That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola šedesátá druhá

Lissa se naplno rozesmála a složila si hlavu do dlaní. Potom vytřeštila oči a podívala se za sebe, kde spal v postýlce malý Ben.

,,Probudíš si syna, Liss," vyplázla jsem jazyk do webkamery a opřela se o židli. ,,Ono to vůbec nebylo vtipný. Ani si nepamatoval moje jméno."

Hnědovláska se pořád tiše chichotala. ,,Byl tebou paralyzovaný, Roxy. To proto."

Zavrtěla jsem hlavou, na tváři mi hrál úsměv. ,,To určitě, Liss."

Na druhé straně hovoru jsem zaslechla mužský hlas. Lissa seděla v krásné moderní ložnici s manželskou postelí a dětskou postýlkou. Dveře ložnice se otevřely a dovnitř vešel Adrian.

Liss se na něj otočila. ,,Děje se něco?"

Adrian se provinile pousmál a vrhl po Lisse štěněčí pohled.

Roxy, klid. Je to Lissin manžel, ne tvůj. Klidni hormon.

,,Kluci mě chtějí vytáhnout ven," zakmital obočím. Připomínal mi spíš dvanáctiletého kluka než někoho, komu táhlo na třicet. ,,Vím, že dneska přijede tvoje mamka, jen... no."

Potichu jsem sledovala jejich výměnu pohledů.

,,Adriane-" začala Liss, ale on ji přerušil. Podíval se do kamery a usmál se na mě, od ucha k uchu. Nevím proč, ale rozesmálo mě to. Být Lissou, držím si Adriana v řetězech.

,,Roxy je svědek. Slibuju, že se vrátím dřív, než tvoje maminka dorazí, zlato," mrkl na Liss. Ta protočila panenky.

,,Já tě nenutím tu být, když dojede. Jen jsem ti řekla, že by to bylo fajn," namítla Lissa dotčeně.

,,Já vím, lásko," uličnicky se při té přezdívce zašklebil. Lissa se rozesmála a otočila hlavu na Bennyho. ,,Taťka nás opouští, žabáčku. Ale my ho nepotřebujeme, co?"

Adrian se zatvářil jako uražená puberťačka. ,,No dovol."

Liss se na něj s úsměvem otočila a políbila ho. Částečně jsem se cítila jako voyeur, částečně bylo krásné je pozorovat, ale taky mě zabolelo u srdce. Možná jsem ještě měla čas, ale právě takto jsem si kdysi představovala svoji budoucnost. Lissa a Thea měly úplně jiné představy o životě. Chtěly cestovat, bavit se a žít jako by měly každou vteřinu zemřít.

Já si vždy přála muže, který mě bude milovat a zacházet se mnou jako s princeznou. Chtěla jsem dvě krásné děti, rodinný domek a štěstí.

Chtěla jsem to, co měli Lissa s Adrianem. A i když jim zprvu štěstí nepřálo, měli krásného syna a žili si svoji nádhernou pohádku alá šťastně až do smrti.

To já byla vždy nespokojená.

Lissa se odtáhla a podívala se mu do očí. Oceánsky modré, říkala vždycky. ,,Dělám si srandu. Pozdrav je ode mě."

Adrian se se mnou rozloučil, naposledy políbil svoji manželku a ještě se nahnul k Benjaminovi. Potom vyšel ze dveří.

Lissa si povzdechla. ,,Miluju ho."

Byla bys blbá, kdyby ne.

Skousla jsem si spodní ret. ,,Nevíš, jak je na tom Thea?" Zeptala jsem se tiše.

Liss zavřela oči. ,,Byla jsem za ní. Byla při vědomí, mluvila se mnou o počasí a o doktorech, ale podle mě jí dalo práci mě poznat. Hrozně jsem se bála, že si mě možná ani nebude pamatovat."

Thea, naše třetí hvězdička, se před měsícem pohádala se svou matkou a rozhodla se odjet za svým nynějším přítelem. Tu noc byla bouřka a Thea byla unavená. Měla autonehodu a týden ležela v kómatu. Podle doktora může mít Thea dlouhodobé výpadky paměti.

,,Owen se s ní rozešel," dodala Lissa a zaslzela. ,,Ale Theu to nijak nevzalo. Je jako robot. Mluví tím monotónním hlasem jako loutky ve filmech. Nesměje se a už vůbec neděsí okolí svými perverzními vtípky. Naše Thea nejspíš odešla v den té autonehody."

Do očí mi vhrkly slzy. ,,Ne, to neříkej."

Zavrtěla hlavou. ,,Byla jsem u ní a brečela jsem. A ona? Ptala se, proč jsem smutná. Jestli se něco stalo. Ale říkala to úplně bez výrazu, prostě..." Liss si setřela slzy z tváří, hlas se jí třásl. ,,Tamta Thea mě někdy štvala a přiváděla k infarktu, ale pokud ji člověk opravdu znal a potom viděl tohle, Roxy, to by neudýchal nikdo."

Odvrátila pohled. ,,Myslela jsem, že po tom, co jsem viděla tu tvoji změnu, už mě nic nepřekvapí. Jenže tohle nedávám."

Vzlykla jsem.

,,Mám chuť si zajít na NF."

Zasmála jsem se. Nevím proč, možná to bylo nevhodné, ale náš nový vtípek mě prostě rozesmál pokaždé. Když jsem byla na Vánoce navštívit Lissu (i svoji rodinu, ale to byla katastrofa), konečně se jí ze mě podařilo dostat tu pravdu o Paulovi. Thea a Adrian to samozřejmě věděli taky.

,,Měla ses nám svěřit," řekla mi Thea vyčítavě. A nadala mi do kravek. A pak mě objala, tak silně, jako nikdo.

Co by řekla teď? ,Nebuď smutná, Roxy'?!

Lissa zavrtěla hlavou. ,,Víc jsme si ten život dosrat nemohly."

Trhla jsem sebou. ,,Vždycky to jde ještě víc, Liss."

Přikývla. ,,Máš pravdu. Třeba by mi teď mohl před dveřmi zazvonit Jase s mojí fotkou, kterou nevím kam zahrabal. Nebo by ti Paul zavolal, že tě chce zpět. Nebo by Thea-"

,,Sakra, Lisso, přestaň!" Okřikla jsem ji. Ještě by to přivolala. ,,Konec hysterie."

Prudce vydechla. ,,Máš pravdu," uznala. ,,Žijeme tady a teď. Nesmíme..."

Na její straně se rozezněl domovní zvonek a Lissa strnula. Srdce mi vynechalo.

,,Není to Jase," hlesla jsem. ,,Jsme jen blbý."

,,Máš pravdu."

Vstala a pomalu se vydala je dveřím. Ještě než vyšla z ložnice, ukázala mi palce vzhůru. Usmála jsem se.

O pár vteřin později jsem zaslechla hlasy. Lissin a ještě jiný.

,,Proboha," zaskuhrala jsem.

Vzápětí se na kameře objevila paní Collinsová. Lissa stála za ní, s úlevou v obličeji. ,,Už půjdu, Roxy," omluvila se. Ještě jsem pozdravila paní Collinsové a pak Lissa vypla hovor.

....
Ten pocit, když vás zradí lidé, kterým věříte nejvíc. . .

Já z té matiky propadnu. Fakt že jo...

Achjo.

Chrissy