That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola třicátá devátá

,,Adrian nás zabije. I The. A Lissa. Možná i Lindsay. Oba nás zabíjí," prohlásil Seth a já okamžitě ztuhla. Stála jsem se Sethem u hotelové recepce, třásla se jako ratlík, z oblečení i vlasů mi odkapávala dešťová voda a v mysli mi blikal varovný alarm.

Něco mi říkalo, že tohle je průšvih.

Zadrkotala jsem zuby a rozhlédla se kolem, jestli náhodou někdo neposlouchá. Nikdo nám nevěnoval pozornost.

,,Tak to zatím nikomu neřekneme," navrhla jsem s nadějí v hlase. Jeho návrh mě pořád hlodal v mysli, nemohla jsem uvěřit, že právě on by něco takového myslel vážně.

Upřel na mě svůj zmatený pohled. ,,Co? Počkej, nechtěl jsem tě vyděsit-"

Zavrtěla jsem hlavou a tím ho přerušila. ,,Ne, vážně. Budeme to prostě držet v tajnosti. Zkusíme to a kdyby to fungovalo, oznámíme jim to, ech," zapřemýšlela jsem. ,,Až po líbánkách."

Vytřeštil oči. ,,Co prosím?"

Pokrčila jsem rameny. ,,Kdyby to špatně skončilo, tak-"

,,Roxy? Jestli se na to přijde, budeme mít problém. Sakra, jsme dospělí. Proč tohle?"

,,Protože," zavrhla jsem veškeré další námitky. ,,Nesouhlasíš?" Zamračila jsem se.

Seth se mírně pousmál a přistoupil ke mně. Z vlasů mu pořád crčela voda, tričko se stalo průsvitným a skoro tak odhalovalo Sethovy svaly pod látkou. Můj zrak se od jeho těla nedokázal odtrhnout.

Uchopil moji bradu mezi ukázkováček a palec levé ruky a jemně mě tak donutil se mu podívat do očí.

,,Všechno proto, abych si splnil tu vanu," zašeptal. Neudržela jsem úsměv.

,,Prázdnou vanu v oblečení s kytarou?" Popíchla jsem ho. Sethův úsměv nabral na tajemnosti a jeho hnědá čokoláda rázem potemněla a vpustila do sebe uličnické jiskry.

Jenže než stačil odpovědět, ozvalo se cinknutí výtahu a následně i Theino veselé mrmlání. Vmžiku jsme od sebe odskočili.

,,Bože můj, ty jedna debilní blondýno!" Vykřikla Thea a vyřítila se k nám. Úplně ignorovala nevrlé pohledy ostatních. ,,Vyděsila jsi nás k smrti!"

,,J-jak víš, že už jsme došli?" Vykoktala jsem ze sebe, když se mi vrhla kolem krku.

,,Viděla jsem vás z balkónu," zaštěbetala.

,,Ale to je můj balkón," upozornila jsem ji a odtáhla se. Thea rychle sjela pohledem svoje oblečení. Zjistila, že jsem jí zamokřila tričko, ale pouze to odmávla.

,,Je, ale jelikož jsme ani jedna s Linds nevěděly, jestli jsi náhodou někde nezhebla, usoudily jsme, že ti to vypůjčení nebude vůbec vadit."

Její obrana mě rozesmála i znejistila zároveň. Co by se stalo, kdyby mě Seth nešel hledat? Kdybych se ztratila, kdyby mě zasáhl blesk? Kdyby si Paul něco zkusil? Takové i další otázky se mi honily hlavou při pohledu do Theiny snědé tváře.

,,Nevadí?" Ujistila se pro jistotu.

,,Nevadí," zasmála jsem se a bezděky pohlédla na Setha. Pozoroval mě s obdivem v očích. Sladce jsem se na něj usmála a on mi úsměv opětoval, nedbaje na to, že hned vedle nás stojí naše kamarádka, která podle dohody nesměla ani jen tušit, o co šlo.

Taky na sebe okamžitě upozornila. ,,Ehm, díky moc Sethe. Ty jsi v pořádku? Nejsi třeba zraněný? Jsi vážně zlato."

Zasmál se a podíval se na Theu. ,,Všechno dobrý. Dám si u sebe sprchu a půjdu spát."

Thea pozvedla obočí. ,,Co? A co ta večeře na pokoj?"

Zavrtěl hlavou. ,,Nemám hlad." Znovu upřel zrak na mě. ,,A ty jsi jinak v pohodě? Nepotřebuješ doktora, Roxy?"

Ze způsobu, jakým vyslovil mé jméno, se mi skoro podlomila kolena. Bylo v tom tolik smyslnosti a sladkosti zároveň, že jsem měla chuť poslat Theu někam a vrhnout se na Setha hned v hale.

Sakra, Roxy! Stačí!

,,Ne," pípla jsem a odvrátila se. Bylo mi jasné, že se červenám.

,,Tak my jdeeem," protáhla Thea a vzala mě kolem ramen. Dovlekla mě až k výtahu a já Sethovi naposledy zamávala, dokud se mi nezavřely dveře před nosem.

,,Tohle už mi nedělej," zasmála se Thea. Přikývla jsem.

,,Děsně jsem se bála, Roxy," zašeptala.

,,Promiň," řekla jsem.

Uchechtla se. ,,Teď už jsi ale zase zpátky. Seth je super."

Přitakala jsem. ,,To jo. Našel mě a dovedl sem. Není zas tak děsný vůl," zašklebila jsem se. Nebyl vůl.

,,Líbí se ti?" Vyhrkla a zasáhla mě tak úplně nepřipravenou.

,,Co?"

,,Jestli se ti líbí?"

Polkla jsem. ,,Přišla jsem z bouřky. Trochu nevhodná otázka, ne?" Zavrčela jsem.

Thea pokrčila rameny. ,,Máš pravdu." A opřela se o zadní stěnu výtahu.

Chvíli mlčela. ,,Já jen, že po sobě tak divně koukáte."

,,Nic mezi námi není," zalhala jsem.

Zadívala se mi do očí. ,,Dobře. Protože kdyby bylo, začala bych pochybovat o tvém zdravém rozumu," uchechtla se.

Tohle... ,,Proč?"

Odfrkla si. ,,Copak to nevidíš? Je to anděl, ale jakmile dostane, co chce... uteče. A tihle se nikdy nezmění, víš? Jsou i výjimky. Třeba Adrian. Ale Seth mezi výjimky nepatří. Jde to na něm vidět. Jako lovec, víš? Který lovec se kdy vracel k ulovenému kousku? Žádný. Vždycky šel lovit další."

Dveře výtahu se otevřely a my dvě vyšly. ,,Proč jsi takhle začala?" Zeptala jsem se.

Thea mi věnovala slabý úsměv. ,,Protože tě znám, Roxy."

.......

Je čtvrtek!
:333

A kapitolka zde <3

Promiňte mi to čekání. Těžký týden ...

Chrissy

Média: