S šílencem na ostrově

!15!

"T-to jsi ty..."Šokovaně jsem na něj hleděl. Nejdřív se tvářil naštvaně,ale pak se ušklíbl a přešel ke mě. Na nic jsem nečekal a hned chtěl zmizet,ale on podržel víko a chytil mě za paži.

Vyjekl jsem a on mě vytáhl nahoru. Až teď jsem si mohl všimnout,že za mnou je nejspíš jeho postel. Koukl jsem se pomalu zpět na něj a nasucho polkl."C-co po mě chceš?"Špitl jsem."Nemusíš se bát... když se nebudeš bránit,nic se ti nestane..."

Nebezpečně zašeptal a já se roztřásl."Prosím...nech mě být..."Škubl jsem sebou a on se uchechtl."Neboj se..."Olízl si rty a já se roztřásl."Nejspíš už víš kdo jsem že?"Pomalu jsem kývl a trochu couvl.

Naštěstí mě pustil,ale moc dobře věděl,že už mu neuteču. Byl jsem jako kořist lapená v jeho síti."A-ale...proč jsi to všechno udělal?" Zeptal jsem se kapku zvědavě.

Jen se psychopaticky zasmál."Víš...od té doby,co jsi mě zachránil ses mi zalíbil. Už v té době jsem to uměl s počítači a tak jsem si tě vyhledal...začal jsem na sobě dělat a tak trochu...zešílel...ale uvnitř je každý z nás šílený...no ne?"

Udělal dramatickou pauzu a začal mě pomalu obcházet."Vyhledal jsem si pár další lidí a díky účtu mého mrtvého otce si koupil tento ostrov...pak stačilo poslat pozvánky tobě a ostatním obětem a bylo to..."Zase se zastavil přede mnou.

Bylo vidět,že to má dobře promyšlené...ale pořád jsem nechápal jednu věc."Ale proč jsi to udělal? Proč to všechno?"Řekl jsem zmateně."Ty to stále nechápeš...chci tebe..."Děsivě se usmál a já vyděšeně vytřeštil oči.

Než jsem se stihl vzpamatovat,zatlačil mi na hruď a shodil mě na postel. Mé oči se zaplavili slzami,když mi došlo,co chce udělat.

Obkročmo si na mě sedl a chytil mi ruce."Ani nevíš jak moc mě štvala ta čubka,se kterou si byl v té kavárně...ani nevíš jak moc trpěla...Jsi totiž jen můj..."Nahl se k němu obličeji.

Zavřel jsem vyděšeně oči a ucítil vlhko na mých rtech. Pootevřel jsem jedno oko. On mě...líbá? Cukl jsem hlavou na stranu a začal lomcovat rukama.

Poodtáhl se a pokroutil hlavou."Varoval jsem tě...ale čekal jsem to..."Najednou zpoza zad vytáhl tenké,přesto pevné lano a já začal potichu vzlykat. Pomoc...