I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

18) Všichni mě štvou, ale mám je ráda

Harry stojí celou dobu u mě a drží mě za ruku. Potom co máma odjede si sedne na postel.

„Proč jsi nic neřekl?"

„Omlouvám se Emily, ale prostě jsem měl pocit, že by bylo lepší abyste si to vyřešili jen vy mezi sebou."

„Jo pocit. Nechtěj mě ještě ty naštvat prosím tě!" vytrhnu mu svoji  ruku z té jeho.

„Volal jsem Alice. Říkala, že se zítra za tebou staví."

„Děkuji za informaci. Jo a jen. Ví o tom už i ti venku? Nejsem už na stránkách bulváru?"

 „Emily! Ne nejsi. Nikdo o ničem neví. Ani kluci. Včera jsem z nemocnice vyšel bez povšimnutí."

„Včera?"

„Jo včera. Byla jsi v bezvědomí."

„Cože? To mi to říkáš až teď?" začnu šílet. Mám všeho dost. Proč je všechno najednou jinak a to jen ze dne na den. První slza se vykutálí a po ní další a další. Harry mi je utře hřbetem ruky.

„Omlouvám se pokud si vzpomínáš vzbudila jsi se před chvílí."

 „Omluvám se Harry nevím co říkám. Já.." přeruší mě Harryho prst na mých ústech.

„Neomlouvej se." pošeptá a políbí mě.

Co? Harry omotá své ruce okolo mého pasu a já své ruce omotám okolo jeho krku. Náš první polibek. Pááni!

Po chvíli co nemůžu dýchat se od Harryho odtrhnu, ale mé ruce pořád zůstávají omotané kolo jeho krku. Opřu si své čelo o to jeho.

„Děkuji." a políbím ho na špičku nosu.

„Není zač. Musím už jít."

„Dobře." pustím ho ze svého objetí.

Harry si obleče bundu co má položenou na stoličce vedle postele.

„Uvidíme se zítra." usměje se a pohladí mě po tváři a políbí na čelo.

„Měj se." usměji se na něj a pohledem ho vyprovázím ze dveří.

A jsem tu sama. Jsem ráda, že mám potom předešlém chaosu klid, ale zase chybí mi přítomnost Harryho a to před chvilinkou odešel.

Někdo zaklepe na dveře. Po mém vyzvání vejde do pokoje sestra s večeří.

„Dobrý večer slečno Evans. Tady Vám nesu večeři." usměje se na mě a položí mi tác na stolek.

„Děkuji Vám. Nevíte jak to se mnou vypadá?" zeptám se.

„Myslela jsem, že Vám váš přítel všechno řekl. Pořád se doktorů ptá jak to s Vámi vypadá. Zítra bude vizita tak se vše dozvíte taky nevím všechno"

Přikývnu.

„Harry je strašně starostlivý. Když se před pár dny dozvěděl, že jsem těhotná nehnul se ode mě ani na krok." usměji se při vzpomínce.

„Bude určitě skvělý otec i když to nezačalo tak jak mělo, že?"

„Máte pravdu. To těhotenství byl omyl. Ale jsem ráda, že díky tomu malému drobečku co mi roste pod srdcem mám někoho komu můžu věřit."

„To je dobře. Tak dobrou chuť."

„Děkuji Vám."

K večeři jsem dostala nějaké brambory a maso. Byla to porce jak pro další dva. Mě by stačilo ani ne tři čtvrtě.

S chutí se do toho pustím. Dostala jsem pořádný hlad. Po té co se cítím plná si až po pořádném prozkoumání zjistím, že jsem snědla všechno. Teda holka, ty jsi měla hlad.

Odsunu tác a tak nějak se rozhodnu, že půjdu spát. Nemůžu se moc otáčet, ale jak se znám určitě se přes noc z nějakého přístroje odpojím. Zavřu oči a snažím se usnout a myslet na lepší zítřek.