Zajatci lži

Kapitola LXIX

„Počkej! Jak jako na souboj?" zakřičel Dot'rath, ale to už se mu Ray rozplynula před očima.

Mladá princezna se objevila v otcově kanceláři a zvědavě se rozhlédla kolem. Sice to tady už znala, ale nikdy dřív tu nebylo tolik plno. Několik výše postavených elfů se rozvalovalo na příjemně vypadajících šedých polštářcích, ostatní postávali a s očekáváním hleděli na svého panovníka. Ten jim vysvětloval něco evidentně velmi důležitého. Bělovlasé dívky si zatím nikdo nevšiml, ale nemělo to trvat dlouho.

,,....musíte prohledat okolí. Kdyby vás tam někdo spatřil nebo někoho z vás zajali, byl by celý náš plán v troskách. Co je ale nejdůležitější, hlavně buďte nenápadní. Všichni víme, že tato základna je velmi špatně chráněná a není připravená odolávat delšímu útoku. Jakmile se dostanete do hlavního počítače, bude jen otázkou času, než zjistíte vše potřebné. Splnění vašeho úkolu je prvořadé. Nezdržujte se žádnými zbytečnými detaily. Chci po vás jen zjistit umístění lodí, typy pohonu a výzbroj. Nyní máte čas do dnešní půlnoci. Připravte se, vyzbrojte se a varujte své Ochránce. To je asi vše. Děkuji všem za účast a přeji vám hodně štěstí," pronesl král a mávl na ostatní. Všichni se postupně zvedli a uklonili se svému vládci. Potom celý oddíl vyrazil pryč. Nikdo z nich v té vypjaté chvíli nezaregistroval díku, která stála opřená a stěnu v nejzazším rohu místnosti.

Když už byli všichni pryč, princezna obrátila své modrozelené oči k otci. Král zamyšleně seděl ve svém křesle a lokty se opíral o stříbrný stůl. Vypadalo to, že se jeho duše toulá všude možně, jen ne v přítomnosti. Napovídal tomu i mírně rozostřený pohled, který na moment obrátil přímo na Ray'lith.

„Otče?" prolomila elfka hrobové ticho a uklonila se svému vládci. Sice si nikdy nepotrpěla na podobné projevy oddanosti, ale pokud chtěla, aby její plán vyšel, musela sekat tórštinu.

„Ray," pronesl překvapeně král a ihned se plně soustředil na Zenti, která se z ničeho nic objevila v jeho pracovně. „Nevšiml jsem si tě. Potřebuješ něco důležitého?" zeptal se panovník a podezřívavě si svou dceru měřil.

„Vlastně ano. Omlouvám se, že jsem se neohlásila předem, ale dostala jsem jeden velmi kreativní nápad. Nevím sice, jedtli mi ho schválíš, ale mám dojem, že by to možná stálo za pokus," nadhodila princezna a prudkým pohybem ruky si z tváře odhrnula několik bílých vlasů.

„A čeho konkrétně by se to mělo týkat?" zajímal se panovník a pohodlněji se rozvalil ve svém křesle. Ruce si opřel o polstrované opěrky a prsty si propletl pod bradou. Působil autoritativně a Ray'lith měla co dělat, aby se při tom pohledu nezachvěla. Na důležitosti mu přidávala i impozantní koruna, jež se v jejich panovnické linii dědila již mnoho generací.

„No, asi s tím nebudeš souhlasit, ale mám dojem, že vím, kdo by nám mohl velmi výrazně pomoci. Nemuseli bychom tak často útočit na Xavijské lodě a základny, ohrožení našich poddaných by se minimalizovalo a možnost pokojného řešení konfliktu by byla zas o kousek blíž," nadhodila elfka neurčitě a sklopila pohled k zemi. Měla oprávněné obavy, že se to jejímu otci nebude moc líbit. Znala jeho postoje v této věci, ale naděje přeci umírá poslední, nebo ne?

„Proč mám dojem, že podobnou debatu už jsme spolu několikrát vedli," povzdechl si panovník a zmoženě si promnul kořen nosu. Nechtěl toto téma opět otevírat. Zvlášť ne teď, když už to vypadalo, že se jeho dcera konečně uklidnila.

„Počkej, nech mě domluvit," vyhrkla bělovláska a divoce zagestikulovala rukama. Toto přehnaně rozmáchlé gesto jí někoho velmi připomnělo, ale nebyla schopna si vybavit, o koho se jedná. To ovšem nebylo podstatné. Nyní měla mnohem důležitější věci na práci. „Já po tobě nechci, abys zasedl k mírovému stolu a popíjel s Ge'elsem čaj o páté. To by mě ani ve snu nenapadlo. Před několika okamžiky jsem vedla poměrně zajímavou debatu s Dot'rathem. Já nevím, jestli to víš, ale Xavijská královská rodina se dá rozdělit na dva pomyslné tábory. Abys plně pochopil, co se ti tu pokusím vysvětlit, byla bych moc ráda, kdybys mi věnoval plnou pozornost," podotkla už trochu kousavě elfka když zjistila, že na ní její tec pochybovačně hledí.