Zapomnění /BTS/

40.kapitola

Kristine pohled
JK:"Volal mi Jimin."

V ten moment jsem zakuckala.Pastu jsem vyplivla z pusy,abych se ještě více neudusila.

K:Kdo,že volal!?Jimin?!
Jk: "Taky to nechápu stejně jako ty."
K:"Ale jak....počkat počkat..."
Jk:"Bude lepší, když si půjdeš sednout a já ti všechno řeknu,protože tvoje hlavička je trošku opožděná a musí se na ni pomalu."

Jsem možna blbá, ale ne až tak.Sedli jsme si spolu do obýváku a já čekala co teda z něho vyleze.

Jk:"Takže volal mi,že potřebuje s něčím pomoct a říct mi všechno."
K:"Co všechno?"

Vzal mé ruce do těch svých.

Jk:"Slíbíš mi,že teď nepoletíš k telefonu a nezavoláš policii."
K:"A..."
JK:"A když jo všechno se pokazí a on zas uteče."
K:"Dobře, slibuju."
Jk:"Dneska se chce sejít a říct mi všechno, co se týče Veronicy a vymyslet něco."
K:"A co potom?"
JK:"Důvěřuje mi, tak bych mohl s ním trochu spolupracovat,abych mohl Veronicu dostat nějak ven."
K:"A jeho do lochu."
JK:"To jsem neřekl."
K:"To jako ho necháš, ať si jen tak uteče jakože "eeeejjj unesu holku a pak nic se nestane však proč ne."
JK:"Pochop,že nevím, co bude, co se stane?"
K:"Jungkookie já to chápu, ale tohle není normální aby unesl někoho jen tak."
JK:"Souhlasím,ale je to můj kámoš."
K:"Já to chápu,ale co udělal to není normální."
JK:"Kristine..."
K:"Ty dneska půjdeš za ním a zjistíš všechno a pokuď do týdne neuvidím moji kamarádku, tak ať si mě nepřeje."
JK:"Do týdne?!Zbláznila jsi se?!"
K:"Ty ho bráníš?!Proč?!"
JK:"Je to můj kamarád něco jako rodina,ale to ty asi nechápeš,protože vidíš jenom sebe a Veronicu nic víc."
K:"Pardon pane dokonalý,ale známe se chvíli a už mě tak soudíš. Chodíme spolu den a už máš problém.Víš co pokuď se ti nelíbí tam jsou dveře nikdo ti nebrání jít.Řvi si na někoho jiného, já na to nejsem zvědavá!"

Otočila jsem se a šla do ložnice si vzít věci na převlečení a mířila jsem si to do koupelny.V koupelně jsem ze sebe sundala pyžamo a vlezla si do sprchového koutu.Stála jsem pod tekoucí vodou a přemýšlela nad tím co mi Jungkook řekl.Vážně myslím jenom na sebe a Veronicu?Co když má pravdu?Tak moc jsem přemýšlela,že jsem ani neslyšela,že někdo vlezl do sprchového koutu až když jsem ucítila ruce kolem mého břicha jsem se vrátila do reality.Jeho hlava byla ani ne centimetr ode mne.Podívala jsem se na něho a převrátila oči.

K:"Neřekla jsem jasně,že máš jít pryč?"
JK:"Promiň."
K:"Promiň?A za co se omlouváš?"

Otočil mě čelem k němu.

JK:"Omlouvám se, za to co jsem řekl. Neměl jsem to říkat, nezasloužila sis to."
K:"Měla by odpustit holka,která myslí jenom na sebe. Já myslím,že ne."
JK:"Ale notak...vážně mě to mrzí, nechtěl jsem ti to říct:"

Sklopil hlavu dolů.Šlo vidět,že ho to vážně mrzí.Hlavu jsem mu zvedla a políbila ho.

JK:"Ještě jednou promiň."

Opřel si své čelo o mé.

K:"V pořádku, omluva se přijímá."
JK:"Děk..."
K:"Ale to jen proto,že máš sakra sexy břicho jinak bych tě zabila."

Na to se začal smát.

K:"Co ti připadá směšný."
JK:"Ale nic."

Plácl mě po zadku.

K:"Joo, tak chlapec si dovoluje?"
JK:"Nooo možná."

Znovu mě plácl po zadku.

K:"No dobře pane učiteli, uvidíme jak si poradíte s touhle žákyni."
JK:"Já zkrotím každého."
K:"Uvidíme."

Nohy jsem obmotala kolem jeho pasu a začala ho chtivě líbat.

_______________🌼_______________
Ahojte sluníčka❤️
Ano po 4 měsících Keke se rozhodla napsat kapitolu.WOW
Doufám,že víte ještě o co go jde v téhle knize😂
Jinak zvládejte karanténu
Keke💜