Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

20.kapitola

Bruce Natashu od rána neviděl a docela jej to znervózňovalo. Nepřál si, aby mezi nimi bylo dusno, ale doufal, že jí své důvody vysvětlil dostatečně. Přece si nemohla myslet, že tu bude zavřený celé dny! Kdyby tu bylo alespoň co dělat, věčná práce v dílně člověka taky časem omrzí, pokud tedy nejste Anthony Stark...

Zatímco si vybíral oblečení na dnešní večeři s Betty, přemítal, jak by měl Natashu přesvědčit o tom, že s Rossovou dcerou nic nemá a ani nic mít nebude. Měl je snad představit, aby viděla, že pro ni Betty skutečně není žádnou hrozbou? Nemohl ale vyloučit, že by tuhle situaci nezvládla Natasha po svém způsobu. Taky se mohla na Elizabeth vrhnout a nehezky jí ublížit, pokud by se snad přestala ovládat. Natashu ještě nikdy nezažil takhle rozhozenou a vůbec nevěděl, co s tím má dělat. A přece Betty slíbil, že do toho projektu půjde. Dnes večer mu řekne podrobnosti, takže z toho ještě na poslední chvíli může vycouvat, pokud by se mu to nepozdávalo. Ale pravda byla taková, že se vlastně těšil, až se zase pustí do něčeho nového, v čemž bude moci uplatnit své vědecké poznatky a vědomosti.

Škoda jen, že jim nevyšlo to stěhování. Bruce byl přesvědčený o tom, že taková životní událost by jim pomohla v dalším sblížení. Od té doby, co se vrátili z dovolené, to už zdaleka nebylo tak ideální jako předtím. Předtím byla totiž Natasha samý úsměv, dobrá nálada, něžné doteky... a teď, jako by se vrátila do té doby, kdy Avengers byli tým a ona coby agentka Romanovová byla zase chladný a odtažitý kus nedobytné skály. Sled událostí, byť ne zdaleka tak hrozivých, jaké se udály před několika měsíci, jejich vztahu příliš nepomohl. Byly to překážky, které se jim doposud nepovedlo zdolat. Teď to byly boje v jejich osobních životech. A to bylo mnohdy těžší než zachraňovat svět. Pro oba dva byly vztahy totiž ještě vcelku novinkou a oba se snažili, aby se v tom naučili chodit.

Jejich vztah byl zpočátku pevný jako skála. Koneckonců, nepotřebovali se víc poznávat, za tu dobu, co spolu pracovali v týmu, se naučili znát jeden druhého a předvídat jeho další kroky. To bylo nutné pro jejich spolupráci na nejrůznějších misích, aby si dokázali krýt záda. Jenže teď, s příchodem nových, doposud nepoznaných problémů, se ta skála začala kamínek po kamínku bortit. Atmosféra mezi nimi byla trochu napjatá, vztah křehčí. Bruce si přikázal, že musí udělat něco, co by jej zase upevnilo. Nerad by, aby z jejich vztahu zbyly jen zříceniny a prach. Bylo to nemilé, že jim osud nyní nepřihrál do rukou ty nejlepší karty. 

Čekala je první velká zkouška.

•••

,,Jste si jistý, že jste si nespletl šatník?" neodpustil si poznámku Peter, když vkročil do obývacího pokoje a spatřil Lokiho, jak se rozvaluje na pohovce. Bůh lsti a falše byl oděn do oblečení, v němž by si ho Peter snad nikdy nedokázal představit. Na nohách obnošené staré tepláky, sepraná mikina, na hlavě kšiltovka a vlasy - vlasy měl sepnuté do drdolu! Peter se skutečně musel držet, aby se nesmál.

,,Říkám tomu maskování," odpověděl mu nepřítomným tónem a zíral někam před sebe. Peterovi připadal duchem nepřítomný - a pak zděšením vykřikl, když na svém rameni ucítil čísi ruku a Loki na pohovce zmizel. Ohlédl se - pravý Loki stál za ním a šklebil se.

