I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

9) Milé překvapení

Ráno jsou moje pocity snad ještě v horším stavu než večer. Nedokážu myslet na nic jinýho než na včerejší zápas. Tedy přesněji na jeho závěr.

Ani jsem mu neodpověděla na jeho večerní SMSku. Řeknu mu to odpoledne s tou skvělou novinou.

Vyhrabu se z postele a ze skříně si vyberu oblečení. Přehodím si učebnice a jdu dolů na snídani. Dnešní ráno je nějaké klidné až se docela bojím.

Seběhnu schody dolů, hodím si batoh k botám a jdu do jídelny.

„Dobré ráno." pozdravím rodiče sedící nad snídaní.

„Dobré ráno." odpoví mi oba současně.

Sednu si vedle mámy a ta mi hned přihraje palačinky a ovocný čaj.

Usměji se na ní a hned se pustím do jídla.

„Jo Emily. Tatínek se zmínil, že jsi tam včera měla nějakého chlapce."

„Jo mami měla. Je to, ale jen kamarád. Tatínek si hned myslí bůh ví co." ušklíbnu se na něj.

„Tak to pozor! Já jsem se jen ptal a oznámil to mámě aby také byla v obraze."

„To je dobře otče, že jsi to mámě také oznámil. Já bych jí to, ale řekla sama." usměji se.

Táta se na mě ušklíbne stejným stylem jako já na něj.

Snídani mám hned spořádanou. Vezmu svůj talíř a pak později tam mám všechny. Naskládám je do myčky a můžeme vyrazit na cestu.

Tedy zase čekám v chodbě než se s mámou rozloučí. Táta vchází do chodby s blaženým výrazem no a jen co uvidí můj otrávený výraz začne se smát.

„Počkej dcero. Takhle se budu tvářit já až sem přijdeš s tým svým amantem." směje se.

„Vtipný." odseknu vezmu si batoh a jdu si sednout do auta.

Táta se nalodí hned za mnou.

„Ale dcero ty víš, že já to tak nemyslel. Budu na něj hodnej, ale jen když se mi bude líbit. Včera se mi ale vůbec nezamlouval." směje se.

„Tatínek má nějak dobrou náladu, že?"

„To si piš. Hele doveď ho hned. Dneska bych ho i překousl."

Protočím oči.

„Tati prosím tě už jeď nebo to zase nestihnu."

Táta konečně nastartuje auto a můžeme do ulic.

Dnes rádio nepouštím nemám náladu nic poslouchat. Ticho vyplní táta povídáním o tom jak se včera v práci ulejvali, že nebylo co dělat.

Táta mě vyhodí na obvyklém místě. Rozloučím se s ním polibkem na čelo. Táta se usměje.

„Hele moc mě nelíbej. Támhle stojí a nerad aby mi něco udělal. Měj se." usměje se.

Po jeho slovech se otočím a podívám se směrem, kterým ukazoval.

Harry stojí opřený o zábradlí a kouká na mě. S úsměvem se rozejdu k němu a on udělá to samé. Než k němu dojdu roztáhne ruce a obejme mě. Vážně?

„Ahoj. Rád tě vidím." řekne mi, když uvolní své objetí.

„Ahoj Já tebe taky. Co tady děláš?" usměji se.

„Rozhodl jsem se, že ti zpříjemní ráno." řekl a podá mi kelímek kávy ze Starbucks.

„Jo a vůbec nevím jakou kávu máš ráda tak jsem vybral tu co mám rád i já. Karamelové Latté."

„Děkuji. Trefil jsi se. Taky ho mám ráda."

Harry svůj úsměv ještě více rozšíří.

„Platí naše dnešní rande?" řekne a usrkne se svého kelímku.

„Jo platí." usměji se.

V tu chvíli zazvoní na přestávku před první hodinou.

„Musím už jít."

„Dobře." řekne a zase mě tak krásně obejme.

„Tak odpoledne."

„Těším se." odpoví mi a vydá se ke svému autu, které má zaparkované na školním parkovišti.

Ještě než odjede mu zamávám a po té se vydám se svým kelímkem do šatny. Než otevřu skříňku si ho prohlédnu. V této kavárně je zvyk, že na kelímek ti napíší přezdívku nebo co si sám řekneš. Otočím kelímek na místo kde vidím fixou napsaná písmenka.

DEKUJI ZA VCEREJSI DEN. HARRY XX.

Usměji se a kelímek si schovám do tašky a vydám se na první hodinu.