Tasty fear

25.kapitola - Nenávidím tě

Chvíli jsem stála ve dveřích koupelny a koukala na Joshe, stejně jako on na mě.  Odkašlala jsem si jako projev k téhle situaci. Chtěla jsem aby něco řekl, ale zdálo se, že neví co říct.

,,Fajn. Joshi, nemůžeme tady na sebe jen tak čumět do rána. Takže já teď půjdu a nikdo se nesmí dozvědět, že jsem tady byla a mluvila s tebou. Nechci aby Harry dostal jeden ze svých záchvatů."

Josh ke mě přistoupil blíž. A šeptem jako kdyby tady bylo spoustu lidí a měla jsem to slyšet jen já ke mě konečně promluvil.

,,Slib mi, že si dáš pozor a hlavně na něj a nenecháš aby tě ovládal."

Kdyby věděl co se odehrálo před hodinou, určitě by nadšený nebyl. Pokroutila jsem očima a rozešla se ke dveřím. Jeho ruka mě zastavila a já na něj hodila přísný pohled, který on měl ovšem taky.

,,Slib mi to."

Zadíval se na mě ještě přísněji. Jako kdybych byla nějaký jeho žák.

,,To ti slíbit nemůžu, ale můžu se o to aspoň pokusit. Snadno se dostane do hlavy. Ani nevíš jak moc. Je to šílené."

Josh si mě přitáhl k tělu, pomalu jsem mohla cítit jeho tlukot srdce, které pumpovalo tak hlasitě.

,,Tak tu zůstaň. Přes noc. Řeknu, že jsem tě neviděl a pak můžeš utéct. Půjdu klidně s tebou, když to bude nutné. Sama si přece chtěla pryč. Byl jsem v tom lese a viděl jsem to. Viděl jsem jak si se prala za svobodu."

,,Popravdě to nejde a hlavně nemůžu tak racionálně uvažovat. Jsi tak blízko."

Na jeho tváři se objevil úšklebek. Hluboce se mi podíval do očí. Jeho levá ruka si mě chytla za pás. V nečekaném momentu se jeho rty dotkli mých. Byla jsem jako omámená. Jeho rty byly tak hebké. Nemohla jsem se pohnout. Josh to cítil a proto rozpohyboval rty a prohloubil polibek. Chtěla jsem ho jen líbat a nenamítala jsem i když jsem věděla, že si za pár sekund budu připadat jako děvka, která by si to tu klidně rozdala s každým. V hlavě mi přistála vidina Harryho, který se na mě dívá zářivým pohled. Okamžitě jsem se odtáhla. Nepodívala jsem se na něj a vystřelila ke dveřím a vzala za kliku. Neuvědomila jsem si ani, že jsem po celém baráku a okolí hledaná. Vyběhla jsem tak rychle, že jsem si ani nevšimla osoby před sebou. Hned jsem zabrzdila a podívala se do tváře oné osoby. V jednu vteřinu se mi málem zastavilo srdce, že by to mohl být Harry. Zaostřila jsem a poznala Nialla, který mě hned chytil a odtáhl do komory za závěsem.

,,Doprdele ženská. Hledá tě Harry a je pěkně nasranej. Myslí si, že jsi zdrhla a pročesává úplně všechno."

,,Nialle, opravdu je mi líto, ale nemůžu za to jak všechno moc nafukuje. Chová se jak kdybych byla diamant nebo co. Byla jsem se projít."

,,Protože pro něj jsi. Až moc cenná. A projít kde? V Joshovi pokoji?"

Nevěděla jsem co mám říct. Věděla jsem, že mě viděl a dostal mě tímhle do slepé uličky.

,,Neřekneš mu to viď?"

,,Nejsem magor. Všechno by bylo pak vzhůru nohama."

Nadzvedla jsem na něj obočí a dala ruce v bok.

,,Přeháníš."

