Můj Králíček Part 1

161 💥🍼🥦 ~ Uwu

Hm. ,,Mlč, mlaďochu." Zamumlal jsem a pohladil ho.

,,Ty mlč." Zabručel jsem zpět. Zvedl jsem hlavu a dal mu pusu na tvář. Opět jsem si lehl a odpočíval tao nějakou dobu.

Uchechtl jsem se a kakao dopil. ,,Už mlčím." Slíbil jsem.

Usmál jsem se a ležel s ním takhle nějakou dobu. Je mi příjemně.

Začal jsem se nudit a tak jsem ho začal drbat za uchem. Hm.

Usmál jsem se a začal spokojeně bručet. U toho jsem vrtěl ocáskem.

,,Tys měl být spíš pes." Utrousil jsem zatímco jsem ho sledoval.

S čím? Hm. To je fuk. Usmál jsem se spokojeně. ,,Mě je jedno, že jsem králík, protože mě konečně někdo vzal i takový jaký jsem." Hlesl jsem.

,,Upřímně, to že jsi králík ti dává tak devět bodů k plusu." Zatahal jsem ho za tváře. Miluju jeho malá ouška.

,,Devět? Dobře." Usmál jsem se a dal mu pusu na tvář. Zabalil jsem nás víc do deky a objal ho. Hlavu jsem dal na jeho hruď. ,,Miluju tě." Hlesl jsem.

Chytil jsem ho za boky a natiskl na sebe. ,,Já tebe přece taky, prcku." Ujistil jsem ho.

Usmál jsem se. Je čistě teplo, ale nevadí. Jen to obejít mě a jeho tělo na svém mě pomalu uspává... Vydechl jsem.

Oh. ,,Asi je čas na to přesunout se do postele, co říkáš?" Zeptal jsem se tiše. Dneska jsme nic nedělali. To ho tak vyčerpalo to těhotenství?

Zívl jsem a pousmál se. ,,Asi ano. Normálně takhle nejsem unavený." Šeptl jsem a odtáhl se. Zvedl jsem se.

Hrnky jsem dal na stolek a deku na gauč. Vzal jsem si Izu do náruče a odnesl ho do postele.

Hm? Oh. Usmál jsem se a objal ho kolem krku. Pak jsem si na posteli lehla protáhl se. ,,Pojď ke mně." Našpulil jsem rty.

Nadzvedl jsem obočí. Huh? Trošku ho poškádlím. ,,A měl bych?"

Zabručel jsem a nakrčil nos. ,,Pojď ke mě, nebo si mě nepřej a půjdeš spát jinám." Zavrčel jsem podrážděně. Opravdu si teď chce hrát? S těhotným? To není moc dobrý nápad.

Zamrkal jsem. ,,Cože?" To jsem... nečekal. Heh. Tohle těhotenství je jiné než to první.

,,Co 'Cože?' Slyšel jsi mě." Lehl jsem si na záda a zkřížil si ruce na hrudi. Nadzvedl jsem obočí a čekal.

,,Fajn." Zamumlal jsem a lehl si vedle něj. Tohle je divný. To já tu dělám tenhle druh scén.

Usmál jsem se spokojeně a zalehl ho. Objal jsem ho kolem krku. ,,No vidíš." Dal jsem mu pusu na tvář a zavřel oči.

,,Někdy mě děsíš." Hlesl jsem tiše a pevně ho objal. Zavřel jsem oči a přivoněl si k jeho vlasům jako ke květině.

,,Jsem těhotný." Řekl jsem jenom a spokojeně vydechl. ,,Dobrou noc." Usmál jsem se a objímal ho. Zabalil jsem nás do deky.

,,Dobrou, mrně." Lehce jsem ho začal drbat ve vlasech a pomalu ho uspával.

Usmál jsem se a spokojeně bručel. Nebylo to na moc dlouho, ale povedlo se mi díky němu téměř hned usnout.

Je sladkej. ,,Bože, jak já jsem k tobě přišel." Dal jsem mu pusu na čelo a přehodil si přes něj nohu. Zavřel jsem oči, zavrtěl se a do několika minut usnul.

Další den jsem vzbudil a blikal mi telefon. Zabručel jsem a přetočil se. Podíval jsem se na zprávu od Mitsuki. 'Za dvě hodiny budeme u vás- ' zívl jsem. ',jedeme s manželem na chatu.' hm? Dvě hodiny? Podíval jsem se v kolik to poslala. 7:50. Podíval jsem se kolik je teď. 9:17. Za půl hodiny tu budou. Telefon jsem položil a přetočil se ke Kacchanovi. ,,Kacchane..." Ruku jsem dal na jeho rameno a začal ho budit.

Zavrtěl jsem se a zabručel. ,,Ještě pět minut." Zamumlal jsem a otočil se na bok.

,,Za pět minut řekneš za pět minut. Za půl hodiny tu bude Natsumi a tvoje rodiče..." Zívl jsem a objal ho.

Povzdechl jsem si. ,,Tak to abych šel Natsumi připravit něco k sváče."

Zamručel jsem. Odtáhl jsem se a zvedl se. ,,Já připravím svačinu." Usmál jsem se a dal mu pusu. Odešel jsem a šel do kuchyně.

Nadzvedl jsem obočí. Sotva chodí a dost se kulatí, neměl by spíš odpočívat? Bože, je hyperaktivní protože je králík, nebo je králík protože je hyperaktivní?

Ta noha už je v pohodě. Teda ne není, ale zvykl jsem si na tu nohu a jako by se stalo součástí mě, takže to tolik nevnímám. Přišel jsem do kuchyně a první ale udělal něco nám k snídani.

Zvedl jsem se a přešel k šatníku. Natáhl jsem se do tepláků a tílka. Protáhl jsem se a vydal se za ním do kuchyně. Hm? ,,Děláš snídani?"

,,Jo jo..." Hlesl jsem a zívl. Nic těžkého. Jen jsem udělal nějakou směs a dal jí do tortilly. Zamručel jsem. ,,Co dáme Natsumi? Přesnídávku nebo mléko?" Hlesl jsem a podíval se na něj. Nebo něco jiného.

Sedl jsem si vedle něj a dal mu pusu. ,,Děkuju, ženuško moje." Uchechtl jsem se s úsměvem.

Em... Našpulil jsem rty. ,,Nejsem ženská..." Hlesl jsem. Normálně by mi to nevadilo, ale když měl furt ženský, tak to rád nemám. Vydechl jsem a nacpal mu do pusy kus jídla. ,,Jez." Dal jsem mu pusu na tvář, pousmál se a začal jíst.

Začal jsem tedy jíst. Stejně tu zastává ženskou roli. Já bych žil jako předtím, postel, stůl, lednička a hromada špinavého prádla.

Jedl jsem. Když jsem dojedl. Dal jsem nádobí do dřezu a vzal mléko. Připravil jsem ho a nechal na Lincem pak ho ohřeju. Vyndal jsem i přesnídávku.

Pomalu jsem dojídal a koukal na něj. ,,Nemusíš dělat všechno."

,,Ale prosimtě." Hlesl jsem a sedl si zpátky ke stolu. ,, Mě to nevadí."

Chytil jsem ho za ruku. ,,Pojď ke mě, ty hospodyňko."

Zamručel jsem a zvedl se. Sedl jsem si mu na klín a usmál se. ,,No jo no jo. Jsem tvoje hospodyně."

Usmál jsem se a dal mu pořádnou pusu. ,,Vždyť to říkám pořád, prde."

Zabručel jsem a pusu mu vrátil. ,,No jo." Hlesl jsem. ,,Ale nejsem ženská." Řekl jsem. Hospodyně možná, ale žena ne.

Zavrtěl jsem hlavou. ,,Žádná ženská ti nesahá ani po kotníky, zajdo." Ujistil jsem ho s úsměvem.