6.kapitola - Pusť mě

6.7K 221 10
                                    


Otevřela jsem dveře od svého bytu a vešla společně s Harrym za mými zády.

,,Pravidla znáš. Nepokoušej dělat něco co by se mi nemuselo líbit. Máš pět minut na to si sbalit věci."

Jen jsem přikývla a odešla do své ložnice. Harry mě nenásledoval, protože si prohlížel moje fotky v obývacím pokoji.

Vzala jsem tašku, která ležela pod postelí a přesunula se ke skříni kde jsem sebrala pár triček, kalhot. Pak ke komodě kde jsem měla spodní prádlo. Otevřela jsem šuplík a v jedné chvíli mi došlo, že ve spodním šuplíku pod ručníky mám zbraň, která patřila otci. Opatrně jsem se nahnula a podívala se kde Harry stojí.

Stál zády ke mě. Na nic jsem nečekala a otevřela spodní šuplík. Odhrnula ručníky a popadla otcovu pětatřicítku. Chtěla jsem se zvednout, ale na mém spánku mě zastudil kov jiné pistole.

,,Polož ji."

Opatrně jsem jí položila na zem a opatrně vstala čelem k němu. On jí pak sebral a odhodil do obýváku. Podívala jsem se na něj a v jeho očích byla jen temnota. Jeho obličej byl rozzuřený výraz. Otevřela jsem ústa abych něco řekla, ale jeho ruka byla rychlejší. Rukou kterou držel zbraň mě uhodil do obličeje. Okamžitě jsem spadla na postel. Otočila jsem  na záda s rukou na tváři. Jen jsem se na něj znechuceně podívala. Měla jsem toho dost. Ať si mě klidně zastřelí. Nohou jsem vymrštila proti jeho kolenu. 

Harry se zajíkl a pokrčil se v koleni. Okamžitě jsem se vyškrábala z postele a skočila po něm. Jeho pistole zajela pod postel. Uštědřila jsem mu pěstí do jeho obličeje.

,,Ty malá děvko."

Harry mě popadl za vlasy a strhnul k zemi. Já mu uštědřila další do břicha. Jeho stisk povolil, proto jsem se mu vytrhla a běžela pro zbraň, kterou odhodil do obýváku.

,,Tak to rychle skončíme Stylesi."

,,Ne tak rychle mrcho."

Rychle vstal a skočil po mých nohách. Samozřejmě jsem se zhroutila, protože jsem neměla kam uskočit nebo uhnout nohou. Rychle se na mě vyškrábal, takže jsem byla obličejem k podlaze.

Mou ruku zkroutil za záda tak, že jsem se zajíkla.

,,Pusť mě ty hajzle."

,,Teď už nejsi tak silná, že?"

,,Koukej mě pustit. Nebo ti rozbiju hubu."

,,Na to jaké jsi v pozici jsi dost odvážná. Klidně bych tě mol v týhle pozici nechat hodinu a mě to vadit nebude. Zatraceně, kvůli tobě mi teče krev. Kočička má ostré drápky."

,,Nebuď kretén a prostě mě pusť."

Jeho stisk a stlačení ještě zesílilo.

,,Měla jsi dodržet pravidla. Tak jednoduché a ty to musíš vždycky porušit. Jsi tak problémová, ale baví mě to. Mám rád horkokrevné ženy. Ty jsou nejlepší v posteli."

,,S tebou do postele nikdy nevlezu."

,,Ale no tak agentko. Nebuď mrzutá. Bojíš se?"

,,Nikdy."

,,Nemyslím si. Můžu cítit tvůj strach. Tak chutný strach."

,,Zrovna teď necítím strach, ale vztek."

,,Pustím tě, ale budeš muset něco udělat. Možná se ti to líbit nebude, ale mě ano."

,,Rozhodně ti ho nevykouřil ty prase."

,,Na tohle jsem nepomyslel, ale třeba někdy jindy miláčku."

,,Tak co mám kurva udělat abys mě pustil, už pomalu necítím ruku."

,,Musíš se omluvit a poprosit jako slušná holčička."

Jen jsem si odfrkla a pohnula se, ale čím víc jsem se pohnula, tím víc mě začala bolet celá ruka. Poníženě jsem si oddychla a zavřela na pár sekund oči předtím než se ponížím.

,,Stylesi moc se omlouvám, že jsem chtěla vytáhnout na tebe zbraň a pak tě uhodila, protože jsi byl takový kretén, který si v podstatě za to mohl sám a prosím tě abys ze mě dal ty pracky pryč."

,,Ale no tak. Tohle není to co jsem chtěl slyšet. Takže znova. Já mám času dost."

,,Stylesi...."

,,Harry bych prosil."

,,Ježiši komu na tom záleží?"

,,Možná tobě až budeš křičet moje jméno."

,,Jsi nechutnej. Fajn ježiši."

,,Harry moc se omlouvám, za to, že jsem porušila tvá pravidla a pak tě udeřila. Takže moc tě prosím."

,,O co prosíš?"

,,Myslíš to vážně?"

Jen se zasmál. Může být ještě někdo víc tak šílený.

,,Dělej. Jestli tady nechceš být déle."

,,Prosím pusť mě."

V tom okamžiku mě pustil a já si promnula svojí ruku. Přitom jsem vstala a otočila se k němu. Jeho výraz už nebyl zlostný, ale přímo pobavený. Zmetek jeden.

,,Takže, jelikož máme už tvojí první lekci za sebou, tak ti doporučuji to vícekrát už nedělat. U mě doma to budeš mít daleko horší než tady."

,,Jdu si dobalit věci."

,,Dvě minuty."

Došla jsem zpět do svého pokoje a pokračovala ve vytahování spodního prádla ze šuplíku. O pár sekund se Harry objevil s ručníkem v ruce kousek ode mne.

,,Otoč se ke mě."

Jako poslušný psík jsem se k němu otočila. Přitáhl si mě k sobě za boky a přiložil ručník k mému čelu. Já ovšem uhnula.

,,Co to děláš?"

,,Chci ti jen očistit tu ránu co máš na čele. Máš ho celé od krve, tak mě nech ti to očistil a ani se nehni."

Po té opět přiložil ručník k místo kde jsem měla ránu. V tom adrenalinu jsem ani nezaznamenala, že jsem se uhodila až tak moc. 

Pomalu třel ručník o mou kůži. Zkoumala jsem jeho obličej. Jeho pevný a soustředěný výraz z něho dělalo tak klidného člověka. Pomalu bych se i pousmála jak roztomilý je, ale tyhle myšlenky jsem vyhnala z hlavy. Není roztomilý, je tím s kým bych nemohla být navždycky a hlavně je to zločinec první třídy.

,,Hotovo. Dobal si rychle a jedeme."

Pak se obrátil a mířil směrem do koupelny.

Myslím, že s ním bude žití velice těžké.

.................................................................................................................

Tadááááááááá, další a delší :D

Jaké máte o tom myšlenky? 

Líbila se vám tato část?


Tasty fearWhere stories live. Discover now