Letifer

Osmdesát pět

Broken Iris - Where Butterflies Never Die

---
Věnováno Zumaan. Protože bez čtenářů by nebyl autor.
---

Chystaná svatba byla bezpochyby velkou událostí. Do Doupěte se pomaličku začínali sjíždět členové Fénixova řádu odhodlání pomoci s přípravami, shon byl záležitosti každého dne. Hermiona jej nemohla jinak než uvítat. Třebaže si každé ráno zakryla své tetování make-upem a stále si hlídala, aby měla zápěstí schované v rukávu, pro přípravy v plném proudu neměla čas přemýšlet nad tím, co se vlastně chystá, co je nevyhnutelné a blíží se. A co budete muset udělat.

Položila velkou kartonovou krabici se stříbřitými girlandami na už tak dosti velkou hromadu dalších, v nichž se skrývaly výzdoby, které měli už za pár minut jít rozvěšet do stanu, jejž měli každou chvíli čarodějky a kouzelníci napnout a zvednout do vzduchu. Dovolila si chvíli oddechu, opřela se ramenem o zeď vedle okna a skleněnou tabulkou se zahleděla ven na pole okolo domu, ještě stále byly viditelné známky po útoku Smrtijedů o Vánocích, když člověk věděl, na co se dívat. Hermiona bezděčně vztáhla ruku a prsty zlehka přejela po chladivém kovu spočívajícím jí na hrudníku.

„Kruci," ozvala se za ní tlumená nadávka následovaná šramotem. Hermiona sebou trhla a prudce se otočila, nechala řetízek spadnout zpět za límec košile. Na podlaze za jejími zády ležely rozsypané dlouhé bílé svíce, druhý nejstarší z bratrů Weasleyových se sbíral na nohy.

„Charlie," přešla Hermiona k němu a nabídla mu ruku, ne že by zrovna on pomoc potřeboval, ale byla to slušnost, a on ji beztak přijal jen symbolicky. „Pozor přeci," usmála se dívka, „vždyť nechceš Billovi zkazit svatbu tím, že by byla bez svíček," sklonila se a začali svíce společně sbírat a ukládat do krabice.

„To rozhodně v plánu nemám," zašklebil se Charlie. „Billy by mi pak mohl zavařit u Gringottových a ti už by našemu výzkumu nemuseli poskytnout žádné dotace," zasmál se a Hermionu překvapilo, když si uvědomila, jak bezděčně se k němu přidala.

Byla ráda, že se Charliemu podařilo domluvit si v Rumunsku v dračí rezervaci, kde pracoval, volno. Bylo to sice jen na pár dní, ale bratrovu svatbu by si přeci ujít nenechal. Vzhledem k tomu, že Ronald byl zatrpklý, Harry sotva dorazil a neustále opakoval, že se nechce jen schovávat, atmosféra mezi ní a Ginny byla od událostí konce roku dosti dusná a dvojčata byla zkrátka dvojčata, byla Charlieho přítomnost pro ni více než příjemnou změnou. On i Bill byli pro Hermionu jakousi oázou klidu ve vším napětí, které se nad kouzelnickým světem kvůli stále sílícím Smrtijedům stahovalo. Tím spíš, že ani jeden z nich neměl tu potřebu jako ostatní neustále rozebírat, co se děje, teoretizovat, vznášet obvinění a klást nepříjemné otázky. Z Weasleyových v Doupěti chyběl jen Percy. Nikdo neměl tušení, kde se nacházel - poslední známé informace uváděly, že stále pobývá na Ministerstvu kouzel, jenže odtamtud začali nepohodlní kouzelníci mizet. Hermiona to moc dobře věděla. Ministerstvo už měli v rukou Smrtijedi.

„Nebořte to tady," strčil do dveří vedoucích do kuchyně hlavu Bill a počastoval oba lehkým úsměvem, když spatřil, že oni ničitelé jsou právě Hermiona s Charliem. Ještě si utíral ruce do utěrky, když k nim zamířil, aby jim pomohl. Molly ho odmítala k čemukoli pustit - jsou to přípravy tvé svatby, tak přeci na nich nebudeš pracovat - tuto maličkost mu však zakázat nemohla. Společnými silami byly svíčky za okamžik opět bezpečně uložené. Když Charlie uložil krabici na místo, kam ji chtěl dát už prve, zastavili se a jen na sebe zůstali hledět.