Blind love...

29. Vztek

Teď v tuhle chvíli jsme jen on a já seděli naproti sobě v šatně. Drželi se za ruce a koukali si do oči. Nic lepšího pro me v tuhle chvíli není. Vždyť on se vzdal výhry a radši nad Liamem prohrál a to jen kvůli mě. Jde opravdu vidět, že mě miluje a to je pro mě to nejhlavnější.

"Snad to bude dobrý, ale modřínu tam budeš mít." promluvil Harry. Zrovma mi ošetřoval tu moji modřínu co jsem měla na tváři.

" v pohodě tohle bylo jasné, že tam bude modřina,byl by zázrak kdyby tam nic nebylo po takový raně." tomuhle jsme se oba zasmáli. Já jsem moc nemohla docela ta tvář bolela. Radši se ani nebudu dívat do zrcadla.

Harry mě ochotně odvezl domů tentokrát to neřešil a odvezl mě až před dům. Rozloučila jsem se sním s vydala jsem se domu za Liamem pokud tam tedy samozřejmě je. Bůh ví jak vše bude probíhat a jak se ke mě bude chovat.

Hned jak se za mnou zavřeli dveře už byl u mě Liam,který na mě hnedka spustil.

" jak si to sakra představuje vlést do ringu a plést se tam podívej jak teď kvůli tomu vypadáš co tě to sakra napadlo. Víš jak se teď o tom bude psát?" vážně ho zajímá jen jeho ego a jak se o tomhle všem bude o něj psát?

" víš, že mě vůbec nepřekvapuješ? Co jsem si vlastně myslela,že tě bude zajímat co mi je? To tebe nikdy ty totiž nemáš city. Tebe zajmá jen jedno a TL jsi ty. Jen máš strach co bude vše psát a vykládat. Já ti ráda povím co se bude psát. Max to,že jsi zmlátil při agresivním boxu se Stylesem svou snoubenku." ještě jsem do něj strčila a odešla jsem.

" a dík,že jsi se zeptal jak mi je a pomohl jsi mi." ještě jsem dodala. Co od něj taky čekat, když ho zajímala jen výhra. Kterou má.

Byla jsem strašně naštvaná. V pokoji jsem se zamkla a neměla jsem v plánu vylést nešla jsem ani na večeři jen jsem ležela a nad vším přemýšlela.

Ani nevím v kolik nebo jak jsem usla. Ale jediné co vím je,že jsem se probudila v noci to jsem poznala,protože byla všude tma. Rychle jsem rozsvítila nějak jsem se zapomněla zmínit,že nemám ráda tmu.
Koukla jsem na mobil,který ukazoval 3 ráno.
Nic lepšího mě nenapadlo než napsat Harrymu.

Nemůžu spát stále myslím na tebe strašně mi chybu tvá přítomnost a usínání vedle tebe. Chtěla bych,aby jsme byli zase někde sami a nemuseli nic řešit. Miluji tě R.

Nečekala jsem,že odepíše je jasné,že ve 3 bude spát. No mýlila jsem se.
Po chvíli mi přišla SMS.

Beruško taky mi chybíš ano ty chvíle kde jsme byli jen ty a já byli nejlepší musíme něco vymyslet. Taky tě miluji. H.

Takhle SMS mě od něj opravdu potěšila jsem tak strašně ráda, že jsem ho poznala jen škoda,že vlastně díky Liamovi. Kdyby žádný Liam nebyl tak by bylo vše jednodušší.
Mám jen strach,že jednou Liam vše zjistí a nebo taky vlastně vše skončí díky svatbě kdo ví co bude dřív.

Jsem ráda, že je víkend. I když pondělí by bylo lepší aspoň bych viděla toho úžasného člověka.

Když tak uvažují už je duben a za půl roku si budu muset vzít Liama. Pokud se nestane zázrak a budu si ho přece jen muset vzít tak o bude nejhorší den v mém životě.

Už se mi usnout nepodařilo, ležet v posteli jsem vydržela do 6  pak jsem šla dolů do kuchyně si udělat kávu. Vůbec nevím co budu cely den dneska dělat. Snad s ničím nepřijde Liam. Zrovna sním trávit neděli nechci.

Seděla jsem v kuchyni a užívala si ten klid tady sama. Jak dobře se mi relaxovalo při kávě. Nikdo mě nerušil, neměl blbé keci prostě nic. Připadalo mi to jako bych byla doma u otce. Takový rána jsem tam měla skoro pořád proto jsem si je oblíbila,ale tady bych je měla jen v ranních hodinách.