S šílencem na ostrově

!5!

Pro začátek,nenapadá vás nějaké jméno pro toho kluka?Mě došli nápady.Jinak,užijte si díl.  :-)
P.S.Omlouvám se za spoždění

Zacpal jsem si uši,protože se to nedalo poslouchat. Ta holka křičela tak nahlas,že jsem si myslel že je hned vedle nás.

Skutečnost ale byla taková,že ji mučil nad námi. Sice bych to neměl říkat,ale jsem rád,že stichla. Myslel jsem,že se zase budu nudit,ale ozvaly se klapavé kroky a následně se otevřely dveře znovu.

V nich stál ten kluk a nesl tácek s polovinou chleba a flaškou vody. Polkl jsem,když jsem uviděl,že jeho ruce jsou stále od krve.

Propaloval všechny krvelačným pohledem a přitom pokládal tácek s jídlem před své nohy. Zase se narovnal,ale neodešel.Ostatní čekali,až odejde,protože se ho báli.

On ale pořád stál a díval se na nás. Povzdechl jsem si a vstal. Věděl jsem,co tím chce říct. Postavil jsem se nebojácně před něj a sklonil se pro tácek.

Nic nedělal,jen mě s mírným úšklebkem sledoval."Máš odvahu." Zašeptal,když jsem se postavil s táckem v rukách."Nebojím se." Řekl jsem v klidu a tácek odnesl k ostatním.

Uslyšel jsem za zády uchechtnutí a pak mě někdo zezadu chytil za krk."Ale budeš." Uslyšel jsem jen a stisk pak zmizel.

Vzal jsem si kousek z chleba,a ignoroval známé cvaknutí v zámku. Ostatní mi dali přednost,protože ani jeden z nich se pro něj neodvážil a já pak v klidu napitý a najezený zalezl do svého koutku.

Naštěstí tu poblíž nikdo nebyl a tak jsem měl klid. Povzdechl jsem si a začal zase se 'zábavnou' aktivitou: pozozorování zdi.