Po únavném zíráním do stropu jsme se posadila na svou postel a zapla televizi.
__________
Nebylo to, jako bych se chtěla ve tři hodiny ráno odplížit z domu. Byl to jen fakt, že by moji rodiče vůbec nechápali proč opouštím domov a jdu zpátky do Londýna. Musela bych jim vysvětlit celej nepořádek, do kterého jsem se dostala a nejsem v náladě nebo vzrušení to vysvětlovat.
Tak jsem tady s velkým pytlem v ruce a batohem na zádech, připravená se vrátit zpátky a čelit Londýnu.
Poněvadž za Perrie, můj vzhled musí být skrytý. Mé blond vlasy mám schované pod černou kapucí a mám sluneční brýle, aby mě chránily, předtím než vyjde slunce.
Vylezla jsem z okna, protože můj pokoj je v zadní části domu a plížila se mojí cestou okolo něho.
Přímo před mým domem je sama vyděračka. Souhlasila s mojí cestou zpátky do Londýna, vědíc o mé situaci. Danielle mě chtěla zpátky tak nutně, souhlasila s hodinovou jízdou k a ze South Shields.
Právě teď je skvělá kamarádka. Ale znovu, Danielle mě vydírala.
"Jsem ráda, že nejsem ta, která to řekne Zaynovi. Nebylo by to pro mě správné, kdybych to udělala." Řekla Danielle, když mi pomohla umístit moje zavazadla do kufru.
"Vyděračko." Zavrčela jsem.
"Jenom se ti snažím pomoct, Pen. Tohle je pro tebe to nejlepší. Obě to víme, i kdyby jsi to popírala." Řekla Danielle. Dostala se na přední sedadlo a nastartovala motor.
"Tím to nekončí, Dani. Zayn mě za to bude nenávidět." Zasténala jsem. "To mi zničí život."
Danielle se ušklíbla. "Kdyby jsi mu to neřekla, není to o nic lepší. Budeš se divit po zbytek svého života 'Co když jsem mu to měla říct' a nikdy by jsi to nevěděla."
Chtěla jsem to popřít. Opravdu chtěla. Ale měla pravdu, bez ohledu na to, jak tvrdě jsem se snažila myslet na skvělý comeback. "Bude mě nenávidět a nikdy nebude chtít znovu vidět moji tvář."
"Není to jako bys někdy neviděla jeho tvář znovu, pokud si to necháš pro sebe, že?" Danielle nadzvedla obočí.
"Prostě jeď." Překřížila jsem ruce na prsou a a dívala se ven z okna.
_______
Přijely jsme k Danielle bytu kolem půl desáté ráno. Daly jsme si krátkou předstávku a zastavily jsme se pro kafe, předtím, než jsem se vrátli zpátky do jejího bytu.
Káva pro nás obě byla zvýšení energie, protože jsme se cítily jako zombie. Byly jsme vzhůru celou noc a pociťujeme dopady nedostatku spánku. Nebylo to hezké.
"Cítím se hrozně." Řekla Danielle a dala si další doušek kávy. "Jsem tak unavená."
"Pokud by jsi mě nevydírala, nebyly by jsme v téhle šlamastyce." Poukázala jsem na to.
"Bude to stát za to, když ty a Zayn spolu budete žít šťastně až do smrti." Danielle se usmála a dopila zbytek svého kafe.
"Nevíš o čem mluvíš." Nafoukla jsem se.
"Huh, vím přesně o čem mluvím." Obrátila oči v sloup a vstala, aby vyhodila svůj šálek kávy.
Vzala jsem si chvilku na prozkoumávání jejího bytu. Momentálně jsem seděla v obývacím pokoji, kde měla gauč, tvaru L, v přední části s velkou plochou TV. Před gaučem byl konferenční stolek s několika časopisy na povrchu skla. Na stěnách byly zarámované fotografie. Většina z nich jsou s ní a Liamem, před několika lety, kdy jejich vztah začal. Byly tam i některé s rodinou a samozdřejmě i několik s Eleanor. Bylo tam i několik s jejími přáteli, které neznám, ale všimla jsem si jednoho, s ní a se psem.
"To je tvůj pes?" Zeptala jsem se ji, když si sedla vedle mě. Ukázala jsem na jeden obrázek na zdi.
"Liam a já ho sdílíme. Jmenuje se Loki a Liam ho dnes večer hlídá." Danielle se usmála. "Milovala by jsi ho. Je to zlatíčko."
"Teď si nejsem jistá, jestli mluvíš o Liamovi nebo o Lokim..."
Danielle se zasmála. "Tady, ukážu ti tvůj pokoj, takže si tam můžeš dát svoje věci. Pak můžeme vymyslet plán jak, kdy a kde prozradíš Zaynovi tu novinu."
"A to jsem si myslela, že budu jen spolubydlící, protože mě máš ráda a jsem tvoje kamarádka." Zamumlala jsem. "Nenávidím vydírání."
"Jseš moje kamarádka a mám tě ráda... Já jen... být tvoje kamarádka tím, že vám ukončím váš vztah se Zaynem, který neví, že měl, protože si myslel, že jsi Perrie, takže..." Danielle se zamračila. "Nejsem si příliš jistá, kam s tím už mířím."
"Co když ho nechci ukončit? Co když chci žít sama po zbytek svého života s devatenácti kočkama, nebo tak něco?" Vykřikla jsem. "Nechceš, co chci já!"
"Ale to je divný, není to, to co chceš. A nebudeš sama pokud budeš mít kočky. Kočky budou tvoje společnost." Poukázala.
"Jak víš, co chci? Nejsi v mé hlavě..."
"Jsem čtenář myšlenek."
"To není možný."
"Stálo to za pokus."
"Nejsem naivní."
"Pokud řekneš pomalu 'pomeranče', zní to naivně." Řekla mi Danielle.
"Pppoommee- Ne, nespadnu do toho!"
"Tak blízko, Pen, vybal si a poté dostaň svůj zadek zpátky do obývacího pokoje. Budeme mít malou schůzku o tvém Zayn problému."
"Ale-"
"Teď."
"Fajn Paní Vyděračko." Rozzlobila jsem se.
"Fajn Paní Popírám své city, protože se bojím mého zlého a manipulativního dvojčete, které zničilo můj život."
"To je dlouhé jméno."
"Přestaň zdržovat."
"No šla bych do svého pokoje, kdyby jsi mi UKÁZALA KDE JE!"
"Šššš, uklidni se."
Poté co mi Danielle ukázala mojí dočasnou ložnici, jsem si vybalila všechny věci co jsme měla, sedla jsem si vedle ní do obývacího pokoje na vypracování Operace Zenelope.
Tak to nazvala Danielle. "Zenelope" je spojejí našich jmen. Nicméně, nemělo to být "Zenelope", poté co se rozpoutalo peklo. Mělo to být pouze Zayn a Penelope.
"Takže, tvůj velký plán je pro mě, abych to na něj vyplivla?" Zeptala jsem se. "Je to vůbec dobrý nápad? Dani, neuvěří mi a myslí si, že jsem Perrie a že lžu."
"Tvoje vlasy jsou blonďaté. Její růžové. Co víc může být?"
"Mohla jsem si je změnit zase na blond." Zamumlala jsem. "Duh."
"Popíračko."
"Vyděračko."
"Nikam se nedostaneme."
"To je to, co jsem naplánovala. Zdržování." Ušklíbla jsem se. Danielle zavrtěla hlavou, což se zdálo, že je zklamaná.
"Zayn to bude vědět buď odemě nebo od tebe. Vyber si."
"Fajn, řekni mu to. Jen si zabalím a pojedu domů." Povzdechla jsem si. Kdyby chtěla, aby to bylo tak špatné, tak mu to mohla říct sama. Nechtěla jsem to.
Danielle mě chytila za zápěstí a donutila mě se posadit. "Dobře, udělám to trošku jasnější. Zayn to bude vědět odemě nebo od tebe. Vyber si."
"Nejsi legrační."
"Podívej se, kdo mluví."
"To je zlý."
"Bylo to pravdivé."
__________
Wow, těma komentama jste mě dostali:) A proto jsem musela dát další, ale jen kousek, protože jaksi nestíhám:/ No nevadí, aspoň něco ne?:)
Dlouho jsem přemýšlela, komu ji mám věnovat a nakonec jsme se rozhodla, že ji věnuji Elkatie, za nejdelší koment k minulé části? :D So chapter for you :3
Hope u like it!
Vote and Comments!