Tasty fear

5.kapitola - Pravá zábava

Koukala jsem se mu přímo do očí a zhnuseně odvrátila hlavu na Waltera a zase zpět. Nadechovala jsem se, že si uštědřím nějakou poznámku na jeho účet, ale Styles byl rychlejší.

,,Konečně se setkáváme. Nevypadáš nějak nadšeně. Myslel jsem, že budeš nadšením skákat."

Přitom ke mě přistupoval pomalým a ladným krokem až stál jen metr ode mne. Takhle jsem si ho mohla lépe prohlédnout. Jeho uhrančivé oči na mě pobaveně a jeho rty mě o tom dokazovali, když se zkroutily do posměšného úšklebku. To už jsem nevydržela a musela také něco říct.

,,Jsem spíš nadšenec do jiných věcí. Přišel si sem proto abych ti nasadila pouta nebo nakopala tvůj zadek?"

Při tom jsem se na něj usmála a přiblížila se k němu. Ovšem jeho obličej už neukazoval výsměch, ale nasrání.

Chytil mě svou rukou za spodní čelit a druhou přirazil ramenem o zeď.

,,Ani se nepokoušej bránit nebo ti nechám provrtat tu tvojí hlavinku kulkou aby ti bylo jasný. Myslel jsem si, že ti je jasný co mi vadí, ale ty to koukám  pořád nedokážeš pochopit. Asi ti budu muset dát pořádnou lekci, ovšem až budeme sami."

Nevím co si o sobě myslel, ale tímhle stylem se ani k tomu "sami" nedostaneme. Nejraději bych mu dala pěstí do toho jeho xichtu, ale nemohla jsem si dovolit riskovat svůj život. Jsem taky jen člověk. Ovšem to mi nebránilo nic říct.

,,Myslím, že si budeme muset promluvit o více věcech než je moje reakční schopnost na tvé poznámky."

Svůj stisk ještě zesílil což bylo dost nepříjemné, proto jsem se mu snažila ruku aspoň trochu povolit.

,,Tak ty si prostě nedáš říct?! Raději zmlkni a teď mě dobře poslouchej. Myslíš si, že bych byl tak hloupej a ryl svoje iniciály na mrtvoly? Že by snad moji muži dělali takovéhle píčoviny aby byla ke mě snadnější cesta? Snažíš se mě dostat, ale neuvědomuješ si jakou mám moc, jaké mám přátele. Byl bych venku raz dva."

,,Tak proč se mě tak snažíš zastrašit. Podle toho jak se chováš bych i řekla, žes to byl ty. I podle toho jak si mluvil do telefonu. Všechny důkazy směřují k tobě. Kdybys to nebyl ty, nestáli bychom tu. Když se toho případu vzdám tak se stejnak najde další kdo po tobě půjde. Copak to nechápeš?"

,,Nejde mi o to abyses toho vzdala, naopak. Ty si ten případ necháš a zjistíš kdo to doopravdy je. Jinak si mě kurva nepřej. Budeš pracovat pro mě. A další novinka. Až tu skončíme tak pojedeme k tobě, tam si sbalíš věci a přestěhuješ se ke mě, tam kde tě budu mít pořád pod dohledem a v práci na tebe dohlídne Walter. Nebudeš moct nic aniž bych řekl zasraný ano."

,,Nemůžeš mě přece nutit."

,,Ale kočičko, to teda můžu. Můžu co chci."

S těmi slovy mě pustil a poodstoupil. 

Ten chlap je normální magor. Rozhodně s ním nebudu žít a nic dalšího podobného. Jediné řešení je utéct a zavolat vrchnímu agentovi a vše mu říct. Musím vymyslet plán a nebo prostě jít bydlet k němu a najít všechnu špínu světa na něj a na ten jeho gang. Budu riskovat svůj život tak jako tak. 

Podívala jsem se na něj. Koukal na mě v očekávaní, že něco řeknu nebo něco udělám.

,,Fajn."

,,Fajn?"

,,Je to slovo snad jasný nebo mám říct ano budu bydlet u tebe jak zajatec?"

,,Nepotřebuju tvůj souhlas."

,,Ale ano potřebuješ a mám podmínky."

,,Ty si žádný podmínky udávat nebudeš a už přestaň mluvit a pohni. Nestrávím tady zbytek noci kvůli tvým debilním poznámkám."

Po té mě popadl za paži a táhnul směrem k výtahu. Podívala jsem se na zem, kde leželo tělo. Smutně jsem obrátila zpět hlavu ke Stylesovi. Otevřel výtahové dveře do, kterých mě hrubě strčil. Pak se otočil směrem k mužům, kteří na nás celou dobu zírali.

,,Víte co máte dělat."

,,Ano šéfe."

Pak zmáčknul tlačítko do přízemí. Dveře se zavřeli a s úsměvem se na mě otočil. Jeho agrese se náhle přehoupla a zmizela. On je snad bipolární.

,,Tak teď kočko začne ta pravá zábava."

,,Zábava? Myslela jsem si, že zábava začne nevím za měsíc? Po tom telefonátu a vzkazu jsem byla přesvědčená, že tohle zastrašování bude delší."

,,Nerad čekám a hlavně jsem čekal, že nebudeš tak rychlá abys utíkala hned do práce s telefonem. Vlastně máš štěstí, že jsem byl poblíž. Tak proč nevzít příležitost a nevzít si tě při cestě."

,,Jsi v tomhle opravdu špatný."

,,Možná, ale zase v některých věcech jsem odborník, to brzy poznáš."

Nechutně jsem se na něj ušklíbla a zadívala se na výtahové dveře.

.....................................................................................................................

Další díl na světe. Doufám, že jste si ho užili :)