Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

75.kapitola

Hnědovlasá žena, která se předtím s velkým zapálením podílela na Liviině výzkumu, nyní vůbec nebrala na vědomí, že něco takového vůbec existovalo. Dalo by se říct, že její práce zde skončila poté, co se jí do rukou dostala velmi podrobná složka o životě její sokyně. V tom momentě byl její jediný úkol získat Bruce zpátky k sobě. Když teď pohlížela na muže v bezvědomí, který ležel zamčený v provizorním vězení, nemyslela si, že tohle bude to, jak ho k sobě získá.

Jenže on jí nedal na výběr, když se sem před půl hodinou vrhnul a začal ji obviňovat z toho, že pro otce vytváří novou armádu. Betty tušila, že by na to mohl časem přijít. Přece jen to byl Bruce. Ten vždycky přišel na všechno. A protože s touto situací počítala, také se na ni připravila. Na séru, který by dočasně potlačil Hulka, koneckonců pracovali už kdysi společně. Tehdy ale úspěšní nebyli. Trvalo jí dalších mnoho let, než našla ten správný vzorec. A jak tak sledovala spícího Bruce, musela se usmát. Fungovalo to.

„Ty opravdu víš, jak si u sebe udržet muže,“ ušklíbla se příchozí světlovláska. Ta nebyla příliš nadšená jejich novým hostem. Teď už bylo objevení Avengers otázkou hodin, ne-li minut. Liv s jejich příchodem ale počítala, tudíž se připravila na svůj útěk. Bylo jasné, že s sebou vezme Richarda, ale o ostatních se ještě nerozhodla. Pohrávala si s myšlenkou vzít i Hammera. Ten by se jí mohl v budoucnu ještě hodit. S Quentinem příliš nepočítala. Buď ho zabije, nebo jeho osud nechá v rukou Starka. Prvně si myslela, že by si nechala i Betty, ale když ji teď sledovala, pochybovala o tom. Láska jí zamotala hlavu a někoho takového Liv ve svém týmu nepotřebovala. Navíc, Lizzie si proti sobě poštvala mocného nepřítele. Světlovláska si nebyla jistá, že její podřízená přežije návštěvu slečny Romanovové.

„Neměla jsem na výběr,“ odpověděla prostě, ale pohled jí nevěnovala. Stále hleděla na spícího muže. Ten teď sice spal, ale Betty pro klid duše musela sledovat každý jeho pohyb. Nerada by tu totiž měla běsnícího Hulka.

„Ach, Lizzie, vždy máš přeci na výběr,“ zasmála se ošklivě. Nemohla se tu s ní zdržovat příliš dlouho. Musela se připravit na to, že v brzké době opustí prostory, a ještě chtěla navštívit Rosse.

„Tváříš se, že toho o životě víš tolik, ale kolik ti je? Sotva dvacet,“ odfrkla si hnědovláska. Svým způsobem Liv považovala za přítelkyni, ale často ji nesmírně vytáčela. Chová se, jako by věděla všechno nejlépe. Jako by za sebou měla padesát let života. Jenže pravda byla taková, že Liv byla ještě malá holka. A ano, sice působila velice vyspěle, někdy až příliš, ale stále byla ještě dítě. Betty nechápala, jak mohla vést takhle velký projekt, ale nikdy se nevyptávala.

„Věk je jen číslo. Jde o to, kolik stihneš za život dostat lekcí, a věř mi, já jich dostala nespočetně. Dennodenně jsem dostávala jednu lekci za druhou,“ řekla podivně emocionálně, ale rychle se vzpamatovala. „Je ti jasné, že si pro něj přijde.“

„Jen ať si přijde. Když na to dojde, je to jen obyčejná lidská bytost jako my všichni,“ poznamenala odhodlaně.

A na světlovlásku to udělalo poměrně dojem. Škoda jen, že byla tak zaslepená láskou k tomu muži. Betty by jí přišla vhod, ale Liv už ji využila na zabavení Black Widow a couvnout už z toho nemohla. Kdyby měla nějaké emoce, řekla by, že jí bude Lizzie chybět, ale ty ona neměla. Proto se bez dalšího slova otočila na patě a odešla zkontrolovat prostory laboratoří. Musela se ujistit, že tu po ní nezbude ani jedna stopa, kdyby náhodou musela odejít dříve, než měla v plánu.

