Zapomnění /BTS/

21.kapitola

Z pohledu Veronicy

Ráno jsem se probudila s bolestmi .Všechno mě bolelo. Chtěla jsem si sednout, ale hned jsem to vzdala.
Pootevřely se dveře.

J:"Princezna se probudila."

Neodpověděla jsem. Nemohla jsem se ani na něho podívat, zhnusil se mi.

J:"Slušnost je odpovědět."

Nic, ignorovala jsem ho.

J:"Fajn, jak chceš klidně mě ignoruj!"

Šel směr k mé posteli a  chtěl se dotknout mé hlavy. Bohužel se mu to nepovedlo, uhla jsem.

J:"Podívej se na mě!"

Podívala jsem se na něho.

J:"Do očí!"
V:"Proč bych měla.."
J:"Protože to říkám."
V:"Nech mě být..."

Chtěla jsem se postavit, ale spadla jsem na zem.

J:"Ty jsi nemehlo.."

Vzal mě do náruče.

V:"Chtěla bych od tebe dvě věci.."
J:"Poslouchám."
V:"Ta první odnes mě do koupelny a ta druhá..."
J:"A ta druhá?"
V:"Už nikdy na mě našahej."
J:"Myslím, že tu druhou ti nemůžu splnit zlatíčko."
V:"Ještě mě napadla jedna."
J:"Sem s ní."

Přiblížila jsem se k jeho rtům a pošeptala jsem.

V:"Nikdy mě tak už neoslovuj."

Kdyby jste viděli jeho pohled, ten stál za něco.😂

V:"Jo a poprosila bych už jít do té koupelny, chce se mi čůrat, ale pokuď chceš klidně se ti vyčůrám tady, přímo na tebe, nedělá mi to problém."
J:"Nevěděl jsem, že jsi tak nechutná...bože."
V:"Stačí mi říkat Veronico, ale Bůh taky není špatný."

Byl nasraný. Odnesl mě do koupelny a odešel. Divila jsem se, že neměl nechutné připomínky.

Z pohledu Jimina

Mrcha jedna. Ona ještě bude takhle vyskakovat. Jak si přeje.
__________________🌼__________________
💫Hi guys💫
Omlouvám se za neaktivitu.Jinak přeju všechno nejlepší Hobimu🖤