I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

53) Za chvíli uslyším, co si povídáte

„Co to už vážně jdete?" ozve se Louis a přeměřuje si nás pohledem.

Zrovna jsme se zvedali k odchodu.

S Harrym pokrčíme rameny.

„Já musím do školy. Harry za chvíli za vámi přijde." usměji se.

„Tak ráda jsem Vás poznala kluci. Určitě se nevidíme naposledy." usměji se postupně každého z nich obejmu.

Když se objímám s Niallem tak mi pošeptá do ucha: „Radši už jdi nebo za chvíli tě Harry odtáhne." zasměje se mi do ucha tím jeho nakažlivým smíchem.

Šťouchnu ho do ramene a jdu zpět k Harrymu. Má objímací nálada nekončí. Musím také obejmout svého přítele. Harryho výraz je prvně zmatený pak si mě přitáhne k sobě a skoro mě rozdrtí.

„Ale no tak. To si nechte na cestu!" zakřičí skoro na celou kavárnu Niall se smíchem.

Vypláznu na něj jazyk a ve společném objetí s Harrym odcházíme z kavárny.

*O 2 měsíce později*

Kdybych si psala deníček (já si ho, ale nepíšu) tak bych začala asi takto:

Milý deníčku. Tímto dnem jsem právě už ve svém čtvrtém měsíci. Uteklo to strašně rychle. Hodně se toho změnilo a zároveň je i spoustu věci při starém.

Z těch nových věcí je asi ta, že ve škole si toho začínají pomalu, ale jistě všímat. Učitelé se čím dál tím více ptají na dost záludné otázky a já už nevím jak na ně odpovídat.

Sice teta Stewart už to ví, ale nikdy se nestalo, že by to snad před třídou řekla. Za tohle jsem u ní ráda. Toleruje moje a Harryho tajemství.

Ještě jedna z těch příjemnějších zpráv... Táta s mámou se rozhodli, že pojedeme v nejbližší době navštívit Harryho mámu a sestru. Máma už si s paní Stylesovou (strašně ráda ji říká Anne) párkrát volala na Skypu. Mluvili spolu občas všichni (máma, táta a Anne) a plánovali svatbu! Ale nikdy mě nepřizvali k hovoru, aby také něco o svatbě řekla, dobré ne?

Harry se jednou zmínil o tom, že až ho všichni naštvou vezme si nás tajně a ať se jdou všichni klouzat. Musela jsem se smát při představě až by se to chudáci dozvěděli z televize a jen koukala a my dva vesele mávali do kamery.

Jo už jsme s Harrym jednou do kamery mávali. Bylo to jednou při naší procházce po Londýně. London Eye jsem viděla tisíckrát, ale nikdy mě neomrzíte pohled na tuto stavbu. Musím říct, že zrovna tito novináři byli milý a nevtíraví. Zahráli jsme si na „neznáme" lidi a zdravili celou svoji rodinu. Náš pozdrav se smrskl do půl hodiny. Kameraman se smál, moderátor taky. „Jedna veselá historka z natáčení" jak s oblibou říká Harry.

Zrovna sedím na své posteli v pokoji a přemýšlím. Už jsem měla i párkrát představu nového pokoje. Jestli se tedy nebudu stěhovat a budu žít tady. Všechen starý nábytek bych dala pryč. Kromě mé manželské postele. Nechala bych si dát do pokoje vestavěné skříně. Nezabírají místo. Postýlku a přebalovací pult bych dala ke dveřím do koupelny a.. A..

Plány, plány, ale bůh ví, jak to všechno bude.

Na celý tento víkend se chytáme na návštěvu k Harrymu do Holmes Chapel. Slíbil mi, že mi představí své rodné město. Také bych ráda se jela podívat do Peterborouthu za babičkou. Od poslední návštěvy jsem ji neviděla.

Zvednu se z postele a dojdu k velkému zrcadlu, co mám naproti skříni. Vyhrnu si tričko a koukám na své těhotenské bříško.

Četla jsem na internetu, že v tomto období dítě vnímá hlasy. Ještě jsem to Harrymu neříkala, dnes jsme se neviděli, ale myslím si, že až se to dozví bude našemu drobečkovi pořád zpívat a možná později zažije i koncert One Direction v obýváku.

Vrátím tričko zpátky a jdu na výpravu do kuchyně. Cítím až sem, že máma připravila něco dobrého k obědu. Paráda!

Pěkné čtení. Leuš :)