128 🐰🐶 ~ Nový dům

Începe de la început
                                    

Hm? Agama no alespoň. Teda to. ,,Tak to je jasný. Sama v pokoji bude moct být minimálně... Nevím. No se uvidí." Uchechtl jsem se a vzal si ji do ruky a chytil ji spíš tou druhou rukou. ,,Teď další místnosti." Dal jsem Natsumi pusu na čelo.

Zavrtěl jsem hlavou. ,,Nejdřív se ti podíváme na tu ruku." Sdělil jsem mu a chytil ho za ramena. ,,Jdeme do ložnice." Zavelel jsem a vedl ho dolů do přízemí

Hm? ,,Em dobře, ale to by klidně počkalo." Hlesl jsem. Kývl jsem a šel poslušně s ním dolů a držel Natsumi v náruči.

Otevřel jsem dveře do ložnice s velkou houpací postelí. ,,Do téhle postele se nás vejde šest, jen abys věděl kolik můžeme mít ještě dětí." Mrkl jsem na něj a na postel ho posadil.

Zamrkal jsem. ,,Nepřivolávej to." Pohrozil jsem mu prstem a našpulil rty. Teď mi stačí to co mám. Dal jsem Natsumi do postýlky co tu byla a sedl si na postel.

Usmál jsem se a zalezl do naší soukromé koupelny, spojené s ložnicí, a vzal lékárničku. Vrátil jsem se a klekl si před něj. ,,Hm? Nekoukej tak na mě, vykouřím ti možná potom, teď mi dej tu ruku."

Zčervenal jsem a zakuckal se. Zamrkal jsem. Olízl jsem si rty. ,,Em... N-nic jsem neřekl..." Hlesl jsem a cukl obočím. A ani neudělal žádný obličej. Že ne? Vydechl jsem a zavřel oči. Natáhl jsem k němu ruku.

Usmál jsem se a lékárničku otevřel. Opatrně jsem chytil jeho ruku. Bude z toho odporná modřina. Povzdechl jsem si a začal mu jí lehce mazat.

Pousmál jsem se a nechal ruku v jeho péči. Trochu to štípe, ale je to opravdu v pohodě. Sice jsem jako dítě neměl takovéhle modřiny, ale měl mírnější. Takhle to tam je stejný.

Kousl jsem se do tváře. ,,Bylo to tam moc zlý?" Zeptal jsem se a vzal obvaz. Ruku jsem mu začal zabalovat do látky.

,,Tohle zacházení tam je normální. Vzali mi jen krev a měl jsem prohlídku. Testy a další takové věci, bych měl možná další den." Pro mě bylo mučivé spíš být s ním na pokoji...

Ruku jsem mu dovázal. Z kolen jsem přepadl na zadek a podíval se na něj. ,,Kdybych tě odtama mohl dostat hned, udělal bych to." Hlesl jsem.

,,Děkuju." Hlesl jsem a ruku si chytil. Pousmál jsem se. ,,Jsem rád, že to bylo ve správnou chvíli..." Šeptl jsem a zakručelo mě v břiše. ,,Taky jsem tam nic nejedl."

Cože? Vyhoupl jsem se na nohy. ,,Tak si odpočiň, hned ti něco udělám!" Vyletěl jsem z ložnice rovnou do kuchyně. Máma, díky bohu, i nakoupila.

Em. ,,Počke-" vydechl jsem a lehl si. Koukl jsem se do stropu, usmál se a uchechtl se. ,,Bože já ho miluju." Zavřel jsem oči a zdravé zápěstí si položil přes oči.

Udělám mu katsudon, aby mu bylo dobře. Rovnou jsem se do toho pustil. Musím na něj být hodný, něžný a slušný.

Pousmál jsem se a zvedl se. Přišel jsem k Natsumi a... Ona spala. Uchechtl jsem se. Je sladká. Pohladil jsem ji po tváři a pořádně si prohlédl ložnici. Je hezká. Pak jsem se sebral a šel za Kacchanem.

Všechno jsem to dal vařit. Eh. Snad se mi to povedlo. Dělám to na rychlo, takže, eh.

Přišel jsem ke kuchyni a nakoukl. Hm... Kuchyň je úžasná. Pak budu muset všechno hledat. Podíval jsem se na Kacchana jak byl u linky a pohled sklouzl na jeho zadek. Zakroutil jsem hlavou a přišel k němu. Ze zadu jsem ho objal kolem pasu.

Trošku jsem s sebou trhl. ,,Bože, neslyšel jsem tě!" Zasmál jsem se a otočil se na něj. Chytil jsem ho za tváře a dal mu pusu na čelo. Alespoň jsem nedržel nůž.

Usmál jsem se a zavřel oči. ,,Natsumi usnula." Zamumlal jsem. Nejspíš se jí tu líbí a nebo je jen unavená. Nadechl jsem se a otevřel oči. Oh. Katsudon. Mňam.

,,Spíš mi hlaš, až bude vzhůru, spí pořád." Uchechtl jsem se a chytil ho kolem pasu. Natiskl jsem ho na sebe a pevně ho objal.

Usmál jsem se a kývl. ,,Tak není vzhůru." Hlesl jsem a dal mu pusu. Ten Katsudon voní. Už mám hlad. No bude to i moje večeře. Pak ještě musím nakrmit Natsumi až vstane.

Čichl jsem si k jeho vlasům. Vůbec nevoní jako vždycky, jsou z něj cítit gumové rukavice. Ugh. ,,Dáme večer sprchu?"

Společnou? ,,Jo dobře." Hlesl jsem. ,,Ale na tu ruku, abych neměl mokrý obvaz si asi vezmu na to pytlík nebo tak." Zamumlal jsem.

,,Neboj, to vyřešíme." Pověděl jsem a jednou rukou jsem mu vlasy prohrábl. Olízl jsem si rty. ,,Jak se cítíš?"

Zavřel jsem oči a hlavu si zabořil do jeho hrudi. ,,Jsem rád, že jsem venku a Natsumi je v pořádku, takže skvěle." Zamumlal jsem, kousl se do rtu a víc ho objal

Pousmál jsem se a povzdechl si. ,,Neboj, Natsumi jsem dostal hned ven." Pověděl jsem mu tiše a mnohem víc ho sevřel.

Kývl jsem. ,,Jo to je dobře." Hlesl jsem a odtáhl se. ,,Jdu si prohlédnout všechny místnosti." Řekl jsem. Po sprše tohle oblečení vyhodím. Alespoň mi mohli vrátit to moje... Naštěstí to jeho tričko bylo už jako síť a moc ho Kacchan nenosil.

Kývl jsem. ,,Hlavně se neztrať." Požádal jsem ho a zkontroloval katsudon. Ještě chvilku.

Kývl jsem a odešel z kuchyně. Šel jsem se jako další podívat do obýváku. Býk taky hezký. I ten gauč. Celkově se mi tenhle dům moc líbí. Pak jsem se podíval do koupelny a nakonec zbytek místností.

Můj Králíček Part 1Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum