Elementarie Sedmi draků - přítomnost

Sssykavky

"Hele, Scarlet se vrací!" Zakřičela Marine a běžela kamarádce naproti.
"Výborně, tak vyrazíme na cestu, nehodlám trávit další noc tady mezi přízraky," oznámila Aronel a začala balit věci.
"Jak to myslíš další noc," mírně se zamračila Scarlet.
"Celkem čtvrtou v řadě," odpověděla jí Aronel.
"Poslední tři noci jsme urputně bojovali s přízraky a moc jsme toho nenaspali," dodal Lichtr.
"Chi, chi, mělas vidět Aronel, jak se tvářila, když Romulus navrhl vyhodit je do vzduchu výbuchem. Musela mu vysvětlovat jako malému dítěti, že přízraky jsou nehmotné. Když mu to vysvětlila, tak jí řekl, že si z ní dělá srandu, ale že by klidně mohla vyučovat bestiář v mateřské školce. Pak mu Aronel vrazila jednu takzvaně přes hubu, ale on se stejně smál, i když trochu u toho sykal bolestí, protože mu vyhodila čelist z pantů. A pak stálo za to, když mu jí Eren nahazoval kam patří, tos měla vidět, Aronel celou dobu stála vedle, opírala se o strom a pronášela poznámky druhu, Mám pocit, že kdysi bývala ta čelist víc vlevo, nebo, Jsi si jistý, že tímhle půjde žvýkat ? A pak..."
"Čiřiko, děkuji, to stačí," přerušila ji Aronel.
"Musíme se vydat na cestu, než se zase setmí," přerušila ji rázně Aronel.
"Setmí se za tři hodiny a dvacet pět minut, to bude stupeň tmy, při které vyrážejí přízraky," sdělil jim Airen své výpočty. Každý ve skupince měl své přednosti, mezi Airenovi patřilo vyjímečné nadání pro matematiku, výpočty a logiku. Mimo to si velice dobře zapamatovával informace. Se zbraněmi to moc neumél, stejně jako s předměty denního využití. Byl velice nemotorný. Zkrátka a jednoduše intelektuál. Jeho absolutním opakem byl Lichtr, velký, silný, hyperaktivní a zručný se zbraněmi. Moc mu to nemyslelo, i když hloupý nebyl. Neměl však Airenovu bystrou mysl, logické uvažování a schopnost všímat si detailů. Kapitolou sama o sobě byla Themis, velice elegantní, tichá, do sebe uzavřená dívka s velkým potenciálem a instinktivním jednaním. Málokdy se nad něčím zamýšlela do hloubky a jednala tak, jak jí to přišlo správné. Nemohla vystát Romuluse a všechny ostatní vlkodlaky. Od Romuluse se držela co nejdál to šlo a nikdy s ním nemluvila. Otevřeně proti němu nic nepodnikla, narozdíl od Scarlet, ale dávala svou nelibost najevo jinými způsoby. Zatím co ostatní členové Romuluse nějak přijali a spřátelili se s ním, Themis se s ním odmítala bavit. Romulus sám to moc dobře chápal a snažil se Themis omluvit, ale nikdy se mu ji nepovedlo zastihnout. Themis se rozhodla, že s ním nepromluví, a proto když se k ní blížil, využila svou zvláštní schopnost cestovat stíny a přesunula se na druhý konec tábora. Romulus to marně zkoušel několikrát a po několika neúspěších to vzdal. Od té doby se Themis vyhýbal a nechával ji být. Vždy sedávala dál od ostatních a společnost jí dělali buď Lichtr, nebo Aronel. Lichtr a Themis vypadali jako krásný, začínající páreček. Lichtr Romuluse také neměl v lásce, nedával to však tolik najevo jako Themis. Zbytek party charismatického vlkodlaka přijal za kamaráda a vzali ho po zdráhavém začátku mezi sebe.
"Jak je to možné ? Vždyť jsem tam byla jen chvíli ?"
"Scarlet, v podzemí chrámů běží čas jinak, jsi tam chvíli a vyjdeš ven, kde uběhla desetiletí. Ale takhle silně působí asi jen Aetasův chrám, u ostatních je to nanejvýš pár dní," poučila ji Aronel.
"I když jsem nevěděla, že se to po zboření chrámu zachová," dodala.
Sbalili se a pustili se na cestu, když se Aronel rozhodla, že by měli vyrazit. Na tichém místečku hodný kus od chrámu se utábořili a v dobré náladě si poslechli, co Scarlet s Howlou potkalo. Howla se párkrát ozvala a doplnila pár moudrých poznatků. Když Scarlet rozjařeně popisovala, jak se najednou zničeho nic objevil obrovský rudý drak a zachránil ji, Aronel se mírně zamračila.
"Děje se něco, Aronel ?" všiml si Romulus jejího výrazu.
