Snažil jsem se spřátelit s někým z lidí,abych se nenudil,ale kdykoliv jsem na někoho promluvil,vyděšeně se odtáhl. Už nás tu bylo málo. Tři kluci,když nepočítám sebe a čtyři dívky.
Nakonec jsem to chtěl vzdát,ale uviděl jsem nějaké dvě holky,co vypadaly mile. O něčem si povídali a dokonce se i mírně usmívaly.
Vstal jsem a šel k nim.Hned jak jsem si sedl blízko k nim,přestali debatovat a tázavě se na mě podívaly."Můžu se k vám přidat?" Špitl jsem.
K mému údivu se na mě znechuceně podívali."Proč jako?" Odsekla jedna z nich."S někým takovým,jako jsi ty se bavit nebudeme." Dokončila druhá.
Najednou však ztuhly a podívaly se za mě. Až teď jsem si všiml,že i ostatní se vyděšeně tisknou ke zdi. Podíval jsem se směrem ke dveřím,které byly dokořán otevřené a pochopil.
Pomalu jsem se otočil a střetl se s naštvanýma očima únosce. Jen jsem ho sledoval,protože jsem nevěděl,proč se zlobí. Doufal jsem,že není naštvaný kvůli tomu,že jsem si ho nevšiml.
Jedním dlouhým krokem mi překročil nohy,které jsem hned skrčil a naštvaně propal ty holky. Teď jsem ho vůbec nechápal.
Najednou chytil jednu z nich za paži a postavil ji na nohy. Její kamarádka se na něvyděšeně dívala a ani necekla.
Uchechtl se a zmizel i s ní pryč. Ta druhá se rozbrečela a zvedla ze země. Opřela se o zeď a dala si tvář do dlaní.
Já se s povzdechem vrátil na své místo a smiřoval se s tím,že se tu budu sám nudit. Uplynulo asi půl hodiny,když se za dveřmi ozvaly rychlé kroky.
On přece nechodí tak rychle ne?V zámku cvakl klíč a dveře se se skřípáním otevřely. Stála v nich ta holka. Celá se třásla a byla od krve. Ta druhá se k ní hned rozběhla a ikdyž byla od krve,objala ji.
Chodbou se znovu kroky,ale tentokrát pomalé. Tentokrát sem šel on.
Tady máte něco na zpříjemnění školy a práce. :D
P.S.V neděli odjedu na dva týdny na tábor,takže nebudu přidávat.
KikA