Random Customer

part 43.

Z pohledu Alfreda*

Sedíme s Missy v obýváku a stále váháme nad tím, jestli Justinovi zavolat nebo ne. Z menší části to je riskantní, ale na druhou stranu to musí vědět. Nejspíš ve mě ztratí Jessica důvěru, pokud to zjistí, ale musím to udělat.

Vzal jsem mobil do svých rukou a dotykem prstu našel kontakt na Justina. Druhou ruku jsem měl propletenou s rukou Missy, která na mě byla nalepená. Nahlas jsem přehltl, nervózně stiskl zelené tlačíko a přiložil mobil k uchu. Po prvních dvou pípnutí jsem v doufal v to, aby to nezvedl. Avšak po třetím pípnutí jsem uslyšel jeho hlas, který mě dovedl do mnohem větších rozpaků, než ve kterých jsem vlastně byl.

„Fredo?" znovu jsem přehltl sliny v puse a silně se nadechl.

„Um.. ty jsi s Cailin?" zamumlal jsem, doufám, že mi rozumněl.

„..jak o tom víš?!" zněl překvapeně, to samé by se dalo říct o mě. Nechtěl jsem uvěřit tomu, že by za ní jel. Co tam sakra dělá?!

„To je jedno, ale přijeď co nejdříve domů" odpověděl jsem po chvíli, kdy jsem zahnal své myšlenky nad ním a Cailin.

„Proč? Stalo se něco?" 

„Prostě přijeď! Je to naléhavé" pocítil jsem, jak mi Missy stiskla ruku.

„Počkej.. proč se nemůžu dovolat Jessice?" při téhle otázce jsem zkameněl. Co mu mám říct? Pravdu nebok to dále skrývat? Aspoň něco ze slibu Jess musím dodržet.

„Když přijedeš, všechno zjistíš.." jakmile jsem to dořekl, jsem hovor ukončil a položil mobil na stůl před sebe. Nechtěl jsem být zasypán několika dalšíma otázkama, které by mě tak akorát uvedly do rozpaků.  Zíral jsem do prázdna. Cítím se provinile, že jsem tak z poloviny podrazil Jess. Doufám, že se Justin vzpamatuje a vrátí se ještě dneska, to by nám dalo alespoň malou šanci na nějakou záchranu jejich vztahu.

„Cítím se provinile" zamrmlal jsem.

„Nemáš důvod k tomu, aby jsi se tak cítil. Udělal jsi správnou věc, ale teď už to je jen na nich, aby si to mezi sebou vyřídili" řekla Missy a přitulila se ke mě. 

„Jestli se něco pokazí, tak-" chtěl jsem něco říct, ale přerušila mě Missy.

„Tak se pořádně opijeme" zasmála se a na líčko mi vtiskla láskyplný polibek.

Z pohledu Justina*

S nechápavým výrazem jsem schoval mobil do kapsy. Co to mělo znamenat? Nechápu ani jednu věc z toho, co mi Alfredo řekl. Ke všemu se nemůžu dovolat Jess, protože...vlastně nevím proč. Nahlas jsem si povzdychl a vjel si prsty do vlasů. Co se sakra v New Yorku děje?! Najednou jsem pocítil něčí ruce na mých ramenech, díky čemuž jsem sebou trhl a otočil se za sebe. Cailin.

„Děje se něco?" řekla a začala jemně přejíždět prsty po mých ramenech.

„Něco ano, ale nevím co. Nemůžu se dovolat Jess a Alfredo mi teď volal s tím, že se mám co nejdříve vrátit" při mých slovech pustila Cailin má ramena a horlivě se posadila vedle mě.

„Chceš odjet?" zeptala se mě a já mlčky přikývl hlavou. Ať jde o cokoliv, třeba i maličkost, musím se vrátit, protože něco není v pořádku.

„Ale je ti jasné, že se musím vrátit s tebou..nezapomeň na náš plán" zahryzla se do spodního rtu, což mě vzrušuje, ale ne v tenhle moment.

„Je mi to jasné, nevymýšleli jsme ho tu jen tak pro nic za nic" pokrčil jsem rameny a stanul z pohovky. „Jdu se sbalit, musíme vyrazit co nejdříve"