Ďáblův učeň ✔ | ᵖᵉᵖᵖᵉʳᵒⁿʸ ˢᵖⁱᵈᵉʳˢᵒⁿ ²

47.kapitola

Pepper věděla, že by se tím zabývat neměla. Koneckonců jí do toho nic nebylo, i když se snažila si namlouvat opak. Pravda ale byla, že pokud se Peter rozhodl i v tomhle jít ve šlépějích svého otce, nic s tím nenadělají. A Pepper věděla, že jejich syn takový nebyl, jen se uvnitř její hlavy usídlil malý hlásek, který jí našeptával, že tu ta možnost byla. Šlo jen o to, že Peter nikdy o svých spolužačkách nemluvil. Všechny jeho příhody vždycky zahrnovaly Neda, jen výjimečně Michelle. A náhle je Michelle jeho dívkou a hned je tu nějaká Liz.

Z těchto myšlenek ji vyrušilo cvaknutí konvice, které oznamovalo, že voda byla uvařená. S povzdechem si zalila zelený čaj. Měla by se rozptýlit prací. To jí vždycky pomůže zbavit se nežádoucích myšlenek.

„Jsem ohromen, takové ticho jsem tu snad nikdy nezažil,“ promluvil náhle mužský hlas za jejími zády, načež sebou Pepper leknutím cukla a rozlila trochu čaje.

„Máme dveře, víš? To je nějaký váš zvyk, nepoužívat je?“ zeptala se škádlivě, ale zatím se k němu čelem neotočila. Místo toho utrhla papírové utěrky a utřela vylitý čaj.

Muž její otázku ignoroval. Jen v tichosti čekal, až mu bude věnovat svou pozornost. A trvalo to jen pár vteřin, než se na něj rudovláska otočila. Hned jak jej uviděla, se jí na čele objevila vráska.

„Ach ne, co jsi provedl?“

„Co prosím?“ vyhrkl zmateně a na moment mu z tváře zmizel jeho typický úšklebek.

„Řekl jsi, že se tu zastavíš, abys provedl něco Tonymu, a teď tu stojíš s výrazem, který moc dobře znám,“ vysvětlila.

„To je tajemství,“ znovu se ušklíbl. Doopravdy neudělal vůbec nic, ale to žena před ním nemusela vědět. Nikdo nemusel vědět, že tu byl jen z toho důvodu, že mu chyběla. Stačilo, že to věděl on sám.

„Dáš si něco?“ optala se s menším úsměvem. Byla ráda, že se tu objevil.

„Já tu doopravdy nejsem, takže ne,“ odpověděl a Pepper se tak na chvíli znovu zamračila, ale rychle to vzdala. Mávla nad tím jen rukou, dnes neměla sílu přemýšlet nad tím, co tím myslel.

„A jak se máte?“ zajímala se.

„V rámci možností. Myslím si, že má Thor problém. Příliš mu zachutnalo pivo,“ sdělil jí skoro až lhostejně. Na tyhle zdvořilostní řeči příliš nebyl. Věděl, že ji to doopravdy zajímá, ale i tak se mu o tom příliš mluvit nechtělo.

„Poslyš, ohledně naší minulé konverzace -“ začala, ale byla velmi rychle přerušena.

„Nemusíme o tom mluvit. Vlastně si ani nepamatuji, o čem jsme to už mluvili,“ řekl ostřeji, než původně zamýšlel.

Pepper si povzdechla. Byl to ještě větší paličák než Tony a Nat. Ona ale věděla, že jednou jej o svých pocitech donutí mluvit. Nakonec se jí to vždycky podařilo, jen to chtělo čas a velkou dávku trpělivosti.

„Jen si to, prosím, zapamatuj,“ zašeptal co nejtišeji a než na to stihla něco říct, zas byl pryč. A ona tam seděla v šoku z toho, že ji poprosil. V hlavě ji začala hlodat další věc. Tolik na tom trval, že se začínala bát, jestli neví něco víc. Bylo by možné, aby věděl, že se jí má něco stát, a proto na tom trval tak moc? Bude se muset zeptat Tonyho, jestli neví, zda to Loki dokáže.

„S kým jsi to mluvila?“ zeptal se zvědavě příchozí Tony.

„Jen s Friday,“ odpověděla s úsměvem a trochu nedočkavě čekala, až k ní dojde a políbí ji na přivítanou. Občas si doopravdy připadala jako nějaká puberťačka.