"Ne, nic se neděje," odvětila Aronel. Romulus ji však znal příliš dobře a věděl, že je to důležité a Aronel nad tím právě přemýšlí. Jen jim zatím nechce říci, o co jde. Jen tak pro legraci zmínil :"Víš, že Měsíc změnil barvu na modro ?"
"Opravdu ? " odvětila duchem nepřítomná Aronel a dál nad něčím zamyšleně přemýšlela. Romulus už zvažoval, že se jí zeptá ještě jednou, ale pak si vzpomněl, že opravdu nemá ráda, když jí někdo ruší. Rozhodl se nechat to být. Scarlet mezitím dopověděla svůj příběh a nadšeně se na všechny usmívala. Úsměv jí na tváři povadl když spatřila zamračenou Aronel. Nadechla se, aby se jí zeptala, co se děje, ale Romulus mírně zavrtěl hlavou.
"Přemýšlí," řekl na vysvětlenou a Scarlet přikývla.
"Stalo se něco ?" zeptala se ho. Romulus pokrčil rameny. "Snad ne, ale jestli stalo, tak to z ní jen tak nedostaneme, víte jak je paličatá," odpověděl jí.
"Aronel je paličatá ?" Ozvalo se dvanáctkrát.
"Jak mezek,"přikývl Romulus.
"To byssste ssse divili, kdybysssste ji znali dříve. Co já vím tak to k ní patřilo, dokud měla rodinu, vždy si stála za svým rozhodnutím a nebyla schopná uznat, že má pravdu někdo jiný. Po zboření chrámu se to změnilo, stále byla velice cílevědomá, ale nevěřila příliš sobě a svým úsudkům. Od té doby cvičila a zlepšovala své schopnosti, sbírala informace všeho druhu a učila se. První rozhodnutí, při kterém si důvěřovala bylo, když se rozhodla najít Erena, co já vím. To bylo před nějákými čtyřmi lety. Poté už zase její sebevědomí trochu rostlo, ale poté, co se k nám přidal Romulus, to je vrchol," zamyslel se Horus.
"Chi,chi, Horusi, zapomněl si ssssyčet," pochichtávala se Čiřika.
"Já jsem nezsssapomněl sssyčet, ty ty reverucho,"urazil se Horus.
"Taky ji znám jen jako paličáka," přisvědčil Romulus.
"No a čím to bude, že ?" ozvala se kousavě a záštiplně Themis. "Nebude to tím, že jsi ji mučil a týral ?"
Romulus sebou při těch slovech škubl.
"Nechceš snad popírat, že jsi jí ubližoval a snažil se z ní dostat informace. Nechceš popírat, že jsi ubližoval i mně ?"
V tu chvíli se probudila Aronel ze svého tranzu.
"Themis, Romulusi ? Co se stalo s Horusem ?" poukázala na trucujícího skrablata.
"Ále, trucuje," mávnul rukou Romulus a byl rád za změnění hovoru.
"Chi, chi, sssykavec nemá rád, když mu to někdo připomíná," pochichtávala si Čiřika.
"Toho ssssykavce ti dám sssežrat Čiřiko," zamračil se naoko Horus.
"Myslím, že Čiřika Horuse nejvíc rozčiluje, protože nemá ve jméně sykavky," mínila Howla.
"Kdyby měla ve jméně, nebo jméně druhu sykavku, Horus by na ní mohl syčet její jméno. Už dávno zjistil, že sykat Č nebo Ř je strašlivě nepraktické a obtížné," dal jí za pravdu Memo. Arakanda si povýšeně odfrkla.
"Vaše starosti jsou opravdu důležité," mínila pozvnešeně.
"Myslíš ? Mně to připadá takové zvláštní, skoro by se dalo mluvit o něčem jiném," prohlásil zamyšleně Leres.
"Samozřejmě, že ano, to jsem taky myslela," odsekla mu Arakanda a Leres začal horlivě přitakávat. Byl do Arakandy zakoukaný a bohuže pro něj, si ho ona moc často nevšímala.
"Chcete se dál hádat o hloupostech, nebo začneme řešit, co bude teď ?" usadila je Aronel.
"Chceme li proti Řádu chaosu obstát, musíme být jednotní, nesmíme se hádat, urážet a rozčilovat navzájem, jsme tým, tak se podle toho chovejme," sjela je káravým pohledem Aronel. Všichni, kteří toto dělali, sklopili zrak a tvářili se kajícně. Když Aronel viděla, že se alespoň snaží vypadat, že toho litují, mírně se pousmála.
"Teď bych to viděla, že se vyspíme, hlídky jsou konstantní, zítra ráno vyrazíme do chrámu vody. Marine, tebe čeká zkouška. Nedovedu si představit, co se tam bude dít, ale my všichni věříme, že to zvládneš," usmála se na ni povzbudivě Aronel. Marine byla nervózní, ale přikývla a doufala, že je nezklame a získá amulet.