He is Me // DOKONČENO //

16.

"Nedoporučuju si s budoucím alfou něco začínat. Je to sice dobrý člověk, ale nevyvážený. Občas je milý, ale občas by nejradši všechny zabil." Jako bych slyšela zavrčení když to řekla.

Dostali jsme oběd a šli si sednout. Očekávala jsem, že nás odvede k tomu velkému stolu. Ale Denny nás nasměrovala ke stolu, který byl na úplně druhém konci.
"Respekt nebo podrobení k alfovi." "Asi."

"Proč nesedíme tam?" Pokynula jsem hlavou směrem k nim. "Protože tam sedí jen nejbližší alfy a bety." "No na jen nejbližší to vypadá trochu plně. Na můj vkus moc dam." "Aha" "Já chci za nim." "A proč jako?" "Neříkej mi, že to necítíš." "Co?" "To jak nás přitahuje." "Ee ne?"

Najednou se mi v hlavě ozval hlas "Ty ven" "Snow tos byla ty?" "ne." "A kdo?" "Já" vzhlídla jsem, ale odpověď mi byla jasná. "Mhm budoucí alfa. Že mě to nenapadlo hned." "Em hele Denny já si ještě skočim na záchod." "Dobře" "Tak na hodině." Zvedla jsem se a odnesla tác. A zamnou následoval on.

Celá místnost ztichla. Byl by tu slyšet i špendlík spadnout. Nikdo se na něj ani nepodíval jen zklopili oči a považovali podlahu za nejzajímavější věc na světě. Všichni mu ustupovali. Ne jen studenti dokonce i učitelé, což ale bylo pochopitelné. V jejich očích se nezrcadlil respekt byl to čistý strach. Strach že by mohl lusknutím prstu ukončit jejich život. Co musel tak krutého udělat? Dveře se za ním jen houpaly a brzy i za mnou.

---
Bavte se. Upřímně tahle kapitola se mi moc nelíbí. Takže jí poupravim až se mi bude chtít. Ale nebudu měnit dějovou linku. I guess. Pokud tu je nějakej češtinář tak mě opravte. Anyways I'm gonna leave it here.