Random Customer

part 7.

V noci jsem se vrátila kolem jedné ráno. Byla to těžká noc, ale musím uznat, že vyděláno mám slušně. Dostala jsem 100 dolarů, díky čemu koupím aspoň něco na jídlo a zbytek odložím stranou na nový byt. Chci se odsud odstěhovat co nejdříve, ne že by se mi tu nelíbilo, právě že naopak, ale nemám ráda takové způsoby bydlení. Že bydlíte u někoho, protože nemáte na vlastní. A taky nechci otravovat životy Freda, Ryana a Justina. Takže jak jsem řekla, chci odsud odejít co nejdříve, klidně zpátky do Bronxu. Přestala jsem přemýšlet nad všemi těmihle věcmi a sundala jsem ze sebe černé těsné šaty. Pohodila jsem je na krabici a bez dalších úprav jsem si lehla do postele, protože jsem byla maximálně vyčerpaná. Netrvalo to ani pár minut, a už jsem se ocitla v říši snů.

---

Ráno mě probudil něčí hlas, a podle toho, že byl ženský, došlo mi, že je to Missy. Pořád něco šťastně vykřikovala, ale byla jsem strašně rozespalá, takže jsem ji nevnímala. Posadila jsem se na postel a dlaněmi jsem si protřela obličej. Párkrát jsem promrkla očima, a až když jsem je otevřela, tak se mi vyskytl pohled na Missy s nejvíce širokým úsměvem, který jsem na ní kdy viděla.

„Jess!“ opakovala pořád dokola a hýbala se mnou.

„Missy, dej mi chvilku“ řekla jsem ještě rozespalým hlasem a protáhla jsem se. Až po chvilce jsem byla pořádně probuzená a dokázala jsem konečně vnímat.

„Co se stalo tak velkého, že mě kvůli tomu musíš budit?“ přimhouřila jsem oči a nahlas jsem si zívla.

„Chodím s Alfredem!“ vykřikla pískavým hláskem a obejmula mě. Bylo to příjemné, no až do doby, kdy jsem začala lapat po dechu.

„Missy udusíš mě“ řekla jsem a dlaněmi jsem jí od sebe odstrčila.

„Pořád tomu nemůžu uvěřit. Já mám přítele, chápeš to?!“ její oči se leskly štěstím, díky čemu se mi na tváři objevil široký úsměv. Už je to dlouho od té doby, co jsem ji viděla takhle šťastnou.

„Jsem šťastná za tebe“ obejmula jsem ji tentokrát já, ale něžněji. Do vlasů jsem jí dala něžnou pusu a hned jsem se od ní odtrhla.

„Jak se to vlastně stalo?“ sedla jsem si do tureckého sedu a gumičkou, kterou sem měla na zápěstí, jsem si svázala vlasy do culíku.

„Včera večer. Byli jsme na romantické večeři v restauraci, kde jsme byli jenom my. Nikdy bych neřekla, že Fredo dokáže zařídit něco takového. Víš, když jsem ho poznala, byl jiný, ale od té doby, co jsme se začali setkávat, mi přišel úplně jiný. Nikdy jsem nepotkala kluka, jako je on. Je krásný, vtipný, milý, romantický, a i když se občas naštve, tak mi dokáže spravit náladu čímkoliv“ zasněně se dívala směrem na horu a já na ní zírala jen s vykulenýma očima. Nikdy jsem Missy neslyšela takhle o někom básnit.

„Jak moc jsem v tom?“ podívala se na mě a pokřivila rty.

„Jsi zamilovaná až po uši“ zasmála jsem se, přičemž Missy schovala svou tvář do dlaní. Chytila jsem její ruce do svých a odtrhla jsem je od její tváře.

„Ale vypadáš šťastně, takže je to vlastně dobré“ usmála jsem se na ní a položila jsem její ruce k jejím nohám. Missy se na mě zamyšleně dívala, jako by nad něčím uvažovala a po celou tu dobu se na mě usmívala jako na debila.

„Co?!“ svraštila jsem čelo a nahodila jsem svůj nepopsatelný výraz.

„Jen uvažuju, kdy si někoho najdeš ty. Až poznáš, co to je být zamilovaná, je to vážně úžasné“ připadalo mi, jako by to nebyla Missy. Už od rána mluví úplně jinak, než obvykle. Chytřeji a smysluplněji. Nad svou úvahou jsem se pousmála a pokroutila jsem očima.

„Missy, už jsem zamilovaná byla, a ne, není to úžasné, pokud ta láska není opětovaná nebo tě někdo zradí, takže nic takového zatím nevyhledávám“ sklopila jsem zrak a oddechla jsem si.

„Ale Jess, to, že ti to nevyjde s jedním klukem, hned neznamená, že jsou všichni kluci stejní“ zvedla jsem hlavu a uviděla jsem, jak nevinně mykla rameny.

