30. tak pojď

145 6 1
                                    

Připadalo mi to jako bych byla doma u otce. Takový rána jsem tam měla skoro pořád proto jsem si je oblíbila,ale tady bych je měla jen v ranních hodinách.

Nevím ani kolik už bylo. Když došel Liam.

" dobré ráno zlato." zase je jiný a už mě to začíná vážně štvát.

" bylo i lepší." jen jsem nezaujatě řekla a kašlala na něj.

" furt jsi naštvaná? Co dneska něco podniknout? Třeba nákupy a pak oběd?" úplně se mi sním chce,ale nechci sedět ani doma takže proč ne. Nějak to přežijí.

" fajn,ale nemyslí,že tím si mě udobříš a taky půjdu jen pokud půjde zakrýt ta modřina. Jinak nejdu." nepotřebují, aby mě tak někdo viděl a nebo vyfotil.

" OK myslím, že zakrýt to půjde není to tak strašný myslel jsem že to bude horší." vážně už si ze mě asi dělá srandu.

" víš co jdi někam na nějaký nákupy ti seru. Chováš se vážně jako č***k takže opravdu nemám náladu na to být s tebou celý den."vstala jsem a měla jsem v plánu odejit,že on vždy umí zkazit náladu.

" chceš,aby se tu odehrálo to co minule? Teď by ti nikdo nepomohl, protože tu nikdo není." začal se ke mě přibližovat a já se snažila nedat najevo strach.

" posluš si,aspoň se zruší smlouva a už tě v životě neuvidím." rozvázala jsem si župan, který jsem nechala spadnout na zem a jemu se mohl naskytnout pohled na mě jen ve spodním prádle. Nevím proč jsem to udělala,asi jsem ho chtěla vyprovokovat a chtěla jsem vědět čeho je schopný.

" hezký pohled jsi dokonalá a to ještě nevíš co se mnou ten pohled dělá." zašeptal mi to do ucha,byl tak blízko,že se mě až svým tělem dotýkal a já cítila jeho nadrženost. Čekala jsem co jen udělalá.

" ale neboj neojedu tě. Takovou radost ti neudělám ty budeš moje žena pak to bude teprve ono." jen jsem na sucho polkla. On mě plácl přes zadek a se spokojeným úšklebkem odešel.
Oblékla jsem si teda zpět župan a odešla do pokoje. Sama se divím,že jsem tohohle byla schopná.

" nachystej se za hodinu vyrazime na ty nákupy s protesty mě nezajímají. Musíme se zase spolu někde ukázat."  jen jsem protočila očima a odešla jsem do pokoje se tedy chystat. Mám přeci jen hodinu a na obličeji hnusnou modřínu, která mi zabere spoustu času.

Byli jsme pryč snad celý den. Blbé narážky jsem se snažila ignorovat,aby jsme se nehadali a nebyli problémy. Takže jsme více méně hráli dokonalý pár,který si vyrazil na nákupy.

Nic moc jsem si nekoupila na rozdíl od Liama ten si toho koupil v podstatě dost. Jako by měl toho doma málo, ale bylo mi to jedno..
Pak jsme šli na jídlo a pak konečně domů. Na jídle to bylo spíše utrpení nijak moc jsme nemluvili. Občas jen Liam něco prohodil a já mu na to jen odpověděla. Takže to byla vážně zábava. Byla jsem ráda, že jsme konečně jeli domů. Kde se zase s velkou radostí zavřu u sebe v pokoji. To mi přijde více zábavné než být sním.

Hned jak se za námi zavřeli dveře rychle jsem zdrhla do pokoje kde jsem za sebou nezapomněla zamknout a vydala jsem se do sprchy. Pak jsem mela v plánu po dlouhý době projet sociální sítě a zjistit co je ve světě nového a co se píše o mě a Liamovi. Docela mě to zajímalo,nechápu totiž co pořád můžou o nás psát. A vlastně ani nechápu,že je to ještě baví. Ale asi nemají nic jiného na práci a Liam je tak populární podnikatel,že o něm musí pořád psát,ale určitě píší i o Harrym ten je přeci taky populární podnikatel a podle Liama spolu stále a pořad soupeří takže asi se něco musí psát i o něm. No hold se po sprše podívám a zjistim.

Blind love...Where stories live. Discover now