkat.

Ruce jsem si položil na stůl a chytil si je. Ťukal jsem palci o sebe a občas se sem a tam rozhlédl. Je to tu hezký, to ano. Hm...

Chytil jsem mu ruce. Má je studené. Neměl by je mít teplejší, v tomhle horku? Že by byl snad až tak nervózní?

Hm? Má teplé ruce. Podíval jsem se na něj a pousmál se. Naklonil jsem hlavu na stranu. ,,Co?" Vypadá zamyšleně? Asi.

,,Jsi v pohodě?" Zeptal jsem se automaticky. Dneska se mi nějak nezdá, jak je bez Natsu. Možná mateřské pudy?

Hm? Naklonil jsem hlavu na stranu. ,,Jo jsem, proč?" Zamumlal jsem nechápavě. Je se mnou něco špatně?

Dobře. Budu mu věřit. Kdyby nebyl, řekl by mi to. Snad. Ehem. Usmál jsem se na něj a ruce mu sevřel pevněji. ,,Ne, nic, dobrý." Ujistil jsem ho.

Hm ... No dobře teda. Vydechl jsem a kývl. ,,Dobře." Hlesl jsem s mírným úsměvem a po chvíli nám už přinesli naší objednávku. ,,Dobrou chuť." Popřál jsem.

Kývl jsem. ,,Tobě taky." Pověděl jsem a začal pomalu jíst. Pořád to maj stejně dobrý.

Usmál jsem se. Lépe jsem si sedl a po té začal jíst taky. Nebylo to špatný. Katsudon je lepší. Ale i tak je to výborný. Jedl jsem.