That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola padesátá

Lissa

Prokličkovala jsem mezi skupinkou starých výletníků, kteří se rozhlíželi po hotelu, a vykročila jsem směrem k venkovním zahrádkám, kde na jedné lavičce posedával Adrian a díval se do mobilu. Protočila jsem panenky. Závislák jeden.

Nenápadně jsem se k němu přikradla zezadu. Ještě než jsem mu stačila přikrýt dlaněmi jeho oceánsky modrá kukadla, přečetla jsem si zprávu, kterou se asi chystal odeslat: pozdrav Ellu

,,Jak se má Derek?" Zeptala jsem se, když jsem ruce odtáhla a Adrian se na mě lišácky zazubil.

,,Derek se má... dobře," pokrčil rameny a přitáhl si mě k sobě na klín.

,,Jo? A malá?"

S Derekem mě Adrian a Lindsay seznámili před třemi lety ve Florence. Konec večera se sice moc nevydařil, ale předtím jsme se dost bavili a já zjistila, že Derek je vlastně hodně sympatický a milující mladý muž. Jeho snoubenka Ella čekala už druhé miminko. Ještě měli dvouletou dcerku Adele, malou hyperaktivní vědkyni, která svou batolecí řečí prohlašovala, že na jejich zahradě je zakopaný dinosaurus.

,,Jako vždycky. Hledá dinosaura," odpověděl v klidu Adrian. Lidé okolo se začali otáčet s podezřením na naše šílenství.

,,Pssst," mírnila jsem ho se smíchem. Hned nato jsem ho objala pažemi kolem krku a vdechla vůni jeho šampónu a sprchového gelu v jednom. Skoro jsem protočila panenky blahem.

Odhrnul mi pramínky vlasů z očí a tváře a věnoval mi jeden ze svých okouzlujících úsměvů. ,,Chci tě," zašeptal mi do ucha a já sebou okamžitě trhla a zvedla hlavu. Do tváří se mi drala červená.

,,Teď hned?" Rozhlédla jsem se po okolí a zjistila, že kromě nás, jedné starší paní a jednoho zamilovaného párečku tu nikdo není.

Zasmál se mi do ohbí krku. ,,Já tě chci vždycky."

,,Aha," zasmála jsem se a sedla si normálně na lavičku vedle něj. Zaúpěl, ale nebrala jsem to na vědomí. ,,A co ty tady tak sám?"

Zatvářil se spiklenecky. ,,Nevím. Čerstvý vzduch. Seth mi dává tento týden zabrat."

Ajajaj. Dokážu udržet tajemství mé nejlepší kamarádky a přitom lhát vlastnímu manželovi?

Už jsem zmiňovala, jak zvláštně zní slovo ,,manžel"?

,,Jak to?" Špitla jsem.

Podíval se mi do očí. ,,Chová se divně."

Promiň, Sethe. ,,On se tak přece chová vždy."

Zasmál se. ,,No, jenže teď je úplně mimo. Taky mě zaráží ten dnešní Roxyin vpád. Řekla ti něco?"

Ne, nechceš slyšet detaily. Jsem si jistá, že nechceš slyšet ani tu zjednodušenou verzi.

,,Nic moc," odbyla jsem ho. Okamžitě mě zabolelo u srdce a začala jsem rudnout. Mě schopnosti lháře byly na úrovni nula. ,,A tobě Seth taky nic neřekl?"

,,Ne," zabručel.

,,Nepůjdeme na zmrzku? A k bazénu? Co myslíš? Líbánky si máme užít, ne se tu poflakovat a lámat si hlavu nad životy ostatních. Pojď."

Ochotně se zvedl a řekl mi: ,,Veď mě, zlato."

A já ho vedla. Ale vedla jsem ho blbě.

Roxy

Thea a Lindsay mě poprosily, abych našemu párečku vyřídila, že se obě vydaly na pláž. Slíbila jsem jim, že až Lissu a Adriana uvidím, řeknu jim to.

Se Sethem jsme zabrali dvě lehátka a já si nasadila sluneční brýle s nadějí, že konečně chytnu bronz a nevrátím se do Montany bledá jako křída. Jenže Seth měl jiné plány.

,,Ty šaty dolů," cvrknul do mě. Ohnala jsem se po něm jako po otravném komárovi.

,,Rozkaz, poručíku," zasalutovala jsem.

Nasadil poker face. ,,Roxy, no tak. Jsi u bazénu. Nechceš přece vypadat jako magor."

To mě dopálilo. ,,Ty sám jsi magor, Sethe."

Nastalo ticho. Že by první tichá domácnost? To by ovšem lidé kolem nesměli mluvit o svých problémech a v bazénu dítě křičet to : ,,Žralok, žralok! Někde tam je a sežere vám nohu!"

Načež mu maminka odpověděla: ,,Pojď ven, ty jedno mořský prase."

,,Šaty dolů."

,,Ne."

,,Roxy-"

,,Sám si svlíkni plavky."

,,Dobře."

,,Počkej- ne, nech si je!"

Smích. ,,Strhnu je z tebe, bloncko."

Mlčela jsem. Byl toho schopný a já nechtěla, aby mi zničil další oblečení.

,,Zlato," zaškemral naposledy. ,,Koukají sem nějaký, tipl bych, osmnáctky. Teď se hihňají."

Otevřela jsem oči a sundala si brýle. ,,Hah? A to tolik touží vidět ten můj rosol, nebo co?"

Zamračil se na mě. Vypadal jako rozzuřený pitbull. ,,Ti dám rosol. Svlíkat, medúzo."

Hned nato látka, která mě doteď zakrývala, přistála na jeho obličeji. ,,Jsi vůl," oznámila jsem mu.

,,Já vím," odvětil. ,,Připomínáš mi to celkem často."

S úsměvem jsem se k němu naklonila a přitiskla své rozpálené rty na ty jeho. Ihned mi vyšel vstříc a snadno odignoroval pohoršené bručení těch hloupých osmnáctek.

Jenže to známé hrané odkašlání ignorovat nedokázal. A já taky ne. Zbledla jsem a zvedla hlavu.

Adrian. S vyděšenou Lissou v závěsu.

Jo, tak teď už to ví každý. Sakra.

...........

Do konce zbývá asi 10 kapitol :DD
(Jestli vůbec)

Noční kapča <3

Srr, že to trvalo tak moc dlouho :'(

(Adie napsal. Jednou. A asi naposled. Díky, kámo.)

Chrissy