„Něco o svatbě?“ vyzvídal, když se od ní odtáhl, ale neopouštěl její osobní prostor. I jemu v posledních dnech připadalo, jako by se znovu ocitli na začátku jejich vztahu. Ve skutečnosti byli pouze na začátku jejich cesty za manželstvím.

„Ne, ale když už jsi o tom začal, možná by bylo dobré, abychom si stanovili termín,“ navrhla. Úsměv neopouštěl její tvář a všechny starosti se náhle rozplynuly.

„To nejspíš ano,“ souhlasil Tony, „mluvila jsi o svatbě na jaře, takže někdy v druhé půlce dubna?“

„To není špatný nápad, porozhlédneme se po místech a podle toho se rozhodne.“

Tony jí věnoval láskyplný pohled. Někdy míval pocit, že Pepper zapomínala na to, koho si vlastně bere. „Víš, že můžeme mít svatbu kdekoliv.“

„To sice ano, ale tak to nechci, Tony. Nesebereme někomu místo na jejich svatební den, jen proto, že můžeme. Datum svatby prostě přizpůsobíme, ano? Napadlo mě, že bychom se mohli porozhlédnout po nějakém resortu za New Yorkem. Pokud tedy souhlasíš se svatbou v přírodě,“ vychrlila na něj bez dechu.

„Už jsem ti to říkal, cokoliv, co si budeš přát,“ připomněl jí a políbil ji na čelo.

„Ale je to i tvoje svatba,“ namítla Pepper.

„A já chci, aby byla podle tvých představ, ano? To jediné, na čem mi záleží, je to, že si beru tebe.“

Po jeho slovech Pepper netušila, jak někdy mohla zpochybňovat jeho city ohledně ní.

•••

Peter se opravdu snažil vytěsnit Liziina tátu ze své hlavy, ale totálně v tom selhal. Situace se náhle změnila a on nevěděl, co dělat. Přece nemohl sejmout tátu své kamarádky. To byla naprostá šílenost. Na druhou stranu, její táta byl dost nebezpečný zločinec. A Liz se nikdy nedozví, že to byl on. Sakra, proč musel být v této situaci?!

„Jsi v pohodě? Asi tě to nebaví, co?“ ptala se jej trochu smutně Michelle, když si všimla, že je Peter myšlenkami úplně jinde a neposlouchá ji.

Peter se okamžitě zastyděl. „To ne!“ vyhrkl rychle. „Omlouvám se, Michelle, jen jsem se nechal trochu unést myšlenkami,“ zamumlal.

Dívka si jej pár vteřin přeměřovala pohledem. Možná to bylo kvůli tomu, kým je ve svém volném čase, ale Michelle si tím nebyla úplně jistá, takže nemohla nic říct. „Jsi si jistej, že tě to nenudí? Cením si upřímnosti, Starku.“

„Přísahám, MJ! Vždyť je to Fort Wadsworth, nečekal jsem že vybereš zrovna Staten Island, ale je to skvělý,“ řekl s úsměvem. „A navíc, mám tu nejlepší průvodkyni,“ dodal a způsobil tím, že se MJ nahrnula červeň do tváře. Proto se rychle otočila, aby to nezahlédl.

„To bys ji ale musel v prvé řadě vůbec poslouchat,“ dobírala si jej.

„Kousek odsud je muzeum Alice Austenové, kdyby ses tam chtěla podívat,“ navrhl, aby tak odčinil, co udělal. Věděl, že to zabere, neboť Michelle nevynechala příležitost, kdy si s někým mohla jen povídat o významných ženách, natož když mohla navštívit muzeum, které bylo věnované jedné z nich.

„Dobře zahráno,“ informovala jej a pak už ho chytla za ruku a vyrazili směrem k parku, kde se muzeum nacházelo.

Byla to asi dvacetiminutová procházka. MJ právě kupovala lístky, protože podle jejích slov bylo tohle rande na ni. Peter se samozřejmě snažil protestovat, ale zcela marně. Proto byl venku sám, když jeho mobil zapípal s upozorněním od Karen. Rychle vytáhl mobil z kapsy a zkontroloval, o co šlo. A nevěřil vlastním očím, když zjistil, že Toomes byl tady na Staten Islandu. Byla to jeho šance. Stanice trajektu odsud nebyla ani tak daleko. Když si oblékne oblek teď, bude tam za několik minut.

Věnoval zoufalý pohled k domu Alice Austenové, jako by jej snad na poslední chvíli mělo napadnout, jak tuto situaci vyřešit. Jenže nenapadlo, a když se rozběhl pryč, věděl, že toho bude litovat.