Zapomnění /BTS/

23.kapitola

Z pohledu Veronicy

Za sebou zabouchl dveře od koupelny. Seděla jsem na rohu vany, abych aspoň zvládla sama se dostat do vany. Na sobě jsem měla ještě jeho tričko ze včerejška, které mi oblékl. S bolestmi jsem si lehla do prázdné vany. Bohužel nebyl tu nikdo, kdo by mi pustil kohoutek s vodou. Pomalu jsem se posadila a kohoutek pustila. Vana pomalu začínala být plná příjemné teplé vody. Ležela jsem ve vaně a přemýšlela, proč mě tu drží a proč mě znásilnil. Nedávalo to smysl. Nic jsem mu nikdy neudělala nebo aspoň o tom nevím. Na první pohled vypadal sympaticky. Neřekla bych do něho, že by něco takového udělal. Jsem tu teprve jeden den, a tak mi to tu už připadá jako kdybych tu byla roky. Bez přátel, bez rodiny, bez všeho, jediné co mám je jsou tak špatné vzpomínky ze včerejší noci.
Po hodinovém relaxu ve vaně jsem vypustila vanu a vlasy jsem si usušila ručníkem a kolem těla měla župan. Pomalu jsem otevřela dveře od koupelny, za účelem zjistit jestli je v pokoji. Nebyl tam.
Ve velké skříní jsem našla nějaké oblečení, tak když už mě tu zavřel tak si to oblečení vezmu ať tu nechodím nahá.

Už hodinu ležím na posteli a koukám do stropu. Nudím se, ale pořád lepší než být v jedné místnosti s ním. Najednou se otevřely dveře. Nevěnovala jsem pohled ke dveřím myslela jsem, že to bude zase on, ale podle křiku jsem se spletla.

J: "Bože kdo jsi a co tu děláš?"
V:"To se mám ptát já tebe."
J:"Já tu bydlím, takže co tu děláš a kdo jsi?!"
V:"Nebudu ti říkat kdo jsem,  beztak jsi další, který znásilňuje holky jako on."
J:"Kdo "On" ?"
V:"Jimin..."
J:"Počkat, ty jsi Veronica?"
V:"Možná..."
J:"Božínku Veronico, já jsem tě tak dlouho neviděl."
V:"My se známe?"
J:"Tobě to vtipkování vždycky šlo."
V:"Pardón, ale vypadám na to,že si dělám srandu?!"
J:"Počkat, ty fakt nevíš, kdo jsem?"
V:"Ne, měla bych to vědět?"
J:"No, měla bys. Často jsem s tebou byl."
V:"Co..nespletl sis mě s někým jiným, protože já tě vidím poprvé v mém životě."
J:"Aha no, je to divné, ale dobře.já jsem.'"
JM:"Jine co tu děláš?!"
J:"Šel jsem ti tu přinést vyžehlené prádlo a nevěděl jsem, že tu najdu.."
JM:"Ven! Okamžitě! Říkal jsem ti ať nechodíš do mého pokoje bez svolení, tak okamžitě zmizni, než se něco stane."
J:"Bože, tak já už musím Veronico doufám, že se ještě uvidíme."
V:"Ahoj.."
JM:"Jine už běž."

Chudák Jin bylo mi ho líto. Nemusel být tak na něho hnusný, nic mu neudělal.

JM:"Proč ses s ním bavila?!"
V:"Ani jsme neměli čas si nějak povídat.."
JM:"Nebuď drzá...pro příště s nikým nemluv."
V:"Na co mě teda naučili mluvit doma..myslíš, že to bylo zdůvodu, abych komunikovala s lidmi."
JM:"Prostě jsem to řekl a konec!"
__________________🌼__________________
👑Hi guys👑
Po dlouhé době nová kapitola.Omlouvam se,že dlouho nevyšla ale nebyl čas.