•••

Tony seděl ve své dílně a pohledem propaloval velmi starý telefon, který ležel před ním na stole. To byl celý Steve, musel mu dát telefon, který byl pomalu stejně zastaralý jako voják sám. Přemýšlel nad tím. Doopravdy. Ale ve finále vždycky došel ke stejnému rozhodnutí. Tady šlo o jeho syna a on se se Stevem nerozešel v dobrém. Nemohl riskovat to, že se během záchranné mise něco pokazí. Oba se změnili. Už spolu neuměli pracovat. Byl přesvědčený, že kdyby mu zavolal, bylo by to víc ke škodě než k užitku.

„Slečna Romanovová přichází, pane,“ informovala jej Friday, jak ji požádal, když se odebral do dílny, aby mohl strávit pár minut o samotě a utřídit si myšlenky. Rychle schoval telefon pod papíry plné poznámek. Nepotřeboval, aby mu Natasha znovu říkala, že mu má zavolat. On to neudělá. O tom byl pevně rozhodnutý.

„Neviděl jsi Bruce?“ zeptala se ihned, jakmile vešla dovnitř. Za chvíli měli s Tonym vystřídat na hlídce Rhodeyho s Lokim, tak se chtěla přesvědčit, že je Bruce v pořádku. V pokoji, který dočasně obýval, nebyl, a ona ho nemohla nikde najít. Znervózňovalo ji to. Byl to další nátlak na její pocity. A ty se teď dovolit nemohla. Nemohla být Natashou. Jenže nebýt jí bylo čím dál tím těžší a normálně by za to byla ráda. Hlavně v posledních dnech, kdy se v ní Black Widow probouzela více a více. Teď ale pro Natashu nebylo místo. Musela se držet na pomezí, a to bylo mnohem těžší, než když musela zcela umlčet jednu svou část. Balancovala. Hrozilo, že kdykoliv ztratí kontrolu. V tom momentě nezáleželo na tom, jestli ji ztratila jako Natasha pod velkým náporem emocí. Když ztratila kontrolu, objevila se Widow, protože k tomu byla rudovláska vycvičena. Necítit žádné emoce, a pokud jich v sobě měla příliš, byla tu její druhá polovička, která se postarala o to, že žádné emoce nebyly. Podříznout někomu krk pak bylo mnohem snazší.

„Neviděl, ale starosti bych si s tím nedělal, nejspíš se šel projít. Musí to tady pro něj být hrozně stresující,“ zamumlal a otočil se čelem k ní. Pravda byla, že Bruce viděl naposledy před tím, než se tu ukázala Michelle, ale nenapadlo ho si s tím lámat hlavu.

„Už je pozdě,“ poukázala na fakt rudovláska.

„A? Bruce má procházky po nocích nejradši. Tichá noc jej uklidňuje,“ prohodil, jako by to snad byl veřejně známý fakt.

Natasha mu věnovala překvapený pohled. „Jak to můžeš vědět?“

„Poslyš, nevím, co se mezi vámi děje, ale upřímně doufám, že to vyřešíte, až dostaneme Petera zpátky,“ povzdechl si Tony. „Moc spolu asi nemluvíte, co?“

Natashe najednou přišla velmi zajímavá podlaha v dílně. Mluvili spolu. Hodně. Jenže ne o věcech, na kterých záleželo nejvíc. Zastyděla se, ale i tak věděla, že mu o své minulosti říct nemůže. Byl to začarovaný kruh, ze kterého nebylo cesty ven. Když mu poví o tom, co všechno udělala, už s ní nebude chtít být. A když mu o tom nepoví, nemají žádnou budoucnost. Natasha ale věděla, že tenhle boj nevzdá. Nikdy nic nevzdala. Přivedou Petera zpátky domů a pak se začne soustředit na nejdůležitější misi v jejím životě. Na normální život po boku Bruce.