S šílencem na ostrově

!12!

Nechtěl jsem čekat na to,až si mě všimne tak jsem rychle vystartoval ven ze dveří a zabouchl za sebou. Po chvíli se ozvalo naštvané bušení na dveře a výhrůžky.

Já to ale ignoroval a rozhlédl se kolem. Mé tělo zaplavila úleva,když jsem uviděl kousek za mnou za rohem světlo. Ihned jsem se tam rozeběhl a běžel za světlem.

Kolem mě se začaly objevovat kamenné zdi a pode mnou písek,který mě značně zpomaloval. Slyšel jsem za sebou rychlé kroky a víc přidal,i když mi docházel dech."Okamžitě zastav!"Křikl za mnou naštvaný únosce a já se najednou ocitl venku.

Otevřel jsem pusu dokořán,když jsem zjistil,že jsem vyběhl z jeskyně a kolem mě je prales.

Až když se zase ozval hlas únosce,probral jsem se z tranzu a dál běžel v naději,že najdu pomoc. Mé naděje se ale všechny rozplynuly hned jak jsem vyběhl na pláž a do očí mi uhodilo ostré slunce.

Několikrát jsem zamrkal a uviděl v dálce civilizaci. Mé oči se zaplnily slzami a bezmocně jsem padl na kolena.

Pochopil jsem,že jsem na tom pustém ostrově a že se odsud nedostanu. Sem nás stejně měli převést,takže to znamenalo,že by nás stejně chytil a zabil. Byl jsem ale tak zamýšlený,že jsem neslyšel kroky a naštvané zavrčení.

Najednou mě někdo vyzvedl do vzduchu a odtáhl zpět do pralesa,kde mě přirazil na nejbližší strom. Až teď jsem se mohl kouknout do krvavě rudých očí našeho únosce.

I když nebyla vhodná doba,začal jsem si ho nepozorovaně prohlížet. Měl celkem pěknou postavu a krásné havraní vlasy. No co...aspoň mě zabije někdo sexy..."Toho budeš litovat!"Zavrčel a začal mě táhnout zpět do jeskyně.

Před vchodem jsem se ale začal bránit a udělal tu nejhorší chybu. Kopl jsem ho do slabých partií a vydal se na útěk hluboko do pralesa.