Random Customer

part 42.

Společně s Alfredem a Missy jsme dojeli zpátky domů. Sice mi oba dva celou cestu rozmlouvali mé rozhodnutí, ale i přes to jsem ho nezměnila. Zmizím z jeho života stejně tak rychle, jako jsem se v něm objevila. Bude to pro něj lepší. Pevně věřím, že bude ze začátku na dně, ale je silný a dokáže se z toho vzpamatovat. Nejhorší na tom je, že si připadám jako Cailin. Utíkám stejně, jako kdysi utíkala ona. Sice z jiného důvodu, ale přece jen. Už po druhé přijde o milovanou osobu. Nenávidím se za to, co mu tím způsobím, ale stále to je lepší, než kdyby měl problémy se svým otcem. Taky bych měla zmínit důvod, kam půjdu, jakmile Justina opustím. Miranda mi nabídla, že můžu na nějakou dobu zůstat u ní. Je to riskantní, vzhledem k tomu, že je to blízko od Justina, ale nic jiného mi nezbývá. Nikoho jiného už nemám.

Alfredo donesl do pokoje několik hnědých velkých krabic, do kterých jsme společně s Missy naskládaly všechny mé věci. Bylo toho spousta. Od šatů a make-upu až po osobní věci, u kterých jsem zadržovala slzy. Například u fotky v rámečku, na které jsem s Justinem. Ta fotka byla vyfocena v den, kdy jsme šli na Starbucks, ještě jako kamarádi. Den na to následovala párty, na které jsem měla za úkol se líbat s Ryanem. Nad tou vzpomínkou jsem se jen lehce pousmála.

*flashback*

„Minutu se budeš mazlit s Ryanem, a tím myslím jazykovku, osahávání, kousání a něco podobného“ jakmile to dořekl, jsem myslela, že ho zabiju. Ale co, je to ze srandy, tak proč ne? Se smíchem jsem překroutila očima a nahnula jsem se k Ryanovi. Pravou ruku jsem přiložila na jeho líčko a druhou na jeho hruď. Jeho oči se leskly a jeho ruka si pomalu vyhledala můj pás. Vrhla jsem se na jeho rty, mezitím, co jsem rukou sjela pod jeho tričko. Jazyk jsem si propletla s tím jeho a druhou rukou, kterou jsem měla na líčku, jsem vjela do jeho blonďatě-hnědých vlasů. I přes to, že mě to všechno trochu vzrušilo, v tom nebylo nic víc. Tohle líbání mi přišlo takové obyčejné, i ty doteky. Ne jako ty od Justina. Ty od Justina mě vždycky donutí zapomenout na všechno kolem a probouzejí ve mně něco nového. Proč sakra přemýšlím nad Justinem, když se teď mazlím s Ryanem? Ryan už ležel a já se nad ním skláněla. Ta minuta mi přišla nekonečně dlouhá. Ryan mi během toho stihnul stisknout obě prsa a vytvořit velký cucflek na mém krku, paráda.

A poté Justinovo přiznání..

„Justine?“ ... „Stalo se něco?“ 

„Nedokážu se dívat na to, jak se tě dotýká někdo jiný než..“ 

„Než?“ 

„Než já“ 

„Jen neříkej, že-“ 

„Já nevím“ ...„Nikdy se mi tohle nestalo-"

„Neříkej to“ 

„Vím, co cítíš, všimla jsem si toho, ale nedokážu pochopit, jak si to stihl za tak krátkou dobu“

*end of flashback*

Ze vzpomínání mě vytrhl hlas Missy. Položila jsem fotku v rámečku do krabice a otočila se k ní. 

„Myslím, že už máme všechno zabalené" oddychla si a já se podívala na několik zalepených krabic kolem. Všechno je sbalené. 

„Vážně si jsi jistá tím, že tu nechceš zůstat?" opět se mě snažila přesvědčit. Sama moc dobře ví, že když se pro něco rozhodnu, tak si za tím pevně stojím. 

„Jsem si tím více než jistá..jen" vydechla jsem a narovnala se, jelikož jsem klečela celou dobu u krabice. „Mohla by jsi pro mě udělat ještě jednu maličkost, prosím?"