!24!

4.9K 330 142
                                    

"Pomoc! Pomozte mi někdo!"Křičí kluk a běží pralesem, zatímco já běžím s úšklebkem za ním. Nemá šanci.

Schoval jsem se za stromem a on vyčerpaně zastavil, když si všiml, že za ním nejsem. Kdyby jen věděl.

Začal hlasitě oddechovat a klesl na kolena, protože běžel dost dlouho. Hmm...dal jsem mu 3 minuty náskok a on ani tak nestihl utéct moc daleko. A ještě tu huláká jak na lesy.

Pomalu jsem vylezl ze svého úkrytu a po špičkách šel k němu. Musel jsem se dívat pod nohy, protože každá malá větvička nebo lísteček,co by pode mnou křupl by ho mohl donutit se otočit.

Když jsem byl už za ním, vytáhl jsem z opasku nůž a přiložil mu ho ke krku. V tu chvíli se mu zadrhl dech a já ho donutil zaklonit hlavu."P-prosím..."Špitl a díval se mi přitom do mých rudých očích."Sbohem..."Ušklíbl jsem se a sekl nožem.

Z rány se mu začala valit krev stejně jako u úst, což způsobilo, že se začal dusit. Po chvíli dopadl mrtvý na zem. Nechal jsem ho tam a vrátil se zpět.

Deathen se s úšklebkem opíral o zeď jeskyně. Jak jinak byl vždy ve stínu, protože prý nebylo dobré na jeho oči. Mě naštěstí nevadilo a tak vždy, když nám ve dne utekla kořist jsem pro ni mohl běžet.

"Tak co? Je mrtvý?"Uchechtl se, když mě viděl a já zabodl krvavý nožík těsně vedle jeho hlavy do zdi. Jen se uchechtl."Skvěle..." Olízl krev na nožíku.

Co se stalo, že jsem takový? Hlas uvnitř mě mě ovládl. A je to skvělý pocit. Deathen mi ukázal lepší směr. Vysvětlil mi snad vše o tom, co jsme zač. Jsme svobodní.

Deathen trpěl a byl na pokraji smrti. Jeho hlas byl v něm celou dobu, ale on o něm vědět nemohl, protože tento hlas můžeme slyšet jen, když jsme na pokraji zoufalství,nebo na pokraji smrti a pak, když jsme zlomení k nám začne mluvit.

Je to naše podvědomí. Někteří další lidé ho možná slyší také,ale jen my dva máme takový dar a máme ty oči. Přesvědčil mě, že je to dar.

Nejspíš je divné, že slyším ten hlas, i když jsem nebyl na pokraji smrti. Byl jsem ale zlomený a on ten hlas zesílil tím, že mě mučil.

Doteď mám na těle jizvy,ale já je beru tak, že mi říkají,jak moc silný a mocný jsem.

Teď děláme to,co on před několika měsíci. Lákáme sem špatné lidi, kteří si neprávem myslí, že jsou mocní a silní. Každý,kdo má tento pocit neprávem umře.

Možná i ten,kdo čte tento deník, který jsem napsal krátce po tom,co ze mě udělal Deathen někoho jako on,je špatný a myslí si, že je mocný a silný.

A proto by se měl mít na pozoru. Jestli ho totiž našel, znamená to, že je na tomto ostrově,kde si na něj počkám a udělám cokoliv,abych ho spolu s Deathanem zabil...

S šílencem na ostrověKde žijí příběhy. Začni objevovat