S šílencem na ostrově

!6!

Pro začátek vám strašně děkuju za takové ohlasy u knížek a za nápady na jména. :-D
P.S.užijte si díl. :-)

Spal jsem klidně,dokud se mnou nezačal někdo třást. Zamručel jsem a otevřel jedno oko."Hmm?"

Povzdechl jsem si,když jsem před sebou uviděl mladou blondýnu."Chci se tě zeptat,můžeš zase vzít kdyžtak zase tácek s jídlem?"

Kývl jsem že jo a chtěl spát dál,ale otevřeli se dveře a v nich znovu stál on. Znovu položil tácek ve svých rukách na zem a čekal.

Už jsem chtěl vstát,abych pro něj šel,ale jeden kluk vstal dřív,a šel k němu. Vypadal,že se ho nebojí,ale bylo vidět,že má hodně nahnáno.

Stoupl si před něj,a chtěl se sklonit pro tácek,ale on ho popadl a odvlekl pryč. Udiveně jsem to sledoval. Proč nevzal předtím i mě? Nakonec jsem se na to vykašlal a ihned si šel pro jídlo,abych nebyl o hladu.

Pak se znovu začali ozývat výkřiky. Snažil jsem se to ignorovat a dojíst si svůj chleba,ale stuhl jsem,když se ozvalo i pár stenů. To ho tam znásilňuje nebo co?! Vlastně,je to hodně pravděpodobné.

Protočil jsem očima a radši si zacpal uši. Snažil jsem se myslet na něco jiného,ale vůbec jsem své myšlenky neslyšel. Nakonec jsem si povzdechl.

Hned jak křik ustal,dveře se znovu otevřeli a většina lidí se namáčkla strachy ke zdi. Ta menšina jsem byl já. Hned všechny prohlížel a pohledem se zastavil na mě.

"Jak se jmenuješ."Stuhl jsem.Proč se na to ptá?"No?" Řekl netrpělivě. "Nathan." Odpověděl jsem nakonec prostě."Nathan?" Zopakoval tiše s úšklebkem."A tvé?" Zeptal jsem se.

Na okamžik se v jeho tváři mihl údiv,ale pak ho zase nahradil ten psychopatický úsměv."Proč bych ti to měl říkat?" Ušklíbl se."Já ti to své taky řekl."

Založil jsem si ruce na hrudi. Jen se uchechtl a otočil se na odchod. Předtím než zavřel dveře,zašeptal Deathen.