I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

41) Pokyny a oběd

„Ty první."

„Ne ty. Ty za to můžeš."

Hádáme se, s Alice před kabinetem učitelky Stewart.

Učitel nás tam posla hned po hodině, abychom se s ní domluvili. Prý už ji informoval.

Kašlu na to. Zaklepu na dveře a čekám, jestli se něco stane.

Dveře se rozletí během chvíle. Ve dveřích stojí ta učitelka pro, které zrovna toužíme.

„Dobrý den. Poslal nás sem pan učitel Collins." usmějeme se.

Učitelka se na nás podívá. Máme s Alice pocit, že neví o co ničem. Najednou se jí zablýskne v očích. Hm... Tak si vzpomněla...

„Jo dámy Cooper a Evans. No jo už vím. Pojďte dál." řekne a uvolní místo u dveří abychom mohli projít.

S Alice se přesuneme ke gauči, který mají v kabinetě. Chceme si na něj sednout, jenže učitelka nás zarazí.

„Ale kdepak. To bude vyřízené během chvilinky." řekne a sama se posadí na svoji židli u stolu.

Kabinet sdílí ještě s dalšími učiteli, ale jak se koukáme ona má na stole největší bordel. Tak nějak tuším co nás bude čekat za trest příště...

„Evans. Jste tu vůbec s námi?" všimnu si, že na mě ta čarodějnice mluví.

„Co?" zeptám se... No blbě. Udělalo se mi trošku špatně.

„Nejste. Říkala jsem vaší kolegyni, že za mnou máte přijít ve 12:10. Až se naobědváte. Do učebny chemie. Jasné?"

„No problemo. Už můžeme jít? Začala nám už hodina." podívám se na ni.

Učitelka chce ještě něco říct, ale když vidí můj výraz, vzdá další naděje.

„Běžte. Ve 12:10 v učebně." rozloučí se s námi a my jsme propuštěny.

Vyjdeme před její kabinet. Opřu se o zeď naproti dveřím. Je studená a já jsme v sedmém nebi. V tom kabinetě byl šílený hic.

„Emily, Emily! Jsi v pořádku??" vytřeští oči Alice.

Zavřu oči a mávnu rukou na souhlas, že jsem v pořádku a rozejdu se ke třídě.

Zjistím, že za mnou nikdo nejde. Otočím se a Alice pořád stojí u kabinetu.

„Tak kde to vázne, jdeme?" podívám se na ni přísným pohledem.

„Jo jasně jdeme. Ale slib mi, že kdyby se ti udělalo zase zle tak mi to řekneš ano?"

Přikývnu a jdeme společně do třídy.

V jídelně je hlava na hlavě. Nesnáším obědový návaly. Úplně mě to vytáčí. S Alice si sedneme k jednomu z volných stolků. Byl poslední.

Od té doby co se podle fotek ví, že chodím s Harrym se mi jedna polovina lidí ze školy vyhýbá a ta „lepší" se mi snaží vecpat až... No až do těch nepatřičných míst. Si jako myslí, že když budou se mnou „BFF" tak je seznámím s Harrym? To sotva!

Rozhlížím se. Všechny páry dívčích očí jsou upřeny na mě.

„Hele chci se najíst v klidu. Šlo by to?" rozkřiknu se na ně.

Všichni se na chvíli podívají do svých talířů, ale když se zase podívám tak po mě zase čumí. Vzdávám to!

„Emily zvoní ti mobil?" vyruší mě Alice z mého skvělého boji s obědem. Přesněji. Maso, které tak nevypadá se snažilo napadnout rýží nebo zdolat kopce rýže. Jo, když mi nechutná tak si začnu u oběda i hrát! :D

Vytáhnu mobil z kapsy. HARRY.

Ukážu Alice mobil.

„To to mám zvednou jako tady jo?" zeptám se a ukážu prstem po všech přítomných.

„Jo aspoň budou mít důvod blbě čumět." usměje se.

Pravda! Zmačknu zelené tlačítko, přijmu hovor.

Ahoj :-) Chtěla bych Vám jen popřát pěkné čtení a říct, že dnes se mi psát vůbec nechtělo, ale překonala jsem se a něco "málo" napsala. :-D Doufám, že zítra má chuť k psaní už bude lepší! :) Díky a snad chápete! :-)) ;-)