Ráno mezi námi panovalo trochu trapné ticho. Nevěděl jsem, jestli bude v pořádku, když ji znovu políbím a nebo jestli mi to dovolila jen kvůli narozeninám.
,,Nezajdeme dneska do kina??"
,,Můžeme, ale musím ještě něco zařídit ohledně věcí z bytu."
,,Jakých??"
,,Potkala jsem sousedku, a ta mi řekla, že otec by měl být do úterý pryč. Tak mě napadlo, že toho využiju a vezmu si zbytek věcí."
Nechtěl jsem aby tam šla, radši bych ji všechno znovu koupil, než aby musela riskovat, že jí ten tyran zase ublíží. Nezbylo mi ale nic jiného, než se ji nabídnout jako doprovod.
,,Tak já půjdu s tebou."
Netvářila se nadšeně, ale věděla, že ji nepustím samotnou.
Cesta autem byla otřesná, byl jsem totiž naštvaný, že se tam chce vrátit. Bál jsem se o ní.
Když jsme vešli do toho domu hrůzy.
,,Rychle všechno vezmeme a mizíme." Pobrali jsme všechny věci o odešli z bytu. Už jen sejítbty schody a hurá domů. Šel jsem jako první, abych Mae otevřel dveře.
,,Ty ses opovážila přijít?" hrklo ve mě, ona se zastavila a nedokázala se hnout hned jsem pustil všechny věci a stoupnul si před Mae.
,,Zkuste na ní jen šáhnout." Podíval se na mě jeho prochlastanýma očima.
,,Už jsme na odchodu." dodala.
,,Ty nikam nepůjdeš !!" Odstrčil mě a chytl Mae pod krkem. Rychle jsem vstal a vrazil mj pěstí, on ale nemeškal a ránu mi vrátil.
Mae pořád držela všechny věci. ,,Teď půjdeme jinak zavolám policii." Vytáhnul jsem mobil a vytočil číslo.
Udělal krok zpět, vzal sem zbytek věci a šli jsme k autu. Mae vypadala otřesně.
Vzpomněl jsem si na ten den v nemocnici, vypadala úplně stejně.
Nastartoval jsem auto a rychle jel domů. Poslal jsem Mae ať si de lehnout a vybalil jsem ji zbytek věcí.
Chodil jsem ji do ložnice kontrolovat, prospal úplně celý den.
V noci mě vzbudil řev. Rychle jsem vyběhl z postele a běžel za Mae do ložnice.
Měla další noční můru, ležela a lapala po dechu.
,,Yoongi." zašeptala.
,,Jsi v pořádku?"
Kývla na souhlas. Sedl jsem si na její postel a utěšoval ji.
,,Budeš dnes spát se mnou?" Podívala sd mi přímo do očí, a já nedokázal ani pomyslet na to, že bych ji řekl ne.
YOU ARE READING
••Depression because of you••
Fanfiction,,Kam zase jdeš." ,,Mam něco v práci." Najednou jsi měla více a více práce. ,,Miluji tě." ,,Ja tebe taky." Neřekla jsi to... Poprvé jsi to neřekla, ale proč?
