"Pojď za mnou..."Řekl,když mě odvázal a já se ihned oblékl."D-dobře..."Špitl jsem a pomaličku vstal.
Vůbec se mi s ním nikam nechtělo,ale neměl jsem na výběr. Pomalu a nejistě jsem se za ním vydal a přitom si bojácně tiskl ruce k hrudi.
Otevřel dveře,které tuhle místnost oddělovaly od temné chodby a vedl mě bůhví kam.
Nakonec jsme dorazily ke kamenným schodům,po kterých mě vyvedl nahoru. Byly tu jen dvoje dveře.
Nasucho jsem polkl a jen sledoval,jak pomalu se skřípotem otevírá ty menší a uhýbá na stranu. Pak mi pokynul,abych vešel a já se donutil,abych pohl nohama a vešel.
Ihned jsem se zděsil a div se nerozbrečel. Kolem dokola na stěnách byly zaschlé krvavé fleky,škrábance a uprostřed místnosti bylo menší křeslo s řemeny na opěradlech.
Z mého prohlížení mě probralo až bouchnutí dveří za mnou. Slabě jsem vyjekl a vyděšeně se otočil na mého věznitele."C-co chceš dělat?"Kníkl jsem a on se ušklíbl.
Násilím mě dotáhl ke křeslu,na které mě připoutal a došel ke stolu. Z šuplíku vylovil krabičku a z ní jehlu s lehce narůžovělou tekutinou.
Pak se s ní ke mě přiblížil a odhrnul mi rukáv."C-co to je?"Vyjekl jsem a škubl sebou. Nic jsem ale nezmohl. Pouta byla moc utažená."Teď...uvidíš svět mýma očima..."Děsivě se ušklíbl a píchl mi tu divnou látku.
Chvíli se nic nedělo,ale pak se mi začala motat hlava,a než jsem stihl cokoliv říct,propadl jsem se do hlubokého spánku.
---------------------------------------------------------
Ahoj,jsem tu zas😄... jak už jste si všimli,vydávám nějak víc,díky menším dohodám a musím dodat,že už mi to tolik vysává nápady,že mi tohle už přijde jako nesrozumitelná patlanina😅...ale k věci... někteří z vás už o tom ví z knížky Na prodej,ale těm co to neví teď říkám:
28.1. už to bude rok,co tu jsem jako Kik_Yaoi,takže mě napadlo napsat na menší oslavu oneshot,a vy si můžete vybrat,o čem bude😄. Jeden nebo víc nápadů vyberu😃. Zatím my vychází téma Upíří incest,ale můžete mi říct jakýkoliv váš bláznivý nápad😄.
P.S. Je samozřejmost,že to bude yaoi😁.KikA
ČTEŠ
S šílencem na ostrově
HorrorPovzdechl jsem si.Tento ostrov vypadal tak nadějně a sliboval klidný pobyt pro celý zájezd,ve kterém jsem i já.Teď tu však sedím v temném sklepě,s pár lidmi,kteří tu se mnou ještě přežili a modlím se,abych dnes nebyl na řadě já.Co se stalo? Vyhlédl...