Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

80.kapitola

,,Nevrátil ses v příliš vhodnou dobu, Kapitáne," podotkl Rhodey, když na sebe chvíli jen zírali. Naposledy, když se viděli, mezi nimi panovala rivalita. A Rhodey to odnesl tak, že kdyby nebylo Tonyho, už by nikdy nechodil. ,,Rád tě vidím, ale měl bys odejít."

,,Já si naopak myslím, že jsem se vrátil právě včas," odporoval mu Steve a zahleděl se na něj. ,,Natasha mi volala. A dobře víme, že Nat je zrovna ten typ, který to všechno radši udělá jen sám bez cizí pomoci. Musí jít opravdu o něco vážného, aby se právě ona ozvala. Vím, že jsme se nerozešli zrovna v dobrém, ale Tony evidentně potřebuje pomoc. A já jsem tady, abych mu ji poskytl. Tady jde přece o Petera."

,,No dobře, varoval jsem tě. Je ti ale jasný, že to vaše setkání nemusí dopadnout dobře?" ujišťoval se plukovník Rhodes, který se rozhodl, že tedy Kapitána pustí dovnitř a finální rozhodnutí nechá na Tonym.

Steve přikývl a pevně stiskl rty. ,,Počítám s tím. Jsem ochoten přijmout následky." Rhodey potlačil nutkání protočit oči a pobídl Kapitána, aby jej následoval. Rogers se ještě otočil a požádal své dva společníky, aby tu na něj počkali. Nejdřív si s Tonym promluví on sám. Kdyby s sebou dovnitř vzal Buckyho, rozhodně by to nedopadlo dobře, a on nechtěl, aby se mezi nimi utvořila ještě hlubší propast.

Bylo to zvláštní, vrátit se po dlouhé době na dobře známé místo. Steve pocítil záchvěv nostalgie. Snad tu bude Nat, která se případně přikloní na jeho stranu. Ale opravdu moc doufal, že po tom, co si s Tonym promluví, mezi nimi zase bude všechno dobré. Říká se, že čas zahojí všechny rány, nebo si alespoň na tu přítomnou bolest zvykneme. Steve doufal, že ten čas jejich odloučení byl už dostatečně dlouhý, a že Tony bude ochoten ho vyslechnout.

,,Někoho vám vedu," oznámil Rhodey, když vstoupil do jídelny, kde snídali Michelle, Pepper a značně pobledlý a dezorientovaný Tony. Když ale Kapitán Amerika vstoupil dovnitř, zvedl hlavu a vytřeštil oči. Jako by se vzduch v místnosti ochladil o několik stupňů. Atmosféra byla značně napjatá a překvapená Michelle přelétala pohledem z jednoho muže na druhého.

,,Steve," vydechla Pepper, která se z toho nečekaného překvapení vzpamatovala jako první. ,,To je skvělé, že jsi tady! Ráda tě vidím, že jsi v pořádku." A pak trochu opatrně přesunula zrak na Tonyho, jenž pod stolem zatínal pěsti a očividně se rozmýšlel, zda po něm má skočit a jednu mu vrazit do těch jeho dokonalých zubů, nebo k němu spíš s rozvahou přistoupit a pevně se mu vrhnout kolem krku. Bylo toho tolik, co by mu chtěl říct, ale zatím mlčel a čekal na správný okamžik.

Rogers se usmál a v očích se mu objevila něha. ,,Také tě rád vidím, Pepper," řekl jí a opatrně pohlédl na Starka. ,,Ahoj, Tony."

Rozhostilo se ticho, jež narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Pepper si odkašlala a položila MJ dlaň na rameno. ,,Michelle, myslím, že bychom měly na chvilku odejít, ať si to mohou v klidu vyříkat," pošeptala jí a dívka ihned přikývla. Než se ale stihly zvednout, vložil se do toho ostrým hlasem Tony.

,,To není třeba," prohlásil ledově a vstal, až židle zaskřípala. ,,Já odcházím," oznámil jim všem, ale na Steva se ani nepodíval. Zvedl bradu a sebejistým krokem prošel kolem nich, míře do své dílny, a Kapitánovi nevěnoval už ani jeden jediný pohled.

Pepper si povzdechla. ,,On je takový paličák."

,,Neříkal jsem to?" prohlásil Rhodey a založil si ruce na hrudi. ,,Co teď tedy budeme dělat?" Jeho otázka spíš směřovala na Kapitána, jenž v sobě sváděl rozporuplný boj. Jedna jeho část tvrdila, že bylo správné sem přijet, vyjádřit jim svou stále přetrvávající loajalitu a jakkoliv pomoct. Jenže zatím to vypadalo tak, že kdyby zůstal v exilu, bylo by to lepší.

,,Nehodlám znovu utíkat, tentokrát zůstanu. Zajdu za Tonym a pokusím se s ním promluvit. Pokud mě pošle pryč a řekne mi, že už se mnou nechce mít nic společného, už mu nikdy nepřijdu na oči. Ale vám se vynasnažím pomoct, jak to jen půjde," slíbil jí a podíval se na Pepper, která vděčně přikývla. ,,I mně na Peterovi záleží."

Rhodey ho poplácal po rameni a šel si udělat kafe. ,,Tak tedy hodně štěstí."

Steve věděl, že ho bude potřebovat.

Pomalými kroky sešel dolů do dílny za Tonym. Pečlivě si rozmýšlel, co mu řekne. Jaká správná slova bude nejlepší zvolit. Ale možná bude zkrátka nejlepší být upřímný. Říct mu to, co cítí.

,,Tony, potřebuju s tebou mluvit," řekl zvučným hlasem a menší hluk v dílně utichl. Uslyšel jeho povzdech. ,,Prosím. Jde přece o Petera. Věnuj mi aspoň chvilku. Já vím, že mě za to všechno asi nenávidíš a mně je toho, co se stalo, opravdu líto, ale minulost nezměníme. Tak alespoň na chvíli zapomeňme na to, co se stalo. Kvůli Peterovi. Musíme ho přece zachránit."

Ozvaly se tiché kroky a za chvíli se před ním objevil Tony. Rozcuchaný, unavený, uštvaný jako zvěř. Zoufalý. Upíral na Steva pohled a on byl tolik rád, že jej zase vidí. Srdce mu hlasitě bušilo. Bál se odmítnutí. Bál se, že ho Tony pošle pryč a už nikdy jej nebude chtít vidět.

Ale on si místo toho poraženě povzdechl a přejel si rukama přes obličej. ,,Chci se na tebe zlobit. A vlastně ještě jsem trochu naštvanej. Ale zároveň vím, že tě potřebuju, a za to se nesnáším. Jenže tohle vážně nikam nevede. Chci se usmířit." Vážně na něj pohlédl. A Steve ucítil, jak se koutky jeho rtů zvedají do malého úsměvu. ,,Už to takhle dál nechci. Pohrdání, jak se ukázalo, mě likviduje."

,,Mě taky." Steve k němu natáhl ruku a Tony ji po krátké odmlce pevně stiskl. ,,Chyběl jsi mi."

Teď už se usmál i Tony. ,,To bude ale chlapskejch slz." A pak se oba dva krátce, ale pevně, objali.

,,Tak fajn, musíme zachránit Petera. Řekni mi všechno, co víš, jestli máte tušení, kde se nachází, kdo ho unesl, co od nich můžeme čekat. Ať už neztratíme ani minutu," rozhodl ihned svým sebejistým hlasem Kapitán Amerika, a Tony za to byl rád, protože takhle oba dva mohli zamaskovat své dojetí.

,,Jasně, jen... dej mi ještě chvilku," požádal ho, a Steve přikývl. Tony se vzdálil, zřejmě něco hledal. Když se vrátil a Rogers spatřil, co drží ve svých rukou, sevřelo se mu hrdlo. Tony držel opravený, zbrusu nový štít, jehož se Steve vzdal těsně po tom, co zničil Iron Manův oblek a chystal se s Buckym utéct. A teď ho Stark držel a podával mu ho. Kapitán Amerika si štít nostalgicky prohlížel a pak zvedl oči k Tonymu, jenž ho pozorně sledoval.

,,Tony, já ti nevím," vydechl nejistě, protože si skutečně nebyl jistý, zda si vůbec zaslouží tento štít nosit.

,,Proč? Vyrobil ho pro tebe," odvětil Tony sebejistě a předal mu ho. ,,Patří ti. Ty jsi Kapitán Amerika. Jediný a nenahraditelný."

Steve štít pevně uchopil a v hrudi se mu usídlil hřejivý pocit. ,,Děkuju, Tony," hlesl tiše a Tony ho poplácal po zádech.

,,Tak fajn, svoláme zbytek a vymyslíme, co dál. Něco mi říká, že už to nebude dlouho trvat a můj kluk bude zase doma."

Kapitán Amerika přikývl. ,,To se spolehni."

•••
look at the huge marriage ring