„Prostě se už nechci znovu spálit, ke všemu bych už neměla jak vydělávat, takže jiný vztah mít nemůžu. To mě přivádí k tomu, jak chceš teď shánět peníze na naše bydlení?“ tázavě jsem nadzvedla obočí a oblízla jsem si spodní ret.

„No..víš..když už chodím s Alfredem, tak mi řekl, že můžu bydlet u něj“ na chvíli se zamlčela, ale po chvíli hned pokračovala. „Ale mluvila jsem s Fredem a říkal, že tu můžeš taky klidně bydlet, protože tě má rád, i když tě vlastně moc nezná. To mi zase připomíná, že máme zítra seznamovací párty tady doma. Jen ty, já, Fredo, Ryan a Justin. Abychom se navzájem poznali“ usmála se a chytila moje ruce, které jsem v ten okamžik z jejích vytrhla.

„Missy ale já tu nechci být jako osina v zadku, budu si shánět byt tak či tak“ vstala jsem z postele a přešla jsem k obrovskému oknu.

„Nechci být na někoho vázaná“ otočila jsem se jejím směrem a zhluboka jsem se nadechla. „Měla bych se jít osprchovat, v noci jsem přišla až kolem jedné ráno“ řekla jsem a bez jakéhokoliv dalšího slova jsem se s čistým oblečením vytratila do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu a umyla jsem si vlasy, které jsem si hned potom vyfénovala a nechala si je přirozeně – jemně zvlněné. Oblékla jsem si riflové krátké šortky a černý svetr se zlatým tygrem uprostřed a na ruku jsem si nasadila zlatý přívěšek. Na tvář jsem nanesla trochu pudru, řasenky a lesku na rty. Vrátila jsem se zpátky do pokoje, kde už Missy nebyla. Ani jsem nečekala, že tu ještě bude.

Vyšla jsem z pokoje a seběhla jsem ty obrovské schody až do kuchyně, i když mi chvíli dalo práci tu kuchyň najít. Tenhle dům je strašně obrovský a má spoustu místností, takže než si zapamatuju, kde co všechno je, chvíli mi to určitě zabere. Kuchyň byla velká, ostatně jako všechny místnosti v tomhle domě. Byla sladěná do jedné barvy a uprostřed byl ostrůvek, u kterého byly z jedné strany židle. U plotny stál Ryan a něco vařil, tak jsem se potichu přiblížila za jeho záda, a ve chvíli, kdy to nejméně čekal, jsem ho obejmula zezadu a pořádně ho stiskla.

„Kurva kdo t-“ trhl sebou a nedokončil větu, kterou chtěl říct, protože se otočil a uviděl mě.

„Promiň, ale musela jsem to udělat“ zasmála jsem se a naklonila jsem se ke sporáku, kde byla pánvička s omeletou.

„Hmm, děláš mi omeletu?“ řekla jsem nadšeně a on jen pokýval hlavou ze strany na stranu.

„Něco za něco“ řekl a šibalsky se usmál. Nechápavě jsem svraštila obočí a on ukázal prstem na své líčko.

„Až dostanu pusu, tak ty omeletu“ naklonil se ke mně, abych mu mohla dát kamarádskou pusu na líčko, a to jsem taky udělala.

„Um, nevyrušuju?“ ozvalo se z druhé strany místnosti a naše hlavy trhly k Justinovi, který byl zase jen v teplácích, ze kterých tentokrát čouhaly černé boxerky od Calvina Cleina. Jeho vlasy byly rozčepýřené do všech světových stran, což mě celkem dostávalo do rozpaků.

„Nerušíš, jenom mi splácela dluh za tuhle omeletu“ podal mi do ruky talířek s tou omeletou a já děkovně přikývla. Posadila jsem se na židli k ostrůvku vedle Justina, který si taky před chvílí sedl.

„Co kdybych ti vynahradila dnešek za minulý týden a šli bychom někam na kafe? Třeba Starbucks“ otočila jsem se k Justinovi a ten po chvíli zpozornil a zadíval se na mě jeho kaštanovýma očima. Nikdy nevnímám něčí oči, ale ty jeho jsou prostě..nevím jak to pospat, ale dostávají mě. Vždycky mám nutkání se do nich dlouho dívat.

„Dobrý nápad, kdy půjdeme?“ usmál se a rukou si vjel do svých vlasů.

„Třeba za hodinu? A tentokrát platím já“ navrhla jsem a do pusy jsem si strčila další sousto.

„Fajn, ale odvod zařizuju já“ 

tuhle část jsem stihla napsat včera večer, takže jsem jí přidala už teď :) v posledních dnech mě baví psát tuhle story víc, než bad secrets, takže tady čekejte víc částí zatím..:)