54) Ahoj!

5.4K 283 0
                                    

V kuchyni to voní snad ještě krásněji než nahoře. Připadám si jako v ráji. Hm...

Máma je zrovna u sporáku a míchá s jídlem. Dojdu pomalu k ní. Máma uslyší, že se něco děje a tak se otočí.

„Ahoj Emily. Jak se máte?" zeptá se a pohladí mé bříško s úsměvem.

„Máme se dobře, ale máme hlad. Kdy už bude hotovo?"

„Za chvíli. Jen co budou brambory hotové. Mohla by, jsi prosím prostřít stůl?"

Kývnu a začnu s prostíráním.

Na stůl dám tři talíře. Zpozoruji, že mě máma sleduje. Prostřu jako vždy pro tři a chci jít do obýváku, ale máma mě zastaví.

„Zapomněla jsi dát talíř, zlato."

Zapomněla? Vždyť jsme jen tři nebo...

„On přijde Harry?" zeptám se nadšeně.

„Jo. Mělo to být překvapení. Ráno se vrátil z LA."

„Proč mi nezavolal?" naštvu se.

„Nechtěl tě budit. Vrátil se ve 2. Vracela jsem se z noční, když mi volal. Už se na Vás moc těší."

Usměji se a dojdu do kuchyně pro další talíř. Teď je to perfektní.

„Kde je vůbec táta?" zeptám se a nahlížím do obýváku.

„Je na zahradě. Připravuje altán. Už je venku hezky."

„Jdu se za ním podívat." oznámím mámě a obleču si bundu.

Venku je příjemně. Konečně začíná být jaro. Nadechnu se čerstvého vzduchu. Nádhera!

Rozhlédnu se po zahradě a vidím tátu, jak se snaží podle návodu postavit altán. Počkat. To není ten, co jsme měli vždycky. Dojdu za ním po pěšince a chvíli ho pozoruji z dálky. Je legrace sledovat jak se snaží pořád jednu a tu samou věc dát někam, ale ona tam bohužel nepasuje.

„Nechceš pomoct?" zeptám se. Táta sebou cukne.

„Fuj. Vyděsila jsi mě, dcero. Ne nechci, děkuji. Už bude oběd?" zeptá se.

„Jojo za chvíli. Vážně nechceš..."

„Ne nechci." přeruší mě se smíchem táta.

Pokrčím rameny a zase po pěšince odcházím do domu.

„Táta za chvíli přijde a nechce s ničím pomoci." zakřičím na mámu se smíchem z chodby.

V chodbě jsou Harryho boty. To jsem ho prošvihla? Zakroutím hlavou a jdu do kuchyně a dělám, že o něm nevím.

„Už bude ho..." nedokončím svoji větu.

Pusu mám dokořán. Páni! Máma se culí jako měsíček na hnoji.

„Ahoj." řekne Harry a úsměvem a roztáhne ruce.

Bez pozdravu se k němu rozběhnu a padnu mu do náruče. Strašně moc mi chyběl!

Přitáhnu si ho víc k sobě. Moc, moc mi chyběl.

„Chyběl jsi mi strašně moc." pošeptám.

„Vy mě taky." řekne Harry.

Vymaním se z jeho objetí a naznačím mu, aby si klekl a měl hlavu ve stejné úrovni jako mé bříško.

„Co se děje?" zeptá se pomateně.

Vezmu jeho ruku a položím mu ji na mě bříško.

„Pozdrav i našeho miláčka." usměji se a pobídnu ho, aby něco řekl.

„Ahoj zlato." řekne s tím svým klasickým chraplákem a vyhrne mi tričko, aby na mé břicho viděl.

„Maminka říkala, ať tě pozdravím.. Doufám, že se máš dobře. Mám Tě rád." usměje se a dá mi na bříško další polibek.

Vrátí tričko zpátky na místo a postaví se, ale pořád s moji rukou v té své.

„Mládeži pojďte se posadit. Prostíráme!" zavelí máma a my se pomalu přesouváme do jídelny.

I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang