Sen, který se jednou stane skutečností

24. Těžký návrat

Pohled Williama
Byl jsem zmatený. Pohled do plápolajícího ohně byl uklidňující, ale já i tak myslel jen na jednu věc. Ten okamžik, kdy jsme si byli tak blízko. Bylo to jiné. Zdaleka to nebylo takové, jako s holkama předtím. Clara byla ten rozdíl.

Holka úplně odlišná od ostatních, které jsem znal. Neřeší jak drahého má koně, nebo jak zrovna vypadá. Nejezdí jen pro slávu, ale především z toho důvodu, že to nadevše miluje. Dokáže člověka přivést na jiné myšlenky.. A ten její úsměv..

Rozkrájela by se pro zvířata. Dnes jsme se naprosto vydali ze svých sil, ale ona trvala na tom, že je prostě najdeme. Jeli jsme tak dlouho. Snad stokrát si to mohla namířit zpět domů. Neudělala tak.

I když teď oba mrzneme, i když cesta zpět bude ještě těžší, je mi vlastně dobře. Leží vedle mě a já vím, že je v bezpečí. Nedovolil bych, aby jí někdo ublížil. Před očima mi stále běhají obrázky nás dvou a já se musím podvědomě usmívat.

Vstal jsem, abych zkontroloval koně a ovce. Sioux i Harry odpočívali a ovce ležely, některé přežvykovaly zelenou travičku rostoucí okolo potoka. Pršet přestalo už úplně a vítr se uklidnil. Proud vody narážel do kamenů a vytvářel tak zajímavé zvuky. Měsíc už dávno vystoupal na oblohu posetou hvězdami.

Plamen se zmenšoval, zašel jsem pro klacíky a do ohně je přidal. Bez spánku bych náročnou cestu na farmu asi nezvládl. Musím alepsoň na chvíli usnout. Lehl jsem si vedle ní. Oheň nás zahříval. Já usnul.

__

Vzbudilo mě až světlo vycházejícího slunce. Tma ustupovala. Clara se také probouzela. Byl čas vyjet.

Navlékli jsme se do našich australských kabátů. Nasedlali koně, smotali laso, které bylo natažené mezi stromy a nasedli do sedel. Clara přepočítala ovce a já je společně s Harrym začal otáčet směrem domů.

Na svůj telefon se dívat nebudu. Jistě by tam bylo hodně zmeškaných hovorů od rodičů a ještě víc zpráv, s otázkami kde jsem, ať se okamžitě vrátím, nebo bude problém. A vlastně mi to bylo jedno. Poslední dobou se zajímali o to, co děláme nějak moc. Nikdy se o mě a o bratra nějak extra nestarali, tak proč by se to mělo najednou měnit.

Nemám tak skvělou rodinu jako Clara. S otcem se pomalu nebavím, matka má dost svých starostí a já bych jí nerad přidělával další. Vztah s mým bratrem se nevyvíjí zvlášť dobře. Nejvíc jsem si vždy rozuměl s dědou. V pubertě mi byl mým druhým otcem. Mírnil mě, protože jsem své problémy řešil alkoholem, snad každý měsíc jsem měl novou známost a co se týče školní docházky, v té jsem nidky moc neexceloval. Škola pro mě byla a stále trochu je ztrátou času.

Až před rokem jsem si začal uvědomovat, že moje chování není zrovna nejlepší. Alkoholu se snažím vyhýbat a co se týče lidí a celkově přátel, jejich počet jsem také omezil. Holky za mnou chodily snad jen kvůli tomu, že jsem úspěšný v rodeovém světě.

Tyhle myšlenky jsem musel však opustit. Clara o mém bohémském životě neví a doufám, že se to ani nedozví.

Stádo se rozpohybovalo. Tlačily jsme ho před sebou a pomalým tempem se přibližovali domovu. Tohle už jsem dělal mockrát. Stáda krav jsme hnali i několik dní. Harry už to měl zmáknuté tak, že pohyby některých ovcí předvídal. Sioux a Clara v tom byli úplní nováčci, ale vedli si ukázkově. Naše první společné závody se blíží a i tato nečekaná událost je nám tréninkem. Čím častěji budeme v sedle, tím víc budeme s našimi koňmi sehraní.