Niall se nadechl a chtěl něco říct. Jeho další monolog přerušil hrubý křík, který se blížil. Poznali jsme oba dva, že jde o Harryho. Oba dva jsme okamžitě vyběhli z poza závěsů o které jsem zakopla a Niall se nemohl z nich vyhrabat. Všechno bylo jako ve zpomaleném filmu. Najednou se před námi objevil Harry. Já na zemi a Niall, který pomalu letí na zem kvůli mé noze o kterou zakopl. Přitom ztrhnul závěs sebou. Jen něco zašvehotal a zvedl svůj pohled stejným směrem. Oba jsme museli vypadat naprosto komicky. Nevydržela jsem to a začala se hrozně hlasitě smát. V podstatě hystericky. Niall se okamžitě přidal taky. Váleli jsme se na podlaze a jen smáli. Pomalu jsem se ani nenadechli a v momentě kdy jsme se chtěli nadechnout jsme přidali ještě do většího smíchu. Harrymu cukali koutky a pak vykouzlil i úsměv. Přešel ke mě a podal mi ruku. Já jí s chutí čapla a postavila se. 

,,Tak jo, to by stačilo. Nialle ty se zvedni a jdi ohlásit, že se naše ztracená našla a ty jdeš se mnou a hned."

Harryho úsměv náhle spadl do pokerového výrazu a Niall se rychle zvedl a byl pryč. 

I když byl Harry naštvaný, nepoužil hrubou sílu a jemně mě vzal za ruku. Místo do jeho pokoje nebo pracovny mě vzal do mého pokoje. Vešli jsme a já se hned posadila na postel. On si vzal židli, kterou postavil přede mě a na kterou si i následně sedl. 

,,Snažím se být v klidu. Takže se teď i v klidu ptám kde jsi byla."

Můj mozek začal okamžitě předhazovat ty nejlepší výmluvy. Poposedla jsem si a upravila vlasy. Pak sem se na něj rozhodně podívala.

,,Byla jsem se projít kolem zahrady a pak jsem se jen tak poflakovala různě. Myslela jsem si, že se můžu procházet."

,,Ano, ale řekl jsem ti, že vždycky s někým z nás, když jdeš ven. Víš jak jsi mě nasrala?"

To už se postavil a začal přecházet po pokoji.

,,Chtěla jsem jen popřemýšlet o tom případu. Je toho docela hodně a vypadá to, že by to mohl být někdo od tvého otce. Jsou to ti, kteří tě znají nejlépe a nevím jak ty, ale hlídej si i svoje lidi."

Okamžitě se zastavil a střelil na mě zlý pohled, tak jako to dělá vždycky. 

,,Tím chceš říct, že nemám věřit svým lidem nebo co?"

,,To ne. Ale podívej se na mě a na Waltera. Ani jsem nepoznala, že by to mohl být někdo jiný. A to jsem polda."

,,Vím o co se snažíš."

,,Jako o co?"

Dotčeně jsem se otočila k oknu a zadívala se z něj."

,,Snažíš se odlákat pozornost od tématu, který je teď aktuální. Takže aby věděla kočičko, zítra probere ten případ po tom co se vrátíš z práce, kde zjistíš víc. Rozumíš? A co se teď odehrálo ještě dnes vyřešíme a koukej se kurva otočit, když s tebou mluvím."

Zařval a já se hned otočila. Nemyslela jsem, když jsem do něj začala strkat a křičet ať vypadne.

,,Tak podívej ty jeden kreténe. Laskavě na mě neřvi. Všechno odseru já. Všechno dělám já. Zatím co ty sedíš na prdeli a očekáváš zázraky. Jestli nechceš abych tě hned udala tak se uklidníš."

Věděla jsem, že ho to naštve. Chytil mě pod krkem a narazil na zeď. Naštěstí mě nechtěl udusit.

,,Moc si dovoluješ. Nemáš zbraň a ani by ses mi nedokázala ubránit. Jsi jenom podělanej červ v tomhle domě. A jdi spát. Zítra máš dost práce."

Pustil mě a odešel. Hned jak se zavřeli dveře jsem po nich hodila vázičku, která byla po mé levé ruce.

,,NENÁVIDÍM TĚ."

Zařvala jsem jak nejvíc jsem mohla aby to každý slyšel. Pak jsem se svalila na postel a zadívala se znova z okna na černou temnotu.

................................................................................................................

Ano já vím. Po dlouhé době. Ale byla tady dovolená + než jsem se dokopala žejo :D

Budu ráda za každý ohlas k povídce :D Chtěla bych vědět váš názor. Tak se nebojte zanechat komentář. :D

Teď budou díly zase častěji :D Tak se těšte :D

Pac a pusu <3