I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

62) Pekárna

Posadím se vedle Harryho. Máma s tátou se posadí naproti i s Annie a Gemma se posadí po mé pravici. Robin sedí v čele.

Annie donesla všechno to voňavé jídlo na stůl. Mňam!

Když odendá pokličku zvědavě nakukuji a šoupu nohama. Máme hlad!!

Jedno z mých kručení v břiše uslyší všichni a přestanou se věnovat nandávání jídla.

Pokrčím rameny.

„Máme hlad no!" usměji se na ně.

Všichni se zasmějí a dál se věnují skvělému jídlu.

Annie uvařila maso s rýží a omáčkou. Spořádáme všechno do posledního drobečku. V břichu už mám jako v pokojíčku.

Opřu se o opěradlo židle a dám si ruce na břicho. Hm... Bylo to výborné.

U jídla se žádná konverzace nevedla.

Až všichni dojí, pomohu Annie společně s mámou odnést všechno nádobí do kuchyně. Slyším, že osazenstvo společně s Gemmou se v jídelně náramně baví.

„Emily. Nepůjdete se s Harrym projít ven ještě než pojedete?" zeptá se Annie.

„To není špatný nápad. Ráda poznám, Harryho rodné město." usměji se a mrknu na mámu, která na mě s úsměvem kouká.

„Ale dejte si pozor. Holky se dozvěděli, že Harry odjel domů. Vaše procházka bude mít mnoho společníků." usměje se na mě.

„Co tím chceš říct „mnoho"?" naznačím u slova mnoho uvozovky.

„Tak minule, když tady byl šlo s ním ven asi 20 lidí a to šel jen ráno do pekárny pro pečivo. Určitě se tam také zastavíte. Harry tam pracoval, než šel do X faktoru." usměje se

„O něčem se zmínil." usměji se.

„Emily kde Vás mám? Jdeme se po obědě projít!" uslyším Harryho, jak křičí do kuchyně.

„A já jdu s Vámi!" uslyšíme Gemmu.

Tak to bude veselá procházka.

„Proč si vlastně šla s námi?" zeptá se Harry už asi po desáté Gemmy a to jsme jen vyšli z baráku.

Uchechtnu se. Stejně mu odpoví vždy to samé.

„Protože milý bratříčku! Nemůžu Vás nechat jít samotné. Vůbec nevíte, co by se mohlo stát!" vyvalí oči a začne se smát.

„Haha sestřička si myslí, že je vtipná. Opakovaný vtip není vtipem!" odsekne jí Harry a já mu stisknu ruku, kterou držím v té své.

Usměje se na mě a Gemma protočí oči.

„Přesně kvůli tomuhle. Nemůžu si přece nechat ujít pohled na nejzamilovanější pár světa!" zase se rozesměje.

„Nechceš si třeba zajít za nějakou kamarádkou. Dlouho jste se určitě neviděli." snaží se jí navnadit k tomu a snad aby si uvědomila, že chceme být sami.

„Harry já žádnou „nějakou" kamarádku nemám. Obvykle mají jména." vrátí mu to Gemma.

Harry se nahne k mému uchu.

„Tady jasně vidíš, že se s ní nemá cenu hádat." pošeptá mi.

Holmes Chapel je typické městečko, které se mi vždy líbilo. Za tu dobu než jsme došli před malou pekárnu, jsme se všichni tři vesele bavili.

„No já půjdu. Barbaru mám ráda. Ale já ji vidím každý den." usměje se na nás Gemma a s úsměvem a se stálým máváním odchází pryč.

„Zatím." rozloučíme se s ní oba.