Black wings✔️

-32-

Noemi Anderson

Pomalu jsem vstala z postele, abych ho nevzbudila a vydala se do koupelny i s oblečením. Dala sem si jeany, bílé tričko s dlouhým rukávem a riflovou bundu. Rychle jsem si opláchla obličej, umyla si zuby, dala si řasenku a vydala se zpátky do pokoje. Alex pořád spal na břiše, rozvalený na posteli. Byl roztomilý, a bez trička. Měla jsem chuť mu přejet přes jeho břicho, když včera přede mnou stál jen v boxerkách. Úžasný pohled a on mi to zakázal, jako by on nedělal to samé. Protočila jsem nad tou vzpomínkou očima a vydala se k jeho stolu, kde měl v šuplíku peníze na tu kauci, tak jsem si je vzala a odešla z pokoje. Zaklepala jsem na pokoj od Davea a počkala. ,,Copak je." Zývl, když mi otevřel dveře. ,,Dáš mi peníze, prosím? Chci tam zajet." Řekla jsem prosebně. ,,Dej mi chvilku." Otočil se k odchodu. Po chvíli se vrátil, i s penězi. ,,Děkuji." Usmála jsem se a vydala se ještě do ložnice za tátou. Opět jsem zaklepala a počkala. Dveře mi otevřel ještě rozespalý táta a usmál se na mě. Věděl, co po něm chci, tak mi ty peníze rovnou dal a šel ještě spát. Nemohla jsem uvěřit, že v jedenáct ráno ještě všichni spí, tak jsem se vydala sama pro Matta na policejní stanici. Vzala jsem si klíčky od Alexova Mustangu a nastoupila do něj. Řídila jsem ho už dvakrát a líbilo se mi to, to auto bylo úžasné, stejně jako majitel. Uchechtla jsem se, pustila si rádio a vyjela. Cestu jsem si užívala, nejela jsem vůbec rychle, ale zase přemýšlela nad mojí minulostí, nechápala jsem, jak mi mohl tak dlouho lhát o smrti mámy, jak mi mohl zatajit, že už jsem tehdy kouzlila. Bože, ani jsem nemohla uvěřit, že jsem kdysi žila s Alexem na takovém zámku, sakra, já skoro patřila do jeho rodiny. No ale zase jsem jim to neměla za zlé, protože nás oba chránili.
Zaparkovala jsem před stanicí a vypla motor. Ani se mi tam nechtělo, ale musela jsem tam pro něj zajít. Zamkla jsem auto, vystoupala schody nahoru a vstoupila dovnitř. Byl tu docela klid, jen tu pochodovali a prohlíželi si mě. Někteří zapískali, ale já je ignorovala a šla k jednomu policajtovi, co seděl za vysokým stolem u počítače. ,,Dobrý den, co si přejete?" Zeptal se mě s mírným úsměvem. ,,Přišla jsem tu složit kauci za Matthewa Jacksona." Řekla jsem narovinu a pousmála se. Zvědavě zvedl obočí a začal něco hledat na počítači. ,,Ou, ano 500$. Za řízení v opilosti a ničení majetku města, byl mu odebrán řidičák a má zákaz řídit šest měsíců, pak si pro něj může přijít." Oznámil mi a já jen otevřela pusu. ,,To je debil." Řekla jsem si pro sebe a dala na pult peníze. Zasmál se. ,,Váš přítel?" Zeptal se pobaveně. ,,Ne, ne, díky bohu, jinak by u mě skončil." Uchechtla jsem se. Když jsem si ho tak prohlížela, nevypadal špatně. Hnědé vlasy, modré oči, milý úsměv, docela vypadal mladě. ,,Tak to mám příležitost vás někam večer pozvat." Mrkl na mě. Jejda. No co, jednou by mě to nezabilo, přece jen nikoho nemám a Alex je takový nestálý, nevím, co mám od něj čekat. ,,To bych ráda, ale až propustíte mého kamaráda." Usmála jsem se. ,,Jistě." Pousmál se a zvedl se. Vzal nějaké papíry, které jsem měla podepsat jako jeho převzetí a zaplacení kauce a pak jsme šli pro to pako.
Otevřel celu, ve které Matt seděl jako hromádka neštěstí, ale když viděl, že se k němu blížím, tak vyskočil na nohy. ,,Můžeš jít." Řekl mu ten policajt. ,,Cože, ty jsi vážně zaplatila, bože, děkuji." Vyběhl za mnou a objal mě. Na chvíli jsem ho objala a pak se od něj odtáhla. ,,Blbečku, připravila jsem tři lidi o peníze a jen kvůli tobě." Dala jsem mu pohlavek. ,,Jaké?" Zeptal se zvědavě. ,,Alexe, Davea a tátu." Zamračila jsem se a tlačila ho k východu. Už jsme stáli u dveří, když na mě ještě zavolal. ,,Co ten večer?" Žduchla jsem Matta ven a otočila jsem se na toho modrookého fešáka. Přišel ke mně s milým úsměvem. ,,Neznáme se." Uchechtla jsem se. ,,Jsem Daniel a ty?" Zeptal se pobaveně. ,,Noemi." Podala jsem si s ním ruku. ,,Teď?" Zeptal se. ,,Dobře, kdy?" Zeptala jsem se s úsměvem. ,,Dneska v šest bych si tě vyzvedl." Zazubil se. ,,To beru, zjisti si, kde bydlí McQueenovi, budu čekat v šest před barákem." Mrkla jsem na něj a hodlala odejít, ale zastavil mě. ,,Dej mi číslo." Zamrkal prosebně. Popadla jsem ze stolu prupisku a napsala mu číslo na ruku. ,,Děkuji." Mrkl. ,,Tak večer." Usmál se a já odešla. Jen co jsem vystoupila ze stanice, čekal na mě ohromený Matt. Chtěl něco říct, ale já mu ukázala, ať mlčí a nasedne do auta. Trochu se zasekl, ale posadil se. Já si sedla za volant a nastartovala. Okamžitě jsem vyjela na cestu.
,,Rande? Holka, a co Alex?" Zeptal se mě. ,,Nejsme spolu, on se neumí vyjádřit, tak má smůlu." Mykla jsem rameny. ,,Navíc, Daniel je sympatický a pěkný." Dodala jsem. ,,Takovou Noemi neznám." Zabručel. ,,Vysadím tě a půjdeš pěšky, jestli ještě něco řekneš." Zavrčela jsem. Byl potichu tak, jak jsem mu přikázala, byla jsem ráda a poslouchala jsem písničky. Když jsme byli u jeho domu, tak jsem jen přistavila. Matt vystoupil, ale nezavřel. ,,Děkuji...kradeš Alexovi auto a domlouváš si rande s nějakým policistou? To je divné." Řekl, ale já jen zavřela dveře a odjela. Co mi má on říkat, co mám a nemám dělat. Rychle jsem vyrazila zpátky, abych se aspoň v těch dvanáct naobědvala, když už jsem nesnídala. Rychle jsem zaparkovala a vydala se dovnitř. Usmívala jsem se. Líblo se mi, že dneska někam půjdu a nemusím tu trčet. Otevřela jsem dveře, vyzula si boty a vydala se nahoru. Alex byl v koupelně, tak jsem si sedla na postel a počkala. až vyleze. ,,Byla jsi pro Matta?" Zeptal se mě. ,,Ano." Řekla jsem až moc nadšeně, protože Alex vykoukl a podíval se na mě. ,,A?" Zeptal se. ,,Nemá tři měsíce řidičák." Mykla jsem rameny. ,,Proč se pořád tak usmíváš?" Zeptal se podezřele. ,,Nesmím se ani usmívat? Jen mám dobrou náladu." Mykla jsem rameny. ,,Můžeš, sluší ti to." Usmál se na mě. Najednou mi to bylo blbé, že jsem tu večeři přijala.
Docela se bojím reakce Alexe, přece jen se trochu o mě zajímá a.....Sakra. Noe, uklidni se. je to tvoje věc. Ty ses tak rozhodla, je to tvoje volba, nehleď na něj. Správně, moje volba.
Co když je špatná?
Nechci se s Alexem rozhádat, on je trošku impulsivní.
Mám ho ráda, teda miluji, ne, já nevím, je to s ním komplikované.
,,Už jsi? Chci se převléct." Zeptala jsem se ho. ,,Ano." Řekl a vylezl z koupelny. Jen v teplácích. Bez trička. A mně to najednou štvalo. To, že jdu na večeři s Danielem i to, že Alex se tu jen tak promenáduje bez trička. Nevím, co to znamená, ale jestli chce provokovat, já taky.
Vzala jsem si věci a vydala se do koupelny. ,,Noe, nechceš se dneska večer někam projet? Třeba zase na tu louku." Ozval se.
No to mi dělá schválně.
Ne.
Už jsem se slíbila Danielovi.
,,Dneska ne, mohli bychom zítra." Řekla jsem a doufala, že se mě nezeptá. Konečně jsem byla vyslyšena. ,,Dobře, tak zítra." Odpověděl. V jeho hlase šlo slyšet nadšení. Sakra.
Vidíte nevíte, co máte čekat?
Mezitím jsem se oblékla do tepláků a sportovní podprsenky, vlasy si dala do drdolu a vyšla z koupelny. Mířila jsem rovnou ke dveřím, když jsem uslyšela ránu. A následně nějakou nadávku s bolestným zabručením. Radši jsem odešla z pokoje přímo do kuchyně, abych něco udělala na oběd. Zapla jsem si písničky, bylo mi jedno, že ještě někteří spí, já chtěla vařit a u toho ty písničky musím mít puštěné. Začala jsem si zpívat, různě kroutit boky a pracovala na obědě. Měla jsem dobrou náladu, ani vlastně nevím proč. Možná to bylo tou večeří, možná to bylo tím, že jsem ji chtěla mít dobrou, tak jsem si to tak nastavila. Nakonec jsem se rozhodla udělat zapékané těstoviny. Měla jsem na ně chuť a jestli se jim to nebude líbit, tak ať si jí co chtějí, nejsem povinná jim dělat oběd.