S šílencem na ostrově

!17!

"P-prosím...přestaň!" Vzykl jsem,když mi kalhoty stáhl a škubl sebou. Nijak nereagoval a dál pokračoval ve svlékání."Proč to děláš!?" Vyřkl jsem otázku,která mě trápila už dlouhou dobu.

Až teď přestal a pomalu se na mě podíval. Pak se děsivě ušklíbl a já nasucho polkl. Nahl se svým obličejem k tomu mému a mě se zrychlil dech. Moc blízko..."Chceš vědět,proč to dělám?"

Psychopaticky se zasmál a jeho oči se zaleskly." Tímhle si tě přivlastním...budeš tím můj a nikdo mi tě nebude moct vzít..." Stuhl jsem. Tohle jsem nečekal."A-ale...proč?"

Odvážil jsem se promluvit."Jsi první člověk,který se mě zastal,nebo se mi neposmíval,nemlátil mě..." Uchechtl se.

Najednou mi ho bylo i trochu líto. "Zájímá tě,proč mám takové oči,že?"Zašeptal a já nepatrně kývl. Opravdu mě to zajímalo,a navíc jsem tak mohl oddálit to,co chce udělat."Byl jsem experiment...ale utekl jsem..." Uchechtl se já se na něj překvapeně podíval. Není divu,že je psychopat,když na něm dělali bůhví jaké pokusy.

"T-to...je mi líto..." Sklopil jsem hlavu. Jen se psychopaticky zasmál."Líto? Ach...kvůli tomu jsi mě zaujal...i když se ti právě chystám ublížit a zabil jsem tolik lidí,dokážeš mě litovat...nikdo kromě mě si tě nezaslouží...jsi můj..."Jemně mě políbil a já křečovitě zavřel oči.

Myslí si,že si mě tímhle získá?"Prosím..."Špitl jsem. Jen se uchechtl."Ššš...neboj se..." Rozepl si gatě. Až teď jsem si všiml,že už jsem nahý. Chtěl jsem dát nohy k sobě,ale nešlo to,protože byl mezi nimi zapasovaný. Vzlykl jsem a z očí se mi spustily slzy.

"N-nech mě být... prosím..."Vzlykl jsem znovu."Tentokrát tě nenechám být..." Přivřel oči a gatě si stáhl nad kolena."Prosím... udělám cokoliv..."Zoufale jsem se na něj podíval a děsivě se ušklíbl."Cokoliv?"

Kývl jsem a on si zase gatě natáhl. Jsem v háji... právě jsem uzavřel něco jako smlouvu s psychopatem...co po mě ale bude chtít?

Co si myslíte,že po něm bude chtít?😏Snad se kapitola líbila a už nejste naštvání za to upozornění a půjdete pryč z mého pokoje a z ledničky😂😅😉