Kapitola čtyřicátá devátá

3.6K 298 45
                                    

Seth

Mám mu to říct?

Neví to už? Nemůže to vědět. Jeho chování by se asi podobalo agresivnímu maltezákovi, kdyby to věděl. Určitě by se teď zmateně nerozhlížel po bufetu, zatímco na něj mrkala rozkošná pokladní.

Mimochodem, nemrkl na ni taky? Aj, jasně, že ne. Od té doby, co má Lissu, se chová jako teploušek. Řekl bych, že i je, kdyby tu Lissu neměl.

Teď se podíval na mě. Zamračil se a já se na něj usmál asi jako ty uhihňané roztleskávačky ze střední. Zamračil se ještě víc.

,,Něco se stalo, že jo?"

Úsměv mi zamrznul ma rtech. Sakra. Rychle jsem zavrtěl hlavou a otočil se na pokladní, která právě doplňovala sendviče do pultíku.

,,Se-"

,,Mohl bych poprosit ten se sýrem? Vlastně možná ne, sýru mám už plný zuby. Doslova, chápete. Ne, to nebylo vtipný. Ehm, tak ten se šunkou? Jo a ještě hodně silnou kávu prosím," vybrebtal jsem rychle a odignoroval Adrianův podezíravý pohled. Musel jsem se ho rychle zbavit, najít Roxy a odchytit to nejbližší letadlo, které nás dostane třeba do Číny. To je jedno, kam. Klidně proskočím skříní do Narnie, jen ať už sakra nemusím čelit tomu nesnesitelně podezíravému pohledu mého kamaráda.

Mimochodem, když šlo o rvačky, vždycky vyhrál.

Bezděky se mi vybavila ta naše potyčka v prváku na univerzitě. Bylo to, jak jinak, kvůli holce. Adrian s ní začal mluvit dřív, ale nikdy nedal najevo přímý zájem. Vždycky trval na tom, že holku chce nejdřív poznat a pak jít na to.

Takže já tupec, nic netušící, jsem se vydal do akce a skončil jsem se zmalovaným obličejem. Mimochodem, ona nechtěla ani jednoho z nás.

,,Takže," vyrušil mě z přemýšlení Adrian, ,,ty mi neřekneš, co se děje."

,,Nic," zavrčel jsem a zaplatil zmatené pokladní.

,,Týká se to Roxy?"

Ztuhl jsem. Do smažených palačinek. Co teď? Roxy jsem sice řekl, že mi je Adrianův názor ukradený, ale teď mi bylo jasné, že to není tak úplně pravda. Rox nechtěla, aby o tom našem něco-jako-vztahu někdo z našich známých věděl, stačilo, když to zjistila Lissa. Ale vždyť by bylo tolikrát jednodušší, kdybychom jim to už konečně řekli!

,,Nic se neděje," zamumlal jsem nakonec.

,,Ale dneska-"

,,Ty si nic nedáš?" Vyhrkl jsem. Adrian pozvedl obočí. Věděl, že mu něco tajím.

,,Sethe," zavrčel. Pokrčil jsem rameny, vzal si svůj sendvič a ještě jen tak prohodil: ,,Jdu k bazénu vyzkoušet svoje kouzlo, jo?" Mrkl jsem. Konečně uvolnil svůj výraz a namísto mračení zvedl oči v sloup.

,,No jasně."

Zachechtal jsem se a rychle vyšel z bufetu. Jo, nechal jsem ho tam a bylo mi to jedno. Teď jsem mohl jen doufat, že Lissa moji blondýnku nevykuchala jako kachnu.

Roxy

,,Lisso, prosím," zaúpěla jsem a schovala svůj rudý obličej do dlaní. Moje kamarádka se rozesmála.

,,Snoubenka, jo?" Rýpla si a já po ní hodila polštář.

Musela jsem podstoupit výslech, který vedla právě Liss a já poslušně vyprávěla, jak, a hlavně kdy jsme se dali se Sethem dohromady.

Pomalu jsme se blížily k té části, kdy mi volal Paul a všechno se to zase zamotalo. Jenže kdybych jí řekla, že jsem to Sethovi vyklopila a jeho to zlomilo, byla bych v průšvihu větším než teď.

That Cute Blonde || NM, Part 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat