Druhý úkol se nezadržitelně blížil a Harry pořád nezjistil jak to je s tím vejcem. Zrovna stáli spolu na mostě a bavily se o vejci, když je vyrušil Cedrik.
„Harry!" Zvolal a oba jsme se k němu otočili. Asi si mě nevšiml protože mluvil jen k Harrymu. „Když jsi mi pomohl s tím prvním úkolem tak já ti pomohu s tím vejcem. Znáš koupelnu prefektů v 5. patře? Není to špatné místo na koupel. Heslo je lesní vůně. Dořekl a teprve teď mě zaregistroval. „Neboj nikomu nic neřeknu." Ujistila jsem ho a otočila se zpátky. Ced přikývl a odběhl.
„Do tý koupelny půjdu s tebou." Oznámila jsem mu. Jen přikývl a řekl mi. „Dobře, v 7 čekej u před společenkou. Budu tam čekat v neviditelným plášti."
Přesně v 7 jsem už stála před zdí. Najednou mě někdo zatáhl za sloup. Byl to Harry a v ruce držel neviditelný plášť. Vzal ho a přes oba ho přehodil. Tiše jsme se vydali k prefektské umývárně. Vyšli jsme do 5 patra a našli jsme tajný vchod. Byl schovaný za obrazem jezerní panny. „Lesní vůně" Zamumlala jsem a vešli jsme do vnitř. Ta místnost byla nádherná. Místo vany tam byl obrovský bazén a po jeho obvodu byly kohoutky. V jednom koutě byla zástěna. Harry se šel převléct a já jsem zat napustila bazén. Byl plný fialových a žlutých bublin. Já jsem plavky na sobě měla tak jsem si sundala plášť. Harry stál na okraji a já jsem neodolala a strčila ho. Nepočítala jsem ale že mě stihne chytit za ruku a tak jsem tam zahučela s ním.
Po chvilce vzal Harry vejce a chystal se ho otevřít. „Počkej"
Zarazila jsem ho. „Silencio" Pronesla jsem zaklínadlo.
Harry otevřel vejce a okamžitě se ozval jek. Okamžitě jsem si zacpala uši a Harry omylem vejce upustil do vody. Místo jeku se ale ozvala nějaká píseň.
Oba jsme se ponořili a poslouchali jsme.
Přijď za námi v ten náš modrý svět,
Nad zemí náš zpěv neslyšen.
Máš hodinu jen krátý čas,
ztracené bys získal zas.
Když jsme se vynořili tak jsem vyhrkla. „Je to jasné! Úkol bude v Černém jezeře. Budeš mít hodinu abys....." Víc už jsem nestihla doříct. Protože se za dveřmi ozvaly kroky. Harry vyletěl pro plášť, ale já byla na opačném konci. Proto jsem si zkusila představit průhledné tělo a zabralo to. Teď jsem byla neviditelná.
Do umývárny vešel Malfoy. (Překvapivě ;))
Pořád jsem byla ve vodě takže jsem nemohla vylézt. Malfoy se zarazil když viděl napuštěný bazén . Rozhlédl se, ale nikoho neviděl.
„Počkám na tebe venku." Šeptl mi Harry do ucha a odešel. Zůstala jsem tam sama s Malfoyem. K mé smůle se nešel převléknout protože měl plavky pod pláštěm. Když si sundál hábit pomyslela jsem si. Musím říct že se nemá za co stydět. Lily na co myslíš?! Okřikla jsem se v duchu a začala pomalu vylézat. Když jsem vylezla seděl zrovna na jednom okraji tak jsem kolem něj prošla po špičkách. Vzala jsem si hůlku a pronesla „Deletrius" To kouzlo nechalo zmizet můj plášť a vejce kterého si Malfoy nevšiml. Ohlédla jsem se. Malfoy pořád seděl na okraji. Už po druhé jsem neodolala a strčila ho do bazénu. Zahučel do vody a já se se smíchem hnala pryč.
Najednou, těsně u dveřímě něco chytilo za zápěstí. Otočila jsem se a byl to Malfoy. Levou rukou mě držel a pravou tápal ve vzduchu. Doprčic hůlka. Neviděl mě, ale levitující hůlku. Přestala jsem se soustředit a koulo přestalo působit.
„Ale, ale Potterová. Šmíruješ?„ Otázal se a přitáhl si mě blíž. Levou mě pořád držel za zápěstí a pravou mi omotal okolo pasu. „Nejsem ty." Prskla jsem a snažila se mu vykroutit. „Pusť mě nebo použiji hůlku." Vyhrožovala jsem mu. Místo toho aby mě pustil tak mě hodil do vody.
Zaječela jsem a ocitla jsem se ve vodě. Využila jsem toho a zase jsem byla neviditelná.
Malfoy stál na okraji s přimhouřenýma očima a čekal až se vynořím. Když mě neviděl pochopil a přesunul se před vchod abych nemohla utéct.
„Pustím tě ven, ale budu za to něco chtít." Řekl. Já jsem jen zvedla hůlku a pohla ručníkem na opačné straně. „Támhle si." Zamumlal a vydal se tím směrem.
Rychle jsem vyběhla a schovala se pod plášť. „Pojď než mu to dojde." Zašeptala jsem a rychle jsme se vydali k Velké síni. Tam jsme se rozdělili. Já mířila neviditelná do sklepeníba on pod pláštěm do věže. Čistá krev řekla jsem heslo a prošla do vnitř. To co jsem tam uviděla mě přikovalo na místě.
Uprostřed společenky stál Malfoy a šklebil se. „Vím že si tam. Viděl jsem tu zeď." S povzdechem jsem se zviditelnila a chtěla jít do ložnice, ale zatarasil mi cestu.
„Jak to že to umíš?" Zeptal se.
„Kdyby jsi poslouchal Brumbála tak by si věděl že jsem metamorfomág, té nejvyšší úrovně. A teď uhni jdu spát. Dobrou." Řekla jsem mu a odstrčila jsem ho a zmizela v ložnici a neslyšela to co zamumlal.
„Však já tě dostanu a budeš jenom moje." Zašeptal a šel si lehnout .
Omlouvám se že jsem tam nedala Uršulu, ale neseděla mi tam.
Annya Liddle