Don't touch me! (Harry Styles CZ)

8.část

Další část :) .xx Hope u like it.

*ADELL*

Ráno mě probudil zase ten otravný budík. Nesnáším vstávání. Nechápu, na co to vůbec je! Proč prostě v práci nepočkají dokud se my neprobudíme? Jak lehké by to bylo. Jako zombie jsem se doplazila do koupelny, kde jsem si opláchla obličej a udělala ranní hygienu.  Nanesla jsem si trochu make-up, pudr, linky a řasenku. Vlasy jsem si pročesala a udělala obyčejný copánek. Teď právě se dívám do zrcadla a d ruce držím rtěnku. Nevím jestli si ji mám pro dnešek dát, nebo ne. Asi po 5 minutovém přemýšlení jsem se rozhodla pro.  Nanesla jsem si ji teda a šla do svého pokoje, přesněji do své skříně.  Dnes je venku poměrně hezky, takže si vezmu duhové kraťasy a bílé tílko s nápisem life your dream. Hodila jsem si přes rameno kabelku, do které jsem dala klíče, rtěnku, peněženku, mobil a světřík, kdyby mi náhodou byla zima.  V kuchyni už mě přivítala Ash s Reb, kteří jedli už snídani. ‘‘Dobré ráno‘‘  odpověděla jsem ji a zakousla jsem se do lívance, který připravila Ash. Dojedla jsem, dala jsem talíř do dřezu, nazula si zelené boty vans a utíkala do auta. Zapla jsem se si rádio a zrovna hrála písnička od Justina Biebra Backpack.  Zaparkovala jsem trošku dál od Strabucks, protože před ním byli bohužel všechny místa zabrané. ‘‘Ahoj‘‘ pozdravila jsem El a Louise. ‘‘Ahoj‘‘ řekl oba naráz. Šla jsem do šatny a oblékla jsem si firemní zástěru.‘‘Něco novýho s Harrym?‘‘ zeptal se Louis. Jen jsem zavrtěla hlavou naznak toho, že ne.  K mému stolu si sedli dvě postarší paní, takže je musím obsloužit,  i když se mi nechce. Možná bude lepší, když si najdu jinou práci. ‘‘Dobrý den, co si dáte?‘‘ mile jsem se usmála.‘‘Jednou karamelové latte a ovocný salát‘‘ řekla blondýna s umělými prsy. ‘‘A já si dám perníkové latte a čokoládový croissant‘‘ usmála se na mě černovláska bez umělých prs a jakýchkoliv plastik.  Objednávku jsem si pečlivě zapsala a podala ji Louisovi.  Ten mi ji po chvíli podal a já si ji převzala. ‚‘‘Jedno karamelové latte a ovocný salát‘‘ podala jsem to blondýně. ‘‘A jedno perníkové latte a čokoládový croissant‘‘ položila jsem to před černovlásku. Ta se na mě zase usmála. Úsměv jsem ji opětovala a dál se věnovala své práci. Dnes se tu Harry neobjevil. Zajímalo by mě, co mu Louis nažvanil, že se neukázal. Určitě mu musel něco říct, když chodil i ke mně domů a teď nezajde ani ke mně do práce. Mělo by mě to být jedno, ale z nějakého důvodu není. Možná to je tím, že Louis řekl, že ho přitahuju.

Adell:‘‘Tommo?‘‘

Louis?‘‘Hmm?‘‘ je vidět, že je unavený, protože dnes to byla docela fuška.

Adell:‘‘Co, si řekl Harrymu, že se tu dnes neukázal?‘‘

Louis:‘‘Co bych mu měl říkat?‘‘

Adell:‘‘No já nevím, ale on chodil i zamnou domů a potom si s ním mluvil a nepřijde za mnou do práce.‘‘

Louis:‘‘Nic jsem mu neřekl, přísahám.‘‘ povzdechla jsem.

Louis:‘‘Možná jen neměl dnes čas a přijde zítra.‘‘ povzbudil mě.

Adell:‘‘Mě to je stejnak jedno. Sama nevím, proč mě tohle napadlo.‘‘ řekl jsem  a on jen pokrčil rameny. Svlékla jsem si zástěru a vyrazila domů.

***

O týden později

Harryho jsem neviděla už celý týden. Abych pravdu řekla, mám o něj strach, nedal o sobě nikomu vědět a nikdo ho tady nezná. Nejhorší je, že ani nevím kde bydlí. Chci ho vidět, potřebuju ho vidět. Eleanor:‘‘Zase na něj myslíš?‘‘

Adell:‘‘Jo, nejde to přestat.‘‘

Eleanor:‘‘Už si konečně přiznej, že si zamilovaná.‘‘

Adell:‘‘Ale já to nechápu,, to nejde však ho neznám.‘‘

Eleanor:‘‘Někdo to tak prostě je, že se zamiluješ do člověka, kterého ani zdaleka neznáš, nic o něm nevíš, nemáš jeho číslo, prostě nic. Jen víš, že ho miluješ.‘‘

Adell:‘‘Proč říkal, že ho přitahuju, když se tady ani neukáže?‘‘ povzdechla jsem.

Eleanor:‘‘On se určitě ukáže‘‘ po tomhle mi dala naději ‘‘možná‘‘ kterou hned uhasila.

*HARRY*

Už se od ní držím dál celý týden a je to strašný utrpení. Myslím, že to dlouho nevydržím, ale vím že musím. Všechno to dělám jen proto, abych ji ochránil. Nemůžu ji vystavit nebezpečí. Vím, že já bych ji nikdy neublížil, ale lidi. Teda upíři by ji byli schopní ji něco udělat. Každý upír a nejen ten, má nepřátele. No já mám ty, kteří patří mezi nejobávanější upíry z celý Anglie. Je to pouhý týden a já se cítím, jako kdybych nebyl celý. Něco mi chybí. No a to něco je ona. Jsem si docela jistý, že pokud bych se právě teď u ní objevil, tak by byla naštvaná, že jsem ji nenavštívil dřív.  A to je druhý důvod proč za ní nejdu. Nechci být zklamaný. Nejhorší na tom všech je, že slábnu. Celý týden jsem se nenapil lidské krve. Moje mysl běhá pouze za ní a na jídlo nemyslí. Já ani nemám hlad. Ale slábnu a to je špatný, protože jestli se brzo nenapiju, tak uschnu. Jenže přinutit se pít lidskou krev nejde, když myslíte na lidskou bytost. Nemáte tu sílu to udělat.  Deník jsem zavřel, tužku položil na stůl a šel do sprchy. Nanesl jsem na své tělo sprchový gel a nechal ho chvíli působit. Alespoň trošku se cítím uvolněně.  Opláchl jsem se a vylezl ze sprchy. Usušil jsem se a nandal černé boxerky. Lehl jsem si do postele a snažil se usnout. Vždycky, když zavřu oči vidím ji. Moje mysl se zaměří jen na ní. Na její dlouhé černé vlasy, hnědé oči, sexy postavu a nádherný úsměv. Vzal jsem si deník a tužku a začal psát.