Tasty fear

17. kapitola - Vzkaz

Cesta do práce byla celkem rychlá. Ráno jsem nepotkala nikoho a ani Harryho. Niall na mě čekal u vchodových dveří. Jen jsme se pozdravili a nic neříkali. Možná tušil nebo věděl co se dělo v noci, ale rozhodně to nechtěl se mnou teď řešit nebo mě vyzpovídat. Celou noc jsem se pořád budila kvůli Harrymu. Pořád jsem přemýšlela co se vlastně stalo a nestalo. Taky se to pěkně podepsalo na mém obličeji. Měla jsem velké kruhy pod očima, které jsem se snažila zakrýt korektorem. 

Posadila jsem se ke svému stolu a rozhodla se, že je na čase řešit tenhle zpropadený případ od začátku. Jestli v tom Harry opravdu nejede tak zjistím něco co mi muselo uniknout. Vytáhla jsem všechny složky co se týkali tohohle případu. Rozložila jsem si je všechny vedle sebe na zem. Seřadila jsem je jak šli postupně. Objeti byli čtyři. Všichni muži, stejný postup vraždy. Vydloubnuté oči, průstřel kolen a tak podobně. Jako by někdo chtěl aby neviděli nebo vzali jejich okno do duše. Možná někdo lehce věřící? Víme taky, že byli nalezeni vždycky na nějakém starém historickém místě. 

Pořád jsem přemýšlela a logicky dumala než někdo zaklepal na dveře. 

,,Dále."

Postavila jsem se a podívala se na postavu, která se objevila ve dveřích.

,,Waltere? Co potřebuješ?"

,,Rozhodně jsem si sem nepřišel poklábosit. Šéf se ptal jak to jde s případem a taky tu máš návštěvu."

,,Řekni mu, že se u něj zastavím později a řeknu mu jak to jde a teď opravdu nemám čas přijímat návštěvu, když pracuju."

,,No tahle návštěva se tě ptát nebudu."

Trochu poodstoupil a ve dveřích se objevil Harry s úsměvem. Možná mu ten jeho neustálý úsměv srazím.

Harry se usadil na gauč a zaměřil svůj zrak na složky. Walter mezitím zabouchl dveře a odešel.

Povzdechla jsem si a hodila hnusný pohled na Harryho.

,,Co se děje, že mě musíš rušit v práci?"

,,Chtěl jsem tě jen zkontrolovat a jak koukám, děláš na tom."

,,Dobře. Už jsi mě zkontroloval tak můžeš jít."

,,Nemusíš být tak milá a raději mi řekni na co jsi přišla."

Pronesl ironicky, pak se postavil  přešel ke mě.

,,V podstatě na nic co už bych nevěděla. Postup vraždy je stejný. Všichni byli nalezeni na podobných místech. Možná bys mohl na ně mrknout jestli je neznáš."

Sehnula jsem se pro fotky, kde vypadli ještě naprosto normálně a živě. Pak jsem mu je podala. Harry se na ně jistě zaměřil a prohlídnul si je se zamračeným pohledem.

,,Tak co?"

,,Popravdě jsem je už viděl. S tímhle jsem vedl obchod před třemi lety. Vytěžil jsem z toho dost."

Ukázal na fotku s druhou obětí. Pak ukázal na fotku druhé a třetí oběti.

,,Tohle byli naši informátoři."

,,A to sis nevšiml, že ti chybí nebo si nedostal informaci o tom, že jsou mrtví? Myslela jsem si, že víš dost."

,,Tak hele o informátory se nestarám já, to za prvé a za druhé mám pod sebou docela dost lidí, takže jsem opravdu neměl ani páru. Hlavně se nám ozývají jednou za měsíc. Nemohl jsem to ani něakým způsobem tušit."