Don't touch me! (Harry Styles CZ)

19.část

Okey okey, už je tady další část. Musela jsem to udělat takhle, protže nemám nápad a budu to muset brzo ukončit.Ale ještě tak kolem 15 částí to bude. Možná více, možná méně.

*ADELL*

‘‘Takže, potřebuju se vás zeptat na pár základních otázek.‘‘ přikývla jsem, ale dívala jsem se do zdi. Nemůžu se mu dívat do očí, nesnesla bych ten pohled.

‘‘Víte o někom, kdo by vaší tetě, vám nebo vaší sestře chtěl ublížit?‘‘ záporně jsem zakroutila hlavou. 

‘‘Kde byla včera vaše teta?‘‘  zeptal se já se pořád dívala do zdi, nemohla jsem mluvit, prostě jsem nemohla.

‘‘Slečno, budete muset mluvit, potřebuju bližší informace, musíme zjistit kdo to udělal.‘‘ mám sto chutí na něj zařvat, ale nemůžu. Nechci mít ještě nějaký problém s policií. Prostě jsem povzdechla, ale i tak jsem nic neříkala.

‘‘Slečno!‘‘

‘‘Byla v práci!‘‘

‘‘Takže šla domů z práce?‘‘ přikývla jsem.

‘‘Ničeho divného jste si v poslední době nevšimla?‘‘ záporně jsem zakroutila hlavou.

‘‘Tak zatím to bude vše.‘‘ řekl a odešel. Vytáhla jsem mobil z kapsy  zavolala jsem Harrymu.

***

Už jsou to dva týdny, co Ash umřela, snažím se dělat, že už mě to tolik nebolí, no opak je pravdou. Bolí to a strašně.  Za celý ty dva týdny  se toho strašně moc stalo. Řekli nám, že pohřeb ještě bohužel mít nemůžeme kvůli pitvě a nějakým testům. Já a Rebekah chodíme k psychologovi, ale jediný co ji řekneme je Dobrý den a pak se zase věnujeme svým myšlenkám. Byli jsme tam zatím 4x, ale i to je hodně, většinou chodíme Pondělí a čtvrtek. Louis s El to taky vzali hrozně, chtěli být při mně no já jsem chtěla být samy. A Harry? Ten byl celou dobu u mě doma a kontroloval mě, ale měla jsem chvilky sama pro sebe, takže to nebylo tak hrozné. Teď právě sedím na gauči a koukám se na Přátelé.  Aspoň trochu se nasměju. Harry je právě nevím kde. A je mi to jedno.  Jsem ráda, že má aspoň chvilku pro sebe.  

Někdo zazvonil a já se neochotně zvedla z gauče. Myslím, že to je Harry. Šoupavým krokem jsem došla ke dveřím a pomalu je otevřela. Nikdo tady nestál. Porozhlédla jsem se, ale nikde nikdo.  Šla jsem se podívat kousek před dům jestli někdo náhodou se někde neschoval, nebo něco podobného, ale nic. Šla jsem teda nazpátek a na něco jsem šlápla. Byl to papír. Vzala jsem do ruky, zabouchla jsem dveře a rozbalila ho.

Ty si Adell, že? Já to vím, já vím totiž všechno. O tobě, o tvé sestře, Rebekah ne? Samozřejmě. Chudáčci umřela vám tetička Ashley. Jak smutné. Ó ať odpočívá v pokoji,  amen. A co Harry? Harry Styles. Víš o něm něco? Víš, kde právě teď je? Já to vím. Jsem si na sto procent jistý, že měl hlad a šel si pro svoje jídlo, ale v jiným smyslu než si myslíš. Pokud si myslíš, že Harold je ten za koho máš, tak si pěkně naivní. On není ten za koho ho máš. Pokud chceš o něm vědět pravdu, kterou on by ti v životě nikdy neřekl, tak přijď teď hned, jak si to přečteš do té malé kavárny naproti Starbucks, kde pracuješ. Budu sedět v posledním boxu a budu mít černé triko. Ale jedno ti řeknu. Je nebezpečný. Možná, že má něco společnýho se smrtí Ash? Nikdy nevíš. Stačí přijít a všechno se dozvíš. –W

Co to má ksakru znamenat? Harry je nebezpečný? Je možný, že zabil Ash? Jak myslí, že si šel pro jídlo, ale ne tak jak si myslím? Mám tam jít? Mám! Nemám! Jo mám! Ne nemám! Jo mám! Ne nemám!

Právě jsem na cestě. Rozhodla jsem, že tam prostě musím jít, i když nevím o co jde. Mám z toho divný pocit, že ten dotyčný má pravdu, že něco skrývá.  Otevřela jsem dveře a namířila do posledního boxu. Hned jak jsem uviděla kluka v černém triku sedícího u posledního boxu znervózněla jsem. Pomalu jsem k němu došla a sedla si.

‘‘Ty budeš Adell.‘‘ usmál se. Přikývla jsem.

‘‘A ty si W?‘‘  nadzvedla jsem obočí.

‘‘Williem.‘‘  podal mi ruku.  Podala jsem mu ji nazpátek.

‘‘Tak, že mi řekni to, proč jsem tu.‘‘

‘‘Harold není ten a koho ho máš.‘‘

‘‘Řekni mi teda kdo je.‘‘

‘‘On je, no teda není vhodný pro člověka jako si ty.‘‘

‘‘Jak to myslíš?‘‘

‘‘On ti může ublížit. Hodně ublížit. Přeci víš, co se stalo s Ashley ne? Tělo bez krve.‘‘

‘‘Chceš mi říct, že to byl Harry?‘‘ Vždyť byl u rodiny, nebo snad ne?  Přikývl.

‘‘Ale to není možný byl u rodiny a on není schopný někoho zabít.‘‘ řekla jsem a do očí se mi hrnuli slzy, ale udržela jsem je. Vytáhl z kapsy telefon a ukázal mi fotku. Byl na ní Harry a na zemi leželo tělo od krve. A on byl celý od krve. To není možný. Tentokrát jsem to nevydržela a slzy se mi prodrali ven. On nemůže být vrah.