,,No dobře, to se vám vážně povedlo. Ale proč se proboha maskujete? Má to být zase nějaký vtip na tátu, a chtěl jste si ho nejdřív vyzkoušet na mně?" ptal se ho podezřívavě. Loki si upravil svůj na míru šitý černý oblek, v němž chodil prakticky každý den, a vzápětí si na nos posadil sluneční brýle. Peter se zamračil. ,,Budete tátovi dělat ochranku místo Happyho?"

,,Moc se ptáš, mladej. Kdo se moc ptá, moc se doví, a pro tvé vlastní dobro bude lepší, když o ničem vědět nebudeš," poučil ho tajemně Loki a pohlédl na hodiny. ,,Budu už muset jít."

,,Ale kam? Nikam přece nechodíte." Peterovi to celé bylo takové divné. Ale Loki mu samozřejmě neodpověděl. Jen zvedl levý koutek do úsměvu a pak odkráčel pryč.

Poslední dny byla atmosféra v domě jiná. Zvláštní. Peter měl pocit, jako kdyby každý měl nějaké tajemství, a přemítal, zda se má snažit přijít jim na kloub.

•••

,,Jsem moc ráda, že jsi přišel. Pokud ten projekt vezmeš, uděláš mi hroznou radost! Tvůj mozek je úžasný a vím, že máš samé geniální nápady. Moc bys nám všem pomohl a určitě bys do toho vnesl něco nového, co by nás odpíchlo zase jiným směrem a pomohlo doladit nedokonalosti," pronesla nadšeně Betty, když se společně s Brucem usadili ke stolu v jedné restauraci. Bruce se trochu opatrně rozhlédl kolem.

,,Děkuji," pronesl trochu s rozpaky, jelikož chválu a lichotky příliš přijímat neuměl. Ale s Betty mu bylo vždycky dobře. ,,Musím říct, že jsem na ten projekt neskutečně zvědavý. Máš s sebou nějaké podrobnosti? Zatím jsi mi nesdělila skoro nic," připomněl jí.

Betty se tajemně usmála. ,,No, příliš podrobností pro tebe nemám. Ale neboj se, není to nic nelegálního. Pracuje na tom spousta lidí z různých oborů, a každý zná jen hrstku informací, převážně z té části, na níž se sám podílí. Je to z důvodu bezpečnosti; jednak, aby nás někdo nepřevezl a nepřipsal ten projekt sám sobě a taky aby nedocházelo k nějakému úniku velmi důležitých informací. Přestože podepisuješ smlouvu o mlčenlivosti, pořád to není dostatečná pojistka, chápeš."

,,To zní rozumně," přikývl Bruce, kterého to velmi zaujalo. Těšil se na svůj úkol, a navíc to bude i taková osobní výzva. Vypadalo to, že se jedná o velmi důležitý projekt enormních rozměrů, a na něčem takovém nikdy nepracoval.

,,Přichystala jsem ti seznam, co bude tvým úkolem, a taky tu mám smlouvu a dostačující informace, aby sis s tím poradil. Některé věci studujeme jen čistě pro akademické účely, které nehodláme využít, spíš se jich vyvarovat. Můžeš docházet do mé laboratoře, nebo pracovat z domova, ale dej mi prosím tě vždycky vědět předem. Času máš, kolik chceš, ale zase ne aby ti to trvalo dlouho. Brzy budeme chtít vidět nějaké výsledky." Povzbudivě se na něj usmála a přisunula k němu složku s papíry. ,,A prosím tě, moc se o tom s lidmi nevybavuj."

,,Jistě, mlčenlivost. To mi nebude dělat problém," ujistil ji.

Věnovala mu blahosklonný úsměv. ,,Věděla jsem, že pro tohle budeš perfektní," zašeptala. Bruce přepadly rozpaky, a tak rychle otevřel desky a začetl se do toho, co bude náplní jeho práce.