Letifer

Sto dvanáct

Disturbed - Land of Confusion

---
Věnováno lostlittleQUEEN. Protože bez čtenářů by nebyl autor.
---

Když Draco Malfoy po boku s Pansy Parkinsonovou a Blaisem Zabinim dorazili na hodinu Studia mudlů, polovina třídy už byla zaplněná. Nemohli si nevšimnout toho, že sotva prošli dveřmi, hovor v místnosti utichnul a hlavy všech se otočili jejich směrem. Všech, až na jednu.

„Grangerová se chová nějak divně," utrousila Pansy tiše, jen tak, aby ji slyšeli chlapci vedle ní, nikdo další.

Draco se už už nadechnul, aby dívku v lavici ve druhé řadě začal bránit, když ho předběhnul Blaise: „Ani bych neřekl," nakrčil ústa v křivém úšklebku. „Grangerové bylo vždycky ukradené, co se děje, když se to netýkalo jí nebo Pottera," odfrknul si. Draco zaťal pěsti. To ani zdaleka nebylo to, co by sám chtěl na její obranu říct. Když však zaznamenal, jak po něm Blaise střelil pohledem, kývnul na znamení díku. Přeci jen, kdyby se ozval sám, jen by mohl svými slovy vzbudit podezření, že je něco jinak, než jak se tváří.

Oba jeho přátelé plavovlasého chlapce nechali stát na místě a vyrazili k poslední lavici v řadě u okna. Skutečnost, že už je obsazená dvojicí Mrzimorských, jim zjevně vůbec nedělala vrásky.

„Vypadněte," zavrčel na ně Blaise a trhnul hlavou. Havraspárská studentka sedící v lavici před nimi poplašně otočila hlavu a podívala se, co se za ní děje.

„Proč?" zamračil se vysoký Mrzimor, nedokázal však ovládnout třas zaznívající mu v hlase.

Zmijozelští neodpověděli. Jen Pansy výmluvně trhla zápěstím. Měla ten pohyb stejně naučený jako Smrtijedi. Hůlka jí však nevklouzla do prstů celá, jen lehce povyklouzla z rukávu, aby tři kouzelnicí před nimi mohli spatřit její hrot.

Zaváhali. Zaváhali, o tom se nenechalo pochybovat. Přesto však netrvalo nijak dlouho, než se všichni tři zvedli a přesunuli se do přednějších lavic na druhé straně učebny. Pansy si schovala hůlku zpátky celou do rukávu, odsunula si židli a sesunula se na ni, Blaise obsadil stůl před ní.

„Draco," houknul na primuse a pokynul mu rukou, aby se k nim připojil. Draco se musel donutit, aby odtrhnul pohled od dívky s hnědými vlnitými vlasy přehozenými přes nebelvírsky nachový lem hábitu, a došel ke svým přátelům.

„Máte tušení, jak tahle hodina bude vypadat?" odhodila si Pansy vlasy z tváře a otočila se nejprve na Blaise v lavici před ní, načež stočila svůj pohled na Draca vedle sebe. Vlastně už to měla být druhá hodina, jenže když na Studium mudlů přišli minulý týden, nová profesorka se na ni jaksi nedostavila.

„Vzpomínáš si, když jsme byli ve čtvrtém ročníku?" navzdory svému napětí Draco zaujal ležérní pozici, jako by mu průběh hodiny žádné vrásky nedělal. Pansy sice pokývla hlavou, bylo na ní však dobře vidět, že netuší, na co chlapec vedle ní naráží. Ona skutečnost neunikla ani Blaisovi, který se ujal jak slova, tak vysvětlení.

„Obrana proti černé magii, Pošuk Moody. Teda on to nebyl Moody," zašklebil se a sám se ve své lavici rozvalil. „Na první hodině nám ukazoval kletby, které se nepromíjejí..." nedořekl, ale jeho pohled mluvil za vše.

„Ale -" Pansy se prudce narovnala, „ale to byla Obrana proti černé magii! Co to má co dělat se Studiem mudlů?" Ovšemže odpověď byla nasnadě. Ale zeptat se musela, nedokázala těm slovům zabránit.