Tasty fear

18.kapitola - Dívka

Podívala jsem se na velké hodiny, které vyseli na zdi v mé kanceláři. Bylo už okolo desáté večer. Harrymu jsem samozřejmě napsala, že se zdržím, protože dávám všechno do pořádku, když už víme některá fakta. Brodila jsem se tím celý den. Musela jsem uznat, že z toho mám hlavu jako balón. 

Rychle jsem se protáhla a zívla. Popadla sem tašku a naházela do ní telefon, klíče. Do druhé ruky jsem si hodila přes loket svetr a zhasla lampičku. 

Dole už na mě čekal černý Range Rover. Myslela jsem si, že tu  na mě bude čekat Niall, ale jak se zdá tak to bude Harry s kým pojedu domů. Nahodila jsem svůj šarmantní úsměv a otevřela dveře od auta s tím, že nahodím nějakou štiplavou poznámku. K mému překvapení neseděl v autě Harry, ale Josh.

Strnula jsem na místě a koukala na něj. Připadala jsem si jako idiot, když jsem na něj takhle koukala. 

,,Budeš na mě takhle dlouho zírat nebo nastoupíš?"

Rychle jsem se oklepala a nasedla.

,,Promiň, jen jsem nečekala tebe, ale Nialla nebo Harryho, protože přece jen mi bylo řečeno, že mě budou vozit jen oni dva."

Josh se prudce rozjel až jsem se zarazila do sedačky. Ještě, že jsem měla zapnutý pás.

,,Oni dva něco teď řeší. Něco velmi důležitého. Což si myslím, že víš."

,,Jo asi vím o co jde. Přece jen to musím řešit hlavně já."

,,To je pravda."

Chvíli bylo v autě ticho, proto jsem se ho rozhodla to ticho prolomit.

,,Joshi, jak moc dobře a jak dlouho znáš Harryho?"

,,Známe se pět let a myslím, že se známe dost dobře. Pojí nás totiž jedna věc z minulosti."

,,Jaká?"

,,Dívka. On jí měl a já jí miloval."

,,Tak počkat. To mi chceš říct, že Harry někdy miloval?"

,,Ano miloval. Až tak, že skončila špatně."

,,Jak špatně?"

,,Nejsi nějak moc zvědavá? Hlavně si myslím, že tohle by ti měl říct Harry."

,,Ale tebe se to taky týká. Takže bys mi to mohl říct ty. Miloval si jí ne? Takže...jak vlastně s ním dokážeš stále pracovat?"

,,Nemůžu ti to říct. Naprosto normálně. Stačí s tím žít. Občas si vjedeme do vlasů. Přece jen minulost nesmažeš."

,,To já bych nemohla. Nemohla bych s ním pracovat a zároveň ho nezabít."

Josh se jen uchechtl a dál nic neříkal.

,,Nechápu proč jste všichni tak tajemní."

,,Smiř se s tím. Tohle k našemu životu taky patří. Už jsme tady."

Ani jsem si nevšimla, že jsme přijeli na příjezdovou cestu. Odemkla jsem si pás a otočila jsem se na něj.

,,Ty nejdeš?"

,,Mám ještě práci."

Jen jsem přikývla a vystoupila. Pak se rozešla ke dveřím. Josh stáhnul okénko a zavolal na mě.

,,Vypadáš šťastnější."

,,To si nemyslím."

Otočila jsem se zpět ke dveřím. Zamnou se ozval jen štěrk jak opět prudce vyrazil. Jen jsem zakývala hlavou a vešla dovnitř. Možná jsem měla zůstat venku, protože tady byl naprostý chaos. Okolo mě pobíhalo asi dvacet chlapů a mezi nimi Harry, který všem rozdával úkoly.  Byl tak zaneprázdněný, že si ani nevšiml jak jsem vešla a ani jak na něj koukám. Ostatní si ovšem všimli. Pomalu se začali utěšovat. Všimla jsem si pár chlapů, kterým jsem nakopala zadek v lese, když jsem se snažila utéct. Poslala jsem jim úsměv a oni se na oplátku jen zamračili.

,,Mohli byste všichni věnovat pozornost nebo co je doprdele zajímavější než já!"

,,No, možná jsem to já."

Popošla jsem k Harrymu, který už svojí pozornost směřoval ke mě. Okamžitě odhodil papíry, které měl v ruce a zamířil ke mě. Popadl mě za paži a tahal pryč. Když už jsme byli daleho od chlapů, prudce si mě  k sobě otočil.

,,Nemůžeš si sem jen tak nakráčet. Příště mi zavolej."

Zamračila jsem se na něj a svojí ruku vytrhla z té jeho.

,,No promiň, ale co mám teda podle tebe dělat. Myslela jsem si, že mám jít hned do domu a hlavně jak jsem měla čuchat, že tu bude takový chaos."

Pohodila jsem okolo sebe rukama.

,,Já vím. Jen je toho teď hodně."

,,Všimla jsem si. A když už jsme u toho...kdy budu moct jít domů. Koukám, že už to máš ve svých rukách tak mě nepotřebuješ."

Byla jsem mrzutá, unavená a taky nakrknutá, že mě tak odvlekl.

,,Nepůjdeš domů, dokud ten případ neuzavřeš."

,,Fakt skvělý Harry. Tohle jsi dělal i svojí holce, který si zničil život? Proč se vlastně ptám, že?"

,,Co prosim?"

,,Nedělej se Harry. Josh mi o ní řekl."

Harry nejdřív vypadal šokovaně a pak naštvaně. Přímo běsnil. Protože mě opět chytl za paži a přitáhnul si mě k sobě.

,,Co ti ten kokot všechno řekl?"

,,Nic moc. Jen řekl, ať se zeptám tebe. A pusť mě."

,,Tak poslouchej, nezničil jsem jí život. Byla se mnou šťastná. Miloval jsem jí a ona mě. Tím to končí."

,,To teda nekončí. Chci vědět víc."

,,A proč, DO HAJZLU?"

,,Protože chci vědět co se s ní stalo jasný? Chci vědět co jsi za parchanta. A pochybuju, že ty umíš milovat a teď mě pusť."

,,Tohle jsi přehnala mrchno."

Harry mě pustil, ale přitom mi stihl uštědřit ránu přímo do tváře.  Rychle jsem se chytla za tvář a začala od něj utíkat. Potřebovala jsem od něj co nejdál. Šla jsem ke schodům, které jsem vyběhla rychlostí blesku. Harry byl pár metrů zamnou. Křičel, ale já ho nevnímala. Chtěla jsem být od něj co nejdál a sama. Neměla jsem už sílu se s ním prát a ani zadržovat svůj smutek a vztek, svoje slzy a pohrdání k němu. Sáhla jsem po klice svého pokoje a zahučela do něj. Snažila jsem se rychle zamknout dveře. Hrozně se mi třásli ruce, ale zvládla jsem to. Ani ne za pár sekund se klika několikrát pohnula nahoru a dolu. Pak nastal další křik bušení.

,,Všechno jsi zničil!"

Když jsem na něj zakřičela, nemyslela jsem tím celou naší dobrou chvilku, kterou jsme spolu měli, ale zničil skoro i mě.  Svými dlaněmi jsem zakryla uši a šla do koupelny kde jsem pustila sprchu. Pak jsem si sedla vedle ní s dlaněmi na uších. Slzy se už nedali zastavit. Hystericky jsem začala brečet. Potřebovala jsem to ze sebe dostat. Ani sebesilnější ženská by nezvládla takový nátlak a takovouhle životní situaci, která rozhodně není procházka růžovou zahradou.

.................................................................................................

Tadáááá :D

Chci vám teď hrozně moc moc moc moc moc poděkovat za tolik krásných ohlasů, hodnocení a taky hlavně tolik přečtení. Je to až neuvěřitelné, že je to přes 1500 <3

Doufám, že se vám tenhle díl líbil :D

Takže pac a